Úvod > Architektonické památky > Pšov - památník obětem 1. světové války
Pšov - památník obětem 1. světové války
Pseudoklasicistní památník obětem 1. světové války vznikl v letech 1924-1925 přestavbou staré nevyužívané obecní kaple v severozápadní části návsi uprostřed obce Pšov (Schaub). Přestavbu provedl stavební mistr Leopold Kiesswetter ze Žlutic. Po roce 1945 však přestal být památník udržován a postupně chátral. Patrně v 80. letech 20. století byl nakonec zchátralý objekt spolu se sousedním dvorem zbořen.
Objekt: pseudoklasicistní památník v podobě zděné kaple
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Pšov (Schaub)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: v severozápadní části návsi uprostřed obce
GPS: 50°3'5.688"N, 13°10'13.805"E
Období vzniku: 1924-1925
Architekt: Leopold Kiesswetter
Stavitel: Leopold Kiesswetter
Slavnostní odhalení: 2. srpna 1925
Období devastace: po roce 1945
Demolice: 80. léta 20. století
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Pseudoklasicistní památník obětem 1. světové války vznikl v letech 1924-1925 přestavbou staré, zděné barokní obecní kaple z první poloviny 18. století před zájezdním hostincem „Zum Kaiser von Österreich“ (U císaře rakouského) čp. 37 v severozápadní části návsi uprostřed obce Pšov (Schaub). Původní kaple přestala být využívána ke svému účelu po výstavbě nové obecní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v roce 1914. Přestavbu kaple na památník, který byl zřízen k připomínce 17 padlých občanů obce během bojů světové války, provedl stavební mistr Leopold Kiesswetter ze Žlutic patrně podle vlastního projektu. Slavnostní odhalení a vysvěcení památníku obětem 1. světové války v Pšově proběhlo v neděli 2. srpna 1925. Průvodní řeč tehdy pronesl ředitel školy Franz Haberzettl.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být památník patrně udržován a postupně chátral. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století, snad v osmdesátých letech 20. století byl nakonec zchátralý objekt spolu se sousedním dvorem zbořen a beze stopy odstraněn.
Popis objektu
Pseudoklasicistní památník v podobě zděné kaple na obdélném půdorysu. Vstupní průčelí kaple bývalo prolomeno obdélným, polokruhově zakončeným vstupem s proskleným půlkruhovým nadsvětlíkem, uzavřeným obdélnými dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Polosloupy s plastickými zdobenými hlavicemi po stranách vstupu, zdobené tordovaným plastickým páskem, vynášely mohutnou profilovanou římsu, nad kterou byl nasazen objemný oplechovaný polokruhový štít s kamenným křížem latinského tvaru na vrcholu a kamenným jehlanci na postranních křídlech. Ve vpadlé ploše štítu byla situována nástěnná malba padlého vojáka na bojišti, oplakávaného klečícím andělem, orámovaná německým věnovacím nápisem: „ZUR EHRE GOTTES UND UNSERER GEFALLENEN HELDEN“ (Ke slávě Boží a našich padlých hrdinů).
Podélné stěny kaple bývaly prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny s výraznými parapety. Vnější stěny kaple byly nad mohutným soklem zdobeny nárožní rustikou a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou. V interiéru kaple bývala zavěšena pamětní nápisová deska se 17 jmény padlých občanů obce. Prostor kaple v podobě nízké zděné terasy z lomového kamene byl ohraničen zdobeným plůtkem, tvořeným dílci z pletiva mezi kamennými sloupky. Přístup ke kapli, uzavřený brankou rovněž z drátěných dílců, byl veden po nízkém schodišti o čtyřech stupních.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 248.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 658-659.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha 1980, s. 190-191.
SOkA Cheb, fond OF Cheb, Pamětní síň Cheb 1892-1945, Státní okresní archiv v Chebu.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 205.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 89.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2009, s. 96.