Úvod > Architektonické památky > Ratiboř - gotická tvrz
Ratiboř - gotická tvrz
Gotická tvrz vznikla v polovině 14. století jako léno žlutického hradu na vyvýšenině mezi návesním rybníkem a poplužním dvorem uprostřed vsi Ratiboř (Ratiworz). První zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1403. Patrně na přelomu 15. a 16. století však přestala dostačovat potřebám majitelů a byla nahrazena novou renesanční tvrzí v poplužním dvoře. Původní panské sídlo poté postupně zaniklo, lokalita byla narušována recentní zástavbou. Dnes je celá situace značně zdevastovaná a nepřehledná.
Obec: Ratiboř (Ratiworz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na vyvýšenině severně nad návesním rybníkem uprostřed vsi
GPS: 50°6'50.100"N, 13°6'57.125"E
Období vzniku: polovina 14. století
První písemná zmínka: 1403
Období zániku: počátek 16. století
Památková ochrana: od 3. května 1958 do 27. května 1974
Č. rejst. ÚSKP: 52346/4-1025
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: nepřístupné
Historie objektu
Gotická tvrz byla vystavěna patrně v polovině 14. století jako léno žlutického hradu na vyvýšenině mezi návesním rybníkem a poplužním dvorem uprostřed vsi Ratiboř (Ratiworz). Prvním písemně doloženým držitelem zdejšího lenního zboží je rytíř Hanuš z Ratiboře, který vystupuje spolu s Borešem z Rýzmburka jako svědek na listině krále Karla IV. ze dne 4. června 1375, kterou udělil městu Žlutice chebské městské právo. Hanuš z Ratiboře, který působil v roce 1389 jako fojt bečovského hradu, je však k roku 1395 sídlením na Kozlově.
První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1403, kdy ji držel Litolt Černý z Hrádku (Prohořského) na Ratiboři, který se tehdy zaručil za faráře Martina z Bražce ve sporu se zástavním majitelem hartenberského zboží Ederlinem mladším ze Steinbachu. Litolt Černý z Hrádku je však již k roku 1412 uváděn jako patron kostela sv. Linharta v Údrči, kteréžto zboží pojal za své nové sídlo. K roku 1406 je na zdejším zboží uváděn Jindřich Ratibořský z Ratiboře. V soupisu lén žlutického dvora z roku 1437 je pak zmiňován rytíř Vítek z Ratiboře.
V době kolem roku 1450 zakoupil ratibořskou tvrz Janek ze Chcebuze, předek rytířského rodu Ratibořských ze Chcebuze, který poté vystupuje jako svědek několika žlutických městských privilegií. Janek ze Chcebuze zemřel v roce 1479 a byl pohřben v kostele sv. Linharta v Údrči. Pravděpodobně jeho syn, Jan Ratibořský z Ratiboře, je k roku 1492 uváděn jako věřitel Jindřicha z Plavna a k roku 1495 jako plavenský manský rychtář. V letech 1515-1533 se v záznamech pánů z Plavna často objevuje patrně Janův bratr Jiří (Girsik) Ratibořský ze Chcebuze, který byl rovněž pohřben v údrčském kostele. Po jeho smrti se ujal ratibořského zboží jeho syn Mikuláš Ratibořský ze Chcebuze.
Zřejmě někdy na přelomu 15. a 16. století však přestala původní gotická tvrz dostačovat potřebám majitelů a v době po polovině 16. století si Ratibořští ze Chcebuze vystavěli ve zdejším poplužním dvoře novou renesanční tvrz. Někdy poté staré panské sídlo zchátralo a zaniklo.
. Původní panské sídlo poté ztratilo svou vojensko-správní funkci, přestalo být užíváno a postupně chátralo. Zdivo opuštěné tvrze uprostřed vsi bylo patrně rozebíráno na stavební materiál. Tvrziště zaniklé tvrze bylo narušováno recentní zástavbou, v jihovýchodní části byl do masy jádra dokonce zahlouben klenutý sklep.
Dne 3. května 1958 bylo gotické tvrziště v Ratiboři zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 52346/4-1025, již dne 27. května 1974 byla patrně z důvodu pokračující devastace lokality památková ochrana opět zrušena. Dnes je plocha bývalého tvrziště s dochovanou západní části jádra zčásti zarostlá náletovými dřevinami a zbytek zastavěn mladší zástavbou, zčásti proměněnou ve zříceniny. Po koruně obvodového valu v jižní části, tvořícího břeh návesního rybníku, vede místní komunikace. Celá situace je značně zdevastovaná a nepřehledná.
Popis objektu
Z gotické tvrze, situované na vyvýšenině mezi návesním rybníkem a areálem bývalého poplužního dvora, se částečně dochovalo kruhové tvrziště o průměru asi 20 až 25 metrů. Fortifikaci tvrze představoval příkop s vnějším obvodovým valem s korunou, širokou asi 3 metry, jehož jižní průběh tvoří hráz rybníka na návsi. Z tělesa vlastního jádra tvrziště se dosud zachoval zbytek západní části, tyčící se 2 až 3 metry nad okolní terén, narušený mladší recentní zástavbou a konstrukcí zahloubeného valeného sklepa. Původní zástavba jádra tvrziště již dnes není známá.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Karel, T. - Knoll, V. - Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 144
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 646/647
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 292
Musil, F. - Plaček, M. - Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 296
Sedláček, A. 1905 : Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 39
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 361/362
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 256/257