Úvod > Architektonické památky > Štítary - pomník obětem 1. světové války
Štítary - pomník obětem 1. světové války
Pomník obětem 1. světové války nechal vztyčit v roce 1933 Okresní válečný spolek naproti hasičské zbrojnici před usedlostí čp. 8 uprostřed vsi Štítary (Schildern). Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 10. září 1933. Po roce 1945 však přestal být pomník udržován a postupně chátral. Patrně během celkové demolice původní zástavby vsi v 50. letech 20. století byl nakonec zchátralý pomník odstraněn.
Obec: Štítary (Schildern)
Okres: Cheb
Poloha: před usedlostí čp. 8 uprostřed vsi
GPS: 50°14'22.640"N, 12°8'32.807"E
Období vzniku: 1933
Architekt: neznámý
Stavebník: Okresní válečný spolek
Slavnostní odhalení: 10. září 1933
Období devastace: po roce 1945
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Pomník obětem 1. světové války od neznámého autora nechal vztyčit v roce 1933 Okresní válečný spolek (Kriegsvereine des Bezirkes) naproti hasičské zbrojnici před usedlostí čp. 8 uprostřed vsi Štítary (Schildern). Pomník byl zřízen na památku 15 padlých vojáků ze Štítar na frontách 1. světové války.
Původně se již na konci dvacátých let 20. století uvažovalo o uctění památky padlých v nově vystavěném kostele, který měl vzniknout jako náhrada za svatostánek zničený údajně v 15. století husity. Stavební výbor, kterému předsedal církevní rada Dr. Georg Held z Aše, zvolil pro stavbu 400. výročí protestantismu a také předložení augsburského vyznání císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburgu v roce 1530. Lipská válečná společnost slíbila, že se postará o vnitřní vybavení a hostinský a zastupitel Christof Gläsel přislíbil zvon. Byly shromážděny dostatečné finanční prostředky a pořízeny stavební plány, přesto bylo z důvodu protestů několika místních obyvatel z výstavby nakonec upuštěno.
Slavnostní odhalení dokončeného pomníku obětem 1. světové války ve Štítarech proběhlo v neděli 10. září 1933 za účasti členů Okresního válečného spolku, starosty Štítar Friedricha Ranka a tří tisíc obyvatel z širokého okolí. Průvodní řeč držel poslanec Christof Gläsel. Samotného vysvěcení odhaleného pomníku se ujal církevní rada Dr. Georg Held z Aše.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být pomník udržován a postupně chátral. Patrně během celkové demolice původní zástavby vsi v padesátých letech 20. století byl nakonec zchátralý pomník odstraněn.
Popis objektu
Kamenný portálový pomník býval tvořen dvěma osmibokými sloupy s profilovanými hranolovými hlavicemi a patkami, nesoucími mohutné rovné kladí se stupňovaným nástavcem, na jehož vrcholu bývala postavena plastika železného válečného kříže. Na jednoduchém středovém hranolovém soklu mezi sloupy bývala umístěna obdélná kamenná nápisová deska z černé leštěné žuly. V horní části desky byl v šestibokém lineárním rámci motiv vojenské přilby s dubovými ratolestmi. Pod ním byl situován německý věnovací nápis: „Heimatdank. / Opfer des Weltkrieges / 1914–1918“ (Vlast děkuje. Oběti Světové války 1914–1918). Po nápisem bylo uvedeno celkem 15 jmen padlých vojáků ze Štítar s jejich věkem, zemí a rokem jejich skonu:
|
Christof Rank |
21 |
Jahre |
Serbien |
1914 |
|
Richard Korndörfer |
41 |
˝ |
Serbien |
1914 |
|
Emanuel Rausch |
25 |
˝ |
Russland |
1915 |
|
Ernst Wunderlich |
28 |
˝ |
Russland |
1915 |
|
Erhard Klier |
35 |
˝ |
Italien |
1915 |
|
Adolf Wagner |
22 |
˝ |
Russland |
1915 |
|
Karl Geier |
18 |
˝ |
Russland |
1915 |
|
Rudolf Ludwig |
20 |
˝ |
Italien |
1916 |
|
Christof Wilfert |
34 |
˝ |
Russland |
1916 |
|
Richard Korndörfer |
23 |
˝ |
Russland |
1916 |
|
Wolfgang Aechtner |
23 |
˝ |
Italien |
1916 |
|
Ernst Geier |
32 |
˝ |
Italien |
1917 |
|
Adolf Scharf |
28 |
˝ |
Italien |
1917 |
|
Gustav Krippendorf |
40 |
˝ |
Italien |
1918 |
|
Adolf Gläsel |
18 |
˝ |
Italien |
1918 |
Základnu pomníku tvořil dvoustupňový podstavec z jednoduchých hranolových soklů. Pomník býval postaven na rozměrné podestě čtvercového tvaru, ohraničené hranolovými kamennými obrubníky.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 25.
KOLEKTIV, Chronik der Gemeinde Schildern, Rehau 1987.
SOkA Cheb, fond AO Štítary, Gedenkbuch der Gemeinde Schildern 1928-1935, Státní okresní archiv v Chebu, s. 46.
Josef WEITZER, Die Todesopfer des Egerlandes im Weltkriege 1914-1918, Unser Egerland: Blätter für Egerländer Volkskunde, Cheb 1941, s. 96.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých v první světové válce, III. díl Chebsko, XX. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2011, s. 100.





























