Ratiboř - gotická tvrz

Gotická tvrz byla vystavěna patrně v polovině 14. století jako léno žlutického hradu na vyvýšenině mezi návesním rybníkem a poplužním dvorem uprostřed vsi Ratiboř (Ratiworz). Prvním písemně doloženým držitelem zdejšího lenního zboží je rytíř Hanuš z Ratiboře, který vystupuje spolu s Borešem z Rýzmburka jako svědek na listině krále Karla IV. ze dne 4. června 1375, kterou udělil městu Žlutice chebské městské právo. Hanuš z Ratiboře, který působil v roce 1389 jako fojt bečovského hradu, je však k roku 1395 sídlením na Kozlově.

První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1403, kdy ji držel Litolt Černý z Hrádku (Prohořského) na Ratiboři, který se tehdy zaručil za faráře Martina z Bražce ve sporu se zástavním majitelem hartenberského zboží Ederlinem mladším ze Steinbachu. Litolt Černý z Hrádku je však již k roku 1412 uváděn jako patron kostela sv. Linharta v Údrči, kteréžto zboží pojal za své nové sídlo. K roku 1406 je na zdejším zboží uváděn Jindřich Ratibořský z Ratiboře. V soupisu lén žlutického dvora z roku 1437 je pak zmiňován rytíř Vítek z Ratiboře.

V době kolem roku 1450 zakoupil ratibořskou tvrz Janek ze Chcebuze, předek rytířského rodu Ratibořských ze Chcebuze, který poté vystupuje jako svědek několika žlutických městských privilegií. Janek ze Chcebuze zemřel v roce 1479 a byl pohřben v kostele sv. Linharta v Údrči. Pravděpodobně jeho syn, Jan Ratibořský z Ratiboře, je k roku 1492 uváděn jako věřitel Jindřicha z Plavna a k roku 1495 jako plavenský manský rychtář. V letech 1515-1533 se v záznamech pánů z Plavna často objevuje patrně Janův bratr Jiří (Girsik) Ratibořský ze Chcebuze, který byl rovněž pohřben v údrčském kostele. Po jeho smrti se ujal ratibořského zboží jeho syn Mikuláš Ratibořský ze Chcebuze.

Zřejmě někdy na přelomu 15. a 16. století však přestala původní gotická tvrz dostačovat potřebám majitelů a v době po polovině 16. století si Ratibořští ze Chcebuze vystavěli ve zdejším poplužním dvoře novou renesanční tvrz. Někdy poté staré panské sídlo zchátralo a zaniklo.

. Původní panské sídlo poté ztratilo svou vojensko-správní funkci, přestalo být užíváno a postupně chátralo. Zdivo opuštěné tvrze uprostřed vsi bylo patrně rozebíráno na stavební materiál. Tvrziště zaniklé tvrze bylo narušováno recentní zástavbou, v jihovýchodní části byl do masy jádra dokonce zahlouben klenutý sklep.

Dne 3. května 1958 bylo gotické tvrziště v Ratiboři zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 52346/4-1025, již dne 27. května 1974 byla patrně z důvodu pokračující devastace lokality památková ochrana opět zrušena. Dnes je plocha bývalého tvrziště s dochovanou západní části jádra zčásti zarostlá náletovými dřevinami a zbytek zastavěn mladší zástavbou, zčásti proměněnou ve zříceniny. Po koruně obvodového valu v jižní části, tvořícího břeh návesního rybníku, vede místní komunikace. Celá situace je značně zdevastovaná a nepřehledná.