Úvod > Architektonické památky > Radošov - hřbitovní kříž
Radošov - hřbitovní kříž
Hřbitovní kříž byl vztyčen na konci 18. století na hřbitově pod kostelem Narození sv. Jana Křtitele v severozápadní části vsi Radošov (Reschwitz). V roce 1929 byl kříž přenesen na nově založený hřbitov při silnici do Březiny asi 200 m východně od vsi. Dne 4. srpna 1929 byl hřbitovní kříž při otevření nového hřbitova slavnostně vysvěcen. Po začlenění Radošova do Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 a následném zplanýrování plochy hřbitova zůstalo na místě pouze torzo podstavce hřbitovního kříže.
Obec: Radošov (Reschwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při středu východní ohradní zdi nového hřbitova asi 200 m východně od vsi
GPS: 50°10'34.576"N, 13°7'2.272"E
Původní poloha: uprostřed původního hřbitova v severozápadní části vsi
Původní GPS: 50°10'37.891"N, 13°7'14.545"E
Období vzniku: konec 18. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Transfer: 1929
Rekonstrukce: 1929
Znovuvysvěcení: 4. srpna 1929
Stav: zdevastované
Přístupnost: vstup bez povolení zakázán (VÚ Hradiště)
Historie objektu
Velký hřbitovní kříž od neznámého autora byl vztyčen patrně na konci 18. století uprostřed původního hřbitova pod farním kostelem Narození sv. Jana Křtitele v severozápadní části vsi Radošov (Reschwitz). V souvislosti se založením nového hřbitova při silnici do Březiny asi 200 metrů východně od vsi v roce 1929 byl hřbitovní kříž přenesen a postaven při středu východní ohradní zdi nového pohřebiště. Při této příležitosti byl kříž renovován truhlářským mistrem Antonem Hufskym.
V neděli 4. srpna 1929 byl hřbitovní kříž v souvislosti s otevřením nového hřbitova spolu s novým pomníkem obětem 1. světové války slavnostně vysvěcen. Slavnosti se účastnili vojenští veteráni, hasičské sbory z celé farnosti a Jírova, Spolek sloužících vojáků z Luk (Verien der gedienten Soldaten), všichni zastupitelé obcí a mnozí občané. V půl desáté dopoledne radošovský farář a někdejší vojenský kněz P. Josef Hamperl se zvláštním povolením vyšších církevních úřadů vysvětil hřbitov a pomník padlým a poté se konala polní mše u hřbitovního kříže, přičemž kapela Nürnberger velmi nadšeně odrecitovala německou mši od Handna. Hlavní části slavnosti byly uvedeny skladbami "Zum Gebet" (K modlitbě), "Gebet vor der Schlacht" (Modlitba před bitvou) a zvukem petard. Radošovský farář P. Josef Hamperl následně pronesl krátkou oslavnou řeč. Dopolední slavnost byla zakončena posvěcením a defilací všech klubů. Odpoledne proběhl koncert v zahradě pana Antona Brunnera.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a po následném začlenění Radošova do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 však přestal být kříž spolu s hřbitovem udržován, postupně chátral, a nakonec byl rozvalen a vrcholový kříž odstraněn. Někdy na konci šedesátých let 20. století byla nakonec celá plocha bývalého hřbitova zplanýrována a náhrobky zahrnuty zeminou či odstraněny. Na místě zůstalo torzo podstavce hřbitovního kříže, odvlečené o několik metrů od původního stanoviště.
Popis objektu
Železný kříž na podstavci. Vysoký kovaný železný vrcholový kříž dnes již neznámé podoby a provedení býval osazen na vrcholu hranolového žulového podstavce. V horní části čelní pohledové strany podstavce je vysekán menší obdélný mělký výklenek pro osazení nápisové desky. Ve spodní části je pak ve větším obdélném vpadlém rámci vysekán plochý reliéf lebky se zkříženými kostmi. Základnu podstavce tvořil původně snad hranolový sokl.
Fotodokumentace
Použitá literatura
SOkA Karlovy Vary, fond FÚ Radošov u Luk, Memorabilienbuch der Localie Reschwitz N.II. 1836-1943, Státní okresní archiv v Karlových Varech, s. 193-194.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 300.




































