Štoutov - kostel Všech svatých

Původně farní gotický kostel Všech svatých z první poloviny 14. století stojí v místech zaniklé středověké vsi Vakov (také Bakov, Wakow) na hřbitově v osamoceném chlumku U Všech svatých v polích mezi vesnicemi Čichalov a Verušičky severozápadně od obce Štoutov (Stadthöfen). Kostel mohl být údajně prvním kostelem v celém tehdejším žateckém kraji. Názory některých historiků, že kostel byl založen už před rokem 973 se však nepotvrdily.

Zdejší fara byla založena již v době před rokem 1350. Roku 1375 se zdejší kostel stal filiálním k děkanskému kostelu ve Žluticích. Zdejší farnost je poprvé zmiňována ve farních knihách v roce 1403 v souvislosti s výměnou beneficií. V době husitských válek a držbě městečka Žlutice Jakoubkem z Vřesovic na počátku 15. století byl v roce 1428 „Wokow“ uváděn jako mateřský kostel a „Ludicz“ jako kostel filiální. V této době byl tedy patně hlavním katolickým kostelem celé oblasti. Po zklidnění politické situace v Čechách se však, jistě z důvodu neodpovídajícímu významu tohoto místa, přesunula správa zpět do Žlutic. Kolem kostela se rozkládá hřbitov, zřízený pro pohřby mrtvých z Kovářova, Skřipové, Čichalova a Štoutova. Zdejší kostel byl v minulosti byl několikrát upravován, naposledy roku 1928. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal sloužit svému účelu, přestal být udržován a postupně chátral. Interiér kostel a inventář byl během druhé poloviny 20. století zcela rozkraden a zdevastován. Na zdejším hřbitově se stále nachází krásný náhrobek rodiny Klientů ze Štoutova a železný kříž. Mnoho dalších náhrobků však bylo vyházeno na hromadu za ohradní zdí hřbitova a rozlámáno.V současné době je kostel ve vlastnictví církve, která však pro něj nemá využití.. Samotný kostel byl léta v havarijním stavu a proto bylo přikročeno k celkové rekonstrukci. Byla vystavěna nová střecha. V roce 2010 šlo na opravu kostela 120.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Jednolodní gotický kostel s trojboce uzavřeným presbytářem krytý původně šindelovou valbovou střechou. Po severní straně presbytáře je přistavěna patrová hranolová věž, zakončená helmou s polygonální lucernou. V přízemí věže se nachází sakristie. Presbytář kostela je prosvětlen gotickými hrotitými okny a doplněn nezvyklými opěrnými pilíři na trojúhelníkovém půdorysu. Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny obdélnými okny a sedlovým portálem vchodu v hrotité profilované arkádě na jižní straně. Pod střechou je umístěna dřevěná římsa.

Presbytář kostela je sklenut dvěma poli příčné valené klenby na dvou pásech. Do sakristie v přízemí věže vede nízký hrotitý gotický portál s profilovaným ostěním. Ve stěně presbytáře je v hrotitém výklenku umístěn gotický sanktuář s vimperkem a čtvercovým otvíráním, vyplněný čtyřlistou kružbou. Loď kostela, oddělená od presbytáře hrotitým triumfálním obloukem, je plochostropá. Trojramennou dřevěnou kruchtu ze 17. století původně doplňovaly obrazy světců na zábradlí.

Vnitřní zařízení kostela původně tvořil raně barokní portálový hlavní oltář z doby kolem roku 1660, sloupový s boltcovým ornamentem na křídlech a obrazem Posledního soudu, v nástavci pak s obrazem Nejsvětější Trojice. Polygonální raně barokní kazatelna z roku 1624, renovovaná roku 1726. Kazatelna nese nápis: „Lorentz Schallär der Eltere hat diesen bretigstull zu gutter getechniss Machen lassen Anno 1624, Witerum Rennoviert worden 1726“. Ve výplních polí kazatelny bývaly umístěny obrazy světců. Na obrazu sv. Alžběty a Zuzany býval nápis: „Anno 1768 hat zu Ehren deren zwei Heiligen dieses Bild malern lassen Frau Susanna Stallerin aus Stadthöfen“. Obraz Svaté Rodiny byl signován: „Franz Wanitzka, Maler in Luditz 1861“. V lodi kostela bývaly postaveny malované lavice lidové práce z 19. století s květinovou výzdobou a ornamentem ratolestí. Na stěnách bývaly zavěšeny oválné obrazy světců z 18. století. Nad triumfálním obloukem býval zavěšen krásný barokní kříž.

Dnes je interiér kostela zcela zdevastovaný, většina vnitřního řazení byla rozkradena či zničena.