Salajna - hospodářská usedlost čp. 12

Hospodářská usedlost čp. 12 v podobě rozlehlého původně uzavřeného čtvercového dvora egerlandského (chebského) typu byla založena patrně v průběhu 18. století na levém břehu Šitbořského potoka (Altbach) u rozcestí při silnici k Dolnímu Žandovu v jihovýchodní části vsi Salajna (Konradsgrün). Hlavní obytné stavení se zdobenými hrázděnými štíty bylo vystavěno na přelomu 18. a 19. století podle návrhu neznámého architekta.

Patrně hned po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byla usedlost opuštěna, přestala být udržována a postupně chátrala. Dne 3. května 1958 byla bývalá hospodářská usedlost čp. 12 v Salajně zapsána na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejst. č. 15551/4-85. Někdy na konci 20. století došlo ke stržení zchátralých dřevěných objektů bývalé kolny a stodoly opuštěného dvora. Demolicí objektů došlo k narušení rázu tradičně uzavřeného chebského dvorce.

V letech 2004-2014 přistoupili noví majitelé hospodářské usedlosti čp. 12 manželé Stanislav a Alice Dvořákovi k postupné celkové rekonstrukci dochovaných objektů původně uzavřeného dvorce za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje a Ministerstva kultury ČR. Záchranné práce byly započaty roku 2004 celkovým odvodněním pozemku. V letech 2004-2005 došlo následně k opravě nosných konstrukcí a výměně poškozených trámů roubené části hlavního obytného stavení.

Na počátku roku 2006 bylo přistoupeno k vyčištění zaneseného tělesa rybníku severozápadně od dvora. V průběhu roku 2006 byla poté provedena rekonstrukce střechy obytného stavení včetně krovů a hrázdění s nutnou výměnou poškozených trámů a opraveno komínové těleso. V roce 2007 byla rekonstruována střecha na objektu bývalých chlévů. V následujících letech byly realizovány výplně hrázdění obytného stavení včetně nových nátěrů a objekt byl nově omítnut. Upraveno bylo okolí objektů včetně prostoru vlastního dvora. V roce 2012 byly poté v objektech vyneseny nové trámové stropy a poleženy podlahy, doplněny vnitřní konstrukce a nahozeny vnitřní omítky. Od roku 2013 probíhá výstavba repliky původního dřevěného objektu kolny na jihozápadní straně dvora.

Původně uzavřený rozlehlý čtvercový dvorec egerlandského (chebského) typu se dříve skládal z obytného stavení, chléva a dnes již zbořené kolny a stodoly. Jednotlivé objekty usedlosti, uzavírající v minulosti čtvercový dvůr, k sobě v nárožích nepřiléhaly, prostor mezi nimi se zahrazoval pouze ploty. Hlavní vjezd do dvora je veden branou ve východním nároží.

Severozápadní stranu areálu zaujala hlavní patrová obytná budova na obdélném půdorysu s třídílnou chlévní dispozicí, krytá asymetrickou sedlovou střechou s pálenou taškou typu bobrovka s hustým laťováním. Přízemí objektu bývalo původně roubené z hraněných trámů s kamennou podezdívkou pod pravou částí objektu vyrovnávající svažitý terén. Patrně na počátku 20. století byla levá část přízemí vyzděna z cihel a prolomena obdélnými okny. K západní stěně byl tehdy připojen zděný přístavek. Podél celého dvorního jihovýchodního průčelí objektu bývalo původně situováno zápraží kryté proti dešti rozšířeným patrem.

Nad přízemím objektu je nad roubeným věncem vyneseno hrázděné polopatro, na dvorní straně částečně rozšířené. Trojosá jihozápadní a severovýchodní průčelí objektu jsou završena bohatě členěnými zdobenými asymetrickými hrázděnými štíty se složitým šachováním s barevně kontrastními dřevěnými konstrukcemi a styčnými body trámů a bíle omítanými výplněmi. Trámová kostra je ve štítech kladena velmi hustě, se síťováním v meziokenních plochách. Ve štítech jsou situována menší čtvercová okénka doplněná původně bohatě profilovanými římsami a dřevěnými trojúhelníkovými frontony a dřevěnými okenicemi. Na roubeném věnci pod okny jsou patrné zbytky malovaných ornamentů.

Na obytné stavení se v zadní části dvora kolmo nepřímo napojuje mladší zděný polopatrový objekt chlévů na obdélném půdorysu završený sedlovou střechou původně krytou nakoso posazenými eternitovými šablonami, dnes nahrazenými pálenou taškou typu bobrovka a doplněnou pultovými vikýři. Dvorní průčelí objektu bývalo původně prolomeno trojicí obdélných vjezdů s dřevěnými dvoukřídlými vraty a obdélnými okny. Dnes zůstává zachován pouze pravý vjezd a trojice okenních otvorů. V polopatře jsou situovány dva nakládací otvory lemované paspartami. Vnější stěny objektu, omítané hrubší omítkou, jsou hladké bez členění. Objekt chlévů prošel několika stavebními úpravami.

Naproti obytnému stavení bývala původně postavena velká dřevěná stodola obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou s nakoso posazenými eternitovými šablonami. Stodola bývala tvořena rámovou konstrukcí z vnější strany obedněnou širokými prkny. Jihozápadní stranu dvora původně uzavíral velký dřevěný přízemní objekt kolny, situovaný souběžně s probíhající komunikací. Kolna obdélného půdorysu byla tvořena dřevěnými sloupy se vzpěrami vynášejícími roubený věnec, na kterém byla posazena sedlová střecha, krytá pálenou taškou typu bobrovka. Směrem do dvora býval objekt otevřený, zadní strana a polovina bočních křídel byla obedněna širokými prkny. Zchátralá stodola a kolna však byly strženy někdy na konci 20. století. Demolicí objektů došlo k narušení rázu tradičně uzavřeného chebského dvorce.