Úvod > Architektonické památky > Skřipová - kaple Panny Marie Bolestné
Skřipová - kaple Panny Marie Bolestné
Pozdně barokní obecní kaple Panny Marie Bolestné byla vystavěna v polovině 18. století na zploštělém pahorku na návsi uprostřed vsi Skřipová (Krippau). V roce 1888 byla kaple stavebně upravována. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Někdy mezi léty 1969-1971 byla nakonec zchátralá kaple zbořena.
Obec: Skřipová (Krippau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na zploštělém pahorku na návsi uprostřed vsi
GPS: 50°8'22.003"N, 13°12'10.137"E
Období vzniku: polovina 18. století
Architekt: neznámý
Přestavba: 1888
Období devastace: po roce 1945
Demolice: mezi léty 1969-1971
Památková ochrana: od 11. února 1964 do 23. dubna 1980
Č. rejst. ÚSKP: 53663/4-1028
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Pozdně barokní obecní kaple Panny Marie Bolestné byla vystavěna patrně v polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta na zploštělém pahorku na návsi uprostřed vsi Skřipová (Krippau). Kaple je prvně zachycena již na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Farou spadala kaple k filiálnímu kostelu Všech svatých u Štoutova. V roce 1888 byla kaple stavebně upravována. V průběhu druhé světové války byl zrekvírován zvon ze zvoničky kaple na válečné účely.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být dále nevyužívaná kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení bylo následně rozkradeno či zničeno. Dne 11. února 1964 byla kaple Panny Marie Bolestné zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 53663/4-1028. Kaple je zachycena ještě na leteckém snímku vojenského leteckého mapování ze 14. května 1969. Do roku 1971 však byla poté zchátralá kaple ve Skřipové zbořena, stejně jako kaple Panny Marie Královny Míru v nedaleké vsi Záhoří. Trosky stržené kaple byly poté rozhrnuty. Památková ochrana zbořené kaple byla Ministerstvem kultury dodatečně zrušena až dne 23. dubna 1980.
Popis objektu
Zděná pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem krytý sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou s pálenou krytinou. Na hřebeni nad průčelím se vypínala oplechovaná otevřená šestiboká sloupková zvonička s jehlancovou stříškou s dvouramenným křížem na hrotnici. Vstupní západní průčelí kaple se zkosenými nárožími, prolomené v ose obdélným vchodem v plochém štukovém rámu, bývalo nad vynesenou profilovanou římsou završeno mohutným polokruhovým štítem se segmentově vykrojenými nárožními pilíři, na kterých byly postaveny plastické dekorativní vázy. V nice v ose štítu bývala postavena pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1877.
Boční stěny kaple bývaly prolomeny po jednom obdélném okně se segmentovým záklenkem v plochém štukovém rámu s okrajovou lištou. Vnější stěny kaple, členěné nad soklem v ploše lizénovými rámci, bývaly završeny vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor kaple býval plochostropý. Vnitřní zařízení kaple tvořila dřevěná socha Piety z konce 19. století postavená na malém oltáři.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 287.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha 1980, s. 327.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 203.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 77.