Úvod > Architektonické památky > Rolava - vodní mlýn
Rolava - vodní mlýn
Vodní mlýn byl vystavěn v nezjištěné době na levém břehu říčky Rolava (Rohla Bach) při cestě do Chaloupek v jihovýchodní části vsi Rolava (Sauersack). Po roce 1945 již však nebyl obydlen a provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Na přelomu 50. a 60. let 20. století následně proběhla celková demolice budov bývalého mlýnského areálu.
Obec: Rolava (Sauersack)
Okres: Sokolov
Poloha: na levém břehu říčky Rolava při cestě do Chaloupek v jihovýchodní části vsi
GPS: 50°22'41.548"N, 12°37'41.220"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Demolice: polovina 60. let 20. století
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Vodní mlýn byl vystavěn v nezjištěné době podle návrhu neznámého architekta na levém břehu říčky Rolava (Rohla Bach) při cestě do Chaloupek v jihovýchodní části vsi Rolava (Sauersack). Mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Na mapě stabilního katastru vsi Rolava z roku 1842 je mlýn čp. 65 zakreslen s dvěma vodními koly. Držitelem mlýna byl tehdy mlynář Josef Renn. V Sommerově topografii z roku 1847 je uváděn jako dvouchodový mlýn. K roku 1930 je jako provozovatel mlýna s jedním mlýnským kolem uváděn Johann Köstler.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války již však nebyl mlýn obydlen a provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Již na snímcích vojenského leteckého mapování z roku 1956 se nacházely objekty bývalého mlýnu s poškozenými střechami. Menší dřevěné objekty byly již tehdy strženy. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století následně proběhla celková demolice nadzemních obvodových zdí budov bývalého mlýnského areálu.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila velká patrová hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá vysokou eternitovou sedlovou střechou. Západní štít byl krytý eternitem. Voda na mlýnské kolo v lednici z lomového kamene, kryté pultovou střechou, situované při západní stěně budovy byla přiváděna od severozápadu mlýnským náhonem v délce zhruba 200 metrů z koryta říčky Rolava. K roku 1930 je mlýnský provoz s jedním mlýnským kolem na svrchní vodu uváděn s hltností 0,15 m3/s, spádem 5 metrů a výkonem 6 koňských sil.
Pár metrů jižně stával velký obdélný objekt stodoly z lomového kamene, krytý vysokou eternitovou sedlovou střechou doplněný na počátku 20. století velkým sedlovým vikýřem. Šítové stěny byly obloženy prkny. V jihovýchodní části areálu byly situovány dva menší dřevěné roubené obdélné objekty na kamenné podezdívce, kryté šindelovými sedlovými střechami. Jeden z objektů byl podsklepen valeně klenutý suterénem.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ VAICOVÁ, Zaniklé obce na Sokolovsku, Sokolov 2005, s. 241.
Vladimír PROKOP – Lukáš SMOLA, Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945, Sokolov 2014, s. 597.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 5. Cheb, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 30.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 81.