Štědrá - tvrz

Gotická tvrz byla založena jako sídlo zdejších vladyků nejpozději na počátku 13. století ve svahu ve východní části nově vzniklé vsi Štědrá (Stiedra), která se rozkládá na místě staroslovanského pohřebiště z 10.-11. století. Štědrá spolu s nedalekým Smilovem a Žluticemi patří k nejstarším doloženým vsím v oblasti. První písemná zmínka o zdejší vsi s tvrzí pochází z listiny českého krále Václava I. ze dne 28. června 1239, vydané pro klášter v Oseku, kterou mu bylo přisouzeno vlastnictví Kamenného Újezda. Jako svědek zde vystupuje „Wit de Scedri“, Vít ze Štědré, který k listině přivěsil svou pečeť. Dne 12. března 1240 stvrdil platnost listiny, vydané Václavem I. pro klášter v Plasích „Wecemilus de Sedere“, tedy Vícemil ze Štědré, který patrně žil na Štědré spolu s Vítem, snad vlastním bratrem.

Dne 12. srpna 1321 odprodal jistý Heřman ze Štědré, patrně potomek Víta či Vícemila, listinou vydanou chotěšovskému klášteru za sumu 64 hřiven stříbra ves Újezd. Po roce 1321 se však Heřman na Štědré již nepřipomíná. Zůstal zde však jeho příbuzný Přibyslav, který se ve službách krále Jana Lucemburského účastnil osidlování Plzeňska i zdejší oblasti. V listině ze dne 13. září 1332, kterou Jan Lucemburský stvrdil výměnu pozemků mezi plasským klášterem a Oldřichem Pluhem, jsou jako klášterní majetky uvedeny rovněž čtyři lány lesa poblíž Kožlan, které vyměřil již zmíněný Přibyslav ze Štědré. Roku 1338 je Přibyslav uveden jako svědek nadání kostela v Rabštejně nad Střelou. Přibyslav ze Štědré se připomíná naposledy v listině ze dne 1. července 1340, kterou prodal Petr Plik z Nejdku ves Jindřichovice.

Roku 1354 je zde uváděn Setěch ze Štědré, snad potomek Přibyslava, připomínaný však již jako mrtvý. V listině ze dne 7. ledna 1360, potvrzující výměnu farářů mezi kostely ve Štědré a Vrčeni provedenou bratry Rackem a Jindřichem „de Castallo“ (z Hrádku), jsou uvedeni také Litold a Fridrich ze Štědré a Vícemil z Borku. Jedná se o první zmínku o nově založeném panském sídle, Štědrém hrádku, hradu postaveném nedaleko vsi Borek severovýchodně od Štědré. O rozsahu panství Hrádek se však bohužel nedochovala jediná zmínka, ale jistě to bylo zboží malé velikosti, existovaly totiž zde na nevelkém prostoru vedle sebe tři statky, tedy Štědrá, Štědrý hrádek a Borek.

V listině o výměně farářů ze dne 16. srpna 1371, kdy zemřel farář ze Štědré Otta a na jeho místo dosadili Jindřich s bratrem Rackem Benedu ze Žlutic, jsou ještě uváděni Litold a Friedrich ze Štědré a Blažej řečený Kancléř s Janem z Borku. Někdy mezi léty 1371-1378 však následně skoupili statky Štědrá, Hrádek u Štědré a Borek spolu bratři Boreš V. a Slavek V. z Rýzmburka a připojil je k žlutickému panství. Tvrz ve Štědré přestala být sídlem vrchnosti a někdy poté zanikla. Její vojensko-správní funkci poté převzal nedaleký hrad Štědrý hrádek.

Patrně v průběhu 19. století bylo zachovalé tvrziště zaniklé tvrze přeměněno na zahradu a sady u bývalého hostince čp. 21. Jižní část vnějšího valu byla v průběhu let rozvezena, jelikož byl tento prostor využíván jako důležitá spojovací cesta v zástavbě vsi. Někdy poté byla část jihozápadního příkopu zastavěna parazitní zástavbou. Dne 3. května 1958 bylo tvrziště zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 19826/4-1053. Na lokalitě však dosud nebyl proveden archeologický průzkum.

Gotická tvrz byla založena na nepříliš vhodném místě uprostřed táhlého svahu v dnešních zahradách domů čp. 21, 39, 45 a dalších ve východní části obce.

Z tvrze se dochovalo rozsáhlé, téměř ploché tvrziště obdélného půdorysu rozměrech asi 65 x 90 metrů. Vlastní prostor tvrze je obklopen částečně zachovalým mohutným příkopem, na západní straně širokým až 20 metrů a 2-2,5 metru hlubokým, a částečně i zachovalým vnějším kameno-hlinitým valem. Patrný zbytek vnějšího valu se nachází na západní straně tvrziště za příkopem. Vnější val byl vytvořen jistě z vykopané zeminy z prostoru budovaného příkopu. Val se původně rozkládal především na západní, severní a východní straně tvrziště. Do jižní hrany tvrziště je druhotně vestavěna stodola, ke které vede od jihu přechod přes příkop. Další přechod je v severozápadním nároží.

Prostor vlastní tvrze je beze stop zástavby. Lokalita zatím neprošla archeologickým průzkumem, proto není znám způsobu vnitřní zástavby. Plocha lokality je dnes přeměněna na zahrady a sad a udržována.