Úvod > Architektonické památky > Semtěš - kaple sv. Antonína Poustevníka
Semtěš - kaple sv. Antonína Poustevníka

Pseudoklasicistní kaple sv. Antonína Poustevníka, nazývaná rovněž Scharfova kaple, byla postavena roku 1880 při bývalé cestě do Štědré asi 100 m západně od vsi Semtěš (Semtisch). Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Někdy během 2. poloviny 20. století nakonec opuštěná stavba podlehla destrukci. Dodnes se dochovaly pouze obvodové zdi bývalé kaple s podezdívkou do výše 1,8 m a větší množství trosek.
Obec: Semtěš (Semtisch)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při pravé straně bývalé cesty do Štědré asi 100 m západně od vsi
GPS: 50°4'12.940"N, 13°8'30.739"E
Období vzniku: 1880
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zříceniny
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pseudoklasicistní kaple sv. Antonína Poustevníka, nazývaná rovněž Scharfova kaple (Scharfenkapelle), byla postavena roku 1880 podle návrhu neznámého architekta při pravé straně bývalé cesty kolem Semtěšského mlýna a Nového dvora do Štědré asi 100 metrů západně od vsi Semtěš (Semtisch). Farou spadala kaple ke kostelu Povýšení sv. Kříže v Kobylé. V době před rokem 1945 o kapli pečovala rodina Josefa Scharfa z usedlosti čp. 10 zvané „bei Untan Schnabn“, na okraji jejichž pole stávala.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. Někdy během druhé poloviny 20. století nakonec opuštěná stavba podlehla destrukci. Dodnes se dochovaly pod vzrostlou lípou na okraji cesty pouze obvodové zdi bývalé kaple s podezdívkou do výše 0,9-1,8 metru a větší množství trosek.
Popis objektu
Zděná cihlová hranolová pseudoklasicistní kaple bez oken s rovným závěrem na čtvercovém půdorysu o rozměrech asi 2 x 2 metru bývala původně krytá sedlovou střechou. Základnu kaple tvořila vyšší podezdívka z lomového svorových kamenů vyrovnávající svažitý terén. Vstupní jižní průčelí kaple, prolomené obdélným, segmentem zakončeným vchodem s plastickým vročením „1880.“ v nadpraží, bývalo završeno trojúhelníkovým štítem s velkým mělkým obdélným výklenkem s vyobrazením symbolu Božího oka. Nad mohutnou vyloženou korunní římsou štítu býval vyzděn hranolový štítový nástavec s nikou, završený vpadlým profilovaným trojúhelníkovým štítem.
Vnější omítané stěny kaple bývaly členěny lizénovými rámci a završeny mohutnou vyloženou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor kaple býval plochostropý. Vnitřní zařízení kaple tvořil původně lidový obraz sv. Antonína umístěný v oltářním výklenku v závěrové stěně.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 668
Poche, E. a kol. 1980: Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 308
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 91
Valenčík, M. 2006: Ohrožené památky. Kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha, 70