Úvod > Architektonické památky > Štědrá - památník obětem 1. světové války
Štědrá - památník obětem 1. světové války
Památník obětem 1. světové války v podobě otevřené kaple nechali zřídit váleční veteráni v roce 1920 podle projektu architekta Viehmanna při jižní stěně farního kostela Narození Panny Marie v severní části obce Štědrá (Stiedra). Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války byl však novými osídlenci poničen a během 2. poloviny 20. století postupně chátral. V roce 1993 proběhla z iniciativy bývalých německých rodáků celková rekonstrukce zdevastovaného objektu a jeho přeměna na památník míru.
Objekt: památník v podobě otevřené kaple ve stylu opožděné secese
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Štědrá (Stiedra)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při jižní stěně kostela Narození Panny Marie v severní části obce
GPS: 50°3'29.907"N, 13°6'44.700"E
Období vzniku: 1920
Architekt: Viehmann
Stavebník: váleční veteráni
Slavnostní odhalení: 1920
Období devastace: po roce 1946
Rekonstrukce: 1993
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Památník obětem 1. světové války v podobě kamenné otevřené kaple ve stylu opožděné secese nechali zřídit váleční veteráni v roce 1920 na „Božím poli“ (Gottesacker) při jižní boční stěně farního kostela Narození Panny Marie v severní části obce Štědrá (Stiedra). Představenému Josefu Haberzettlovi se tehdy během půl roku podařilo sehnat potřebné finance na výstavbu památníku. Plány objektu následně vypracoval architekt Viehmann ze Štědré. Památník byl určen pro připomínku 22 padlých občanů obce Štědrá a 31 padlých z ostatních vsí farnosti v širokém okolí.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však byl nově příchozími osídlenci památník krátce po roce 1946 poničen. V interiéru památníku byly zničeny nápisové desky se jmény obětí a porcelánové medailony s fotografiemi padlých a železná mříž u vstupu, ze štítu byl odstraněn německý věnovací nápis a válečný kříž. Během druhé poloviny 20. století neudržovaný památník postupně chátral.
V roce 1993 proběhla z iniciativy bývalých německých rodáků celková rekonstrukce zdevastovaného objektu a jeho přeměna na památník míru, věnovaný obětem všech válek a násilností, které postihly obec ve 20. století. V interiéru památníku byly tehdy instalovány nové pamětní desky s českým a německým textem, věnované obětem válek a německým vysídlencům z let 1914-1946. V roce 2009 přistoupila obec Štědrá k renovaci tehdy již opět sešlého památníku.
Popis objektu
Památník v podobě velké otevřené hranolové kamenné kaple ve stylu opožděné secese s rovným závěrem na čtvercovém půdorysu, završené nízkou střechou. Základnu kaple tvoří podesta vystavěna z kamenných bosovaných kvádrů. Nad tím se zvadá mírně se zužující zdivo. Podélné stěny kaple jsou prolomeny úzkými obdélnými, segmentem ukončenými vitrážovými okny, vyplněnými původně barevnými skly. Vnější stěny kaple jsou členěny pásy a završeny mohutnou zdobenou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.
Vstupní jihozápadní průčelí kaple je prolomeno úzkým obdélným, segmentem zakončeným vchodem. V napraží je situováno vitrážové okno, vyplněné původně barevnými skly. Vstup do památníku uzavírá zdobená kovová mříž. V stup do památníku je veden po dvou kamenných stupních. Po stranách vstupního portálu jsou umístěny zdobené pilastry, završené plastickými helmami. Nad vchodem je v zdobné reliéfní kartuši, lemované vavřínovým věncem, umístěna datace „1914-18“. Průčelí je na vynesenou profilovanou římsou završeno půlkruhovým štítovým nástavcem, doplněným původně stupňovanými hranolovými pilíři po stranách, snesenými již někdy na počátku třicátých let 20. století. Ve štítu býval původně vyveden válečný kříž německý věnovací nápis v půlkuhu: „Zu EHREN der im WELTKRIEGE GEFALLENEN und GESTORBENEN KAMERADEN“ (Na počest ve světové válce padlých a zemřelých kamarádů). Na vrcholu štítu býval umístěn původně menší kříž.
Vnitřní prostor kaple na osmibokém půdorysu je završen mělkou kulovou klenbou s plastickou zdobnou štukaturou s květinovým dekorem. Stěny kaple jsou v nárožích členěny pilastry se zdobenými hlavicemi. Na široké závěrové stěně je vyvedena velká zdobená plastická kartuše, doplněné vavřínovým věncem a květinovým dekorem. V kartuši bývaly původně pověšeny porcelánové medailony s fotografiemi padlých vojáků. Dnes je zde umístěna černá mramorová deska se zlaceným věnovacím nápisem v češtině a němčině: „PAMÁTNÍK MÍRU - FRIEDENSDENKMAL. MRTVÝM NA PAMÁTKU, ŽIVÝM JAKO VAROVÁNÍ - DEN TOTEN ZUM GEDENKEN, DEN LEBENDEN ZUR MAHNUNG“.
Na mezistěnách závěru kaple bývaly původně umístěny pamětní nápisové desky se jmény 22 padlých občanů obce Štědrá a 31 občanů farních obcí a vsí ze širokého okolí. Dnes jsou zde zavěšeny šedé mramorové desky s věnovacími nápisy. Po levé straně je na deskách vysekán německý text: „ZUR ERINNERUNG DEN HIESIGEN GEBÜRTIGEN UND PFARRLEUTEN, DIE ZUM OPFER DER UNSINNIGEN KRIEGE, GEWALT, HASS UND LEID VERBUNDEN MIT DEM VERLIEREN DEM VERLIEREN DER HEIMAT GEWORDEN SIND. IN DEN JAHREN 1914 - 1946 MUSSTEN 176 MÄNNER SINNLOS STERBEN“ a „LASST UNS LERNEN: GEGENSEITIG ZU VERZEIHEN FRIEDEN ZU ÜBEN UND FREUNDE IN EINEM GEMEINSAMEN HAUSE ZU WERDEN. GOTT WIRD MIT UNS SEIN, WENN WIR GEMEINSAM LEBEN WERDEN UND ÜBER GEWALT UND HASS SIEGEN WOLLEN“. Na pravé straně pak desky s českým textem: „PAMÁTCE ZDEJŠÍCH RODÁKŮ A FARNÍKŮ, KTEŘÍ SE STALI OBĚTMI NESMYSLNÝCH VÁLEK, NÁSILÍ, NENÁVISTI A UTRPENÍ SPOJENÉHO SE ZTRÁTOU DOMOVA. V LETECH 1914 - 1946 MUSELO 176 ZDEJŠÍCH MUŽŮ NESMYSLNĚ ZEMŘÍT“ a „UČME SE VZÁJEMNĚ SI ODPOUŠTĚT, PĚSTOVAT MÍR A STÁT SE PŘÁTELI VE SPOLEČNÉM DOMĚ. BŮH BUDE S NÁMI, BUDEME-LI SPOLEČNĚ ŽÍT A CHTÍT NAD NENÁVISTÍ A NÁSILÍM ZVÍTĚZIT“.
Kolem památníku je vybudováno nízké betonové zábradlí s vlnitou linií a hranolovými, v horní části zaoblenými sloupky. Okolí pomníku je parkově upraveno a doplněno šterkovými pochůzkovými pěšinami.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 322
Wieser, S. 2009 : Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, 97, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 89/99