Úvod > Architektonické památky > Sedlec - zámek
Sedlec - zámek

Menší barokní zámecká budova byla vystavěna patrně ve druhé polovině 17. století při cestě k poplužnímu dvoru Přemilovice v polích severozápadně od obce Sedlec (Zettlitz). V průběhu 19. století byla zámecká budova klasicistně upravena. V době před rokem 1927 byl zámek rozšířen o nové východní křídlo. V červenci roku 2012 opuštěná zámecká budova vyhořela.
Objekt: menší barokní zámek, před rokem 1927 rozšířený
Typologie: panská sídla
Kategorie: architektonické památky
Obec: Sedlec (Zettlitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při cestě k bývalému poplužnímu dvoru Přemilovice severozápadně od obce
GPS: 50°14'50.687"N, 12°51'19.467"E
Období vzniku: 2. polovina 17. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1989 a 2012
Stav: zdevastované
Přístupnost: nepřístupné
Historie objektu
Menší barokní zámecká budova s připojeným panským pivovarem byla vystavěna patrně ve druhé polovině 17. století jako novostavba při cestě k poplužnímu dvoru Přemilovice v polích severozápadně od obce Sedlec (Zettlitz). Někdy po přičlenění vsi k ostrovskému panství markrabat sasko-lauenburských byla zámecká budova krátce po roce 1690 obnovena. Na jaře roku 1698 byli v sedleckém zámku díky blízkosti Karlovým Varům ubytováni členové sasko-lauenburského markraběcího dvora.
V průběhu 19. století byl objekt zámku znovu upravován v souvislosti s těžbou kaolinu výrobou porcelánu, která se v této oblasti rozšířila. Zdejší zámecká budova tehdy získala dnešní klasicistní podobu. V době před rokem 1927 byl zámek razantně přestavěn a rozšířen o nové východní křídlo. V zámecké budově tehdy sídlila společnost Zentralverwaltung der Zettlitzer Kaolin-Werke A.G. (Ústřední správa sedleckých kaolinových dolů). V roce 1937 byl k zadnímu severnímu průčelí původní zámecké budovy přistavěn jednouchý patrový přístavek s technickým zázemím. Před zámeckým areálem byla otevřena mohutná jáma povrchového kaolinového dolu Pfeiffer-Lorenz, nazývaného od roku 1952 důl Sedlec.
Od dubna roku 1958 v bývalém zámeckém areálu sídlilo ředitelství národního podniku Keramické a sklářské suroviny Sedlec, později ředitelství kaolinových dolů a KSNP, n. p. Po privatizaci na počátku devadesátých let 20. století přešel bývalý zámecký areál v roce 1993 na novou společnost Keramické suroviny Božičany s r.o., která se v roce 1995 přeměnila na akciovou společnost Sedlecký kaolin. Současným vlastníkem objektu bývalého zámku je ruská firma Green Forest s r.o. se sídlem v Karlových Varech.
V ranních hodinách dne 23. července 2012 vypukl v podkroví opuštěné zámecké budovy požár, který zcela zničil krov i střechu budovy a několik místností druhého patra.
Popis objektu
Dvoupatrová barokní budova na obdélném půdorysu, krytá mansardovou střechou s pálenou. Krytinou. Vstupní, pětiosé průčelí budovy je zvýrazněno středovým rizalitem, završeným klasicistním vpadlým trojúhelníkovým štítem. Okna budovy jsou obdélná, v prvním patře doplněna polokruhovými klasicistními frontony. Přízemí je odděleno profilovanou římsou. K zadnímu severnímu průčelí zámecké budovy je přistavěn jednouchý patrový přístavek z roku 1937 s technickým zázemím.
K původní budově je patrovým spojovacím traktem připojeno přistavěné novější dvoupatrové východní křídlo z doby před rokem 1927, kryté mansardovou střechou s vikýři. Mladší křídlo zachovává slohovou podobou původní zámecké budovy. Sedmiosé nádvorní průčelí východního křídla je zvýrazněno mohutným plochým trojosým rizalitem, završeným trojúhelníkovým štítem s menším oknem. Okna budovy jsou obdélná, v ose po stranách rizalitu zdvojená, v prvním patře doplněna polokruhovými frontony. Přízemí je znovu odděleno profilovanou římsou. Jižní průčelí východního křídla je zvýrazněno ve středové ose trojbokou věžicí, završenou zvonovitou střechou.
Na vrcholu šikmé nádvorní stěny spojovacího křídla je postavena architektonická dekorativní váza. Kolem zámeckého areálu se původně rozkládal dnes již neudržovaný zámecký park.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Fikar, J.-Kůrka, A.-Huml, L. 2011 : Sedlec, Karlovarské radniční listy 6/2011, Karlovy Vary, 24/27
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 95
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 146
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 299/300
Komentáře: přidat další
Karina (10.03.2024 02:48)
Great pictures. Very moving. My father grew up in the eastern wing and his father ran the Zettlitzer Kaolinwerke before they were expelled in 1945.