Úvod > Architektonické památky > Stanovice - kostel sv. Tří králů
Stanovice - kostel sv. Tří králů
Typologie: sakrální stavby
Kategorie: architektonické památky
Obec: Stanovice (Donawitz)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°9'55.481"N, 12°52'26.818"E
Stav: zachovalé
Přístupnost: přístupné příležitostně
Historie objektu
Původní gotický farní kostel sv. Tří Králů byl postaven patrně již v polovině 14. století na návsi uprostřed obce Stanovice (Donawitz). Dle zápisu z konfirmačních knih z roku 1363 disponoval patronátním právem ke kostelu ve Stanovicích Boreš (V.) z Rýzmburka (“Borsso de Rysmburg, judex curie regni Boemie„). Ještě v roce 1620 nechal provést menší stavební práce na starém kostele tehdejší stanovický farář Mathias Nicolai. V roce 1678 byla na místě původního kostela založena novostavba raně barokního kostela. Prací se tehdy účastnil rovněž zednický mistr Martin Hergeth z Bečova, který spolupracoval ještě roku 1681 na vnitřním zařízení nového kostela. Od doby protireformace byl kostel pouze filiálním k bečevské farnosti. Kostel sv. Tří králů byl znovu povýšen na farní teprve v roce 1725. Během 2. poloviny 18. století bylo pořízeno nové vybavení interiéru kostela. Hlavní oltář býval mistrovskou prací tepelského truhláře a sochaře Thomase Hieronymuse Pistla z roku 1764. Kromě toho pracoval na výzdobě kostela také opakovaně malíř Elias Dollhopf z Horního Slavkova. Celé vnitřní zařízení kostela však bylo zničeno při posledním požáru kostela v roce 1904. Při následné obnově kostela byly zachovány původní stavební konstrukce kostela z roku 1678. Rovněž bylo tehdy pořízeno nové vnitřní vybavení kostela.
Popis objektu
Raně barokní jednolodní kostel krytý sedlovou střechou s polygonálním, trojboce uzavřeným presbytářem krytým střechou valbovou s věžičkou. Loď kostela je dlouhá 16,25 m a široká 10, 8 m. Kněžiště je široké 9,15 m a hluboké 9 m. V mase hlavního západního průčelí uzavřena čtvercová věž krytá nízkou stanovou střechou. K severní stěně presbytáře je připojena obdélná patrová sakristie, krytá valbovou střechou. Omítky kostela jsou členěny lizénovými rámci. Presbytář kostela je zaklenut valeně s výsečemi, loď je pak plochostropá. Polokruhový triumfální oblouk kostela dosahuje výšky 5 m a šířky 7,5 m.
Vnitřní zařízení kostela z doby po požáru v roce 1904 tvoří hlavní oltář, dva postranní oltáře při triumfálním oblouku a dřevěná křtitelnice. Z původního inventáře se zachovala pouze 0,74 m vysoká pozlacená tepaná měděná monstrance z 18. století s monogramem „IGB“ a tepanými ozdobami jako andělem a obrazem Všemohoucího. Varhany kostela pochází z roku 1904 od Wilhelma Schussera.
Původní zvony kostela byly rovněž zničeny během požáru v roce 1904. Podle pověsti byl nejstarší zvon stanovického kostela, který nesl německou legendu, ulit již v roce 1508.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 17/19
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 398
Velímský, T. 2002 : Hrabišici - páni z Rýzmburka, Praha