Suchá - kaple

Pseudogotická kaple byla postavena v roce 1885 v blízkosti hospodářské usedlosti na vyvýšeném břehu obecního rybníčku uprostřed obce Suchá (Thierbach). Před výstavbou sakrální stavby sloužil právě rybníček jako společenské místo a k bohoslužbám místním občanům. Na jaře roku 1886 byl pořízen interiér kaple a následně pak byla téhož roku kaple vysvěcena nejdeckými faráři. Ještě v průběhu roku 1945 nechala jistá německá rodina kapli rekonstruovat, jako poděkování za to, že se všichni členové rodiny vrátili z války zdraví. Rozsah těchto oprav ovšem neznáme. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945 přestala být kaple využívána k sakrálním účelům a byla ponechána svému osudu. Následně byl napaden krov kaple dřevomorkou a díky malému využívání a nedostatečné údržbě kaple chátrala. Během 60. či 70. let 20. století byla kaple upravena na příbytek pro starou paní v příbuzenském vztahu s rodinou Pytlových ze Suché, která zde zřejmě také dožila. Při přestavbě bylo přikročeno k celkovým necitlivým stavebním zásahům. Byl tehdy zazděn portál původního vchodu a nový vchod byl proražen východní závěrovou stěnou presbytáře. Byly předělány nadpraží původních hrotitých oken a nahrazeny menšími, obdélnými okny. V prostoru presbytáře byly vyzděny nové vnitřní příčky a nad závěrem bylo vybudováno komínové těleso se sopouchem pro připojení kamínek, vyvedeným do hlavní lodi vlastní kaple. Zřejmě z důvodů urychlení vytápění místností kaple byl snížen strop poté, co byl rozebrán strop původní a dřevěné stropnice nového stropu byly uloženy do nově vybouraných kapes v obvodovém zdivu. Patrně na počátku 80. let 20. století se kaple ujal spolek místních mladých lidí a kaple byla přeměněna na klubovnu. Prošla tehdy dalšími drobnějšími stavebními úpravami. V této době mohla být nahrazena původní již porušená břidlicová krytina za novou eternitovou a byla zřejmě opravována i okna. Po roce 1989 a rozpadu zmíněného spolku zůstala kaple opět bez využití, postupně zchátrala a celé její okolí zarostlo náletovými dřevinami. V roce 2004 se o kapli začal zajímat pan Jílek ze stavebního odboru města Nejdek, který nechal vypracovat posudek Národním památkovým ústavem v Plzni a snažil se její opravu prosadit do rozpočtu města, což se z důvodů nedostatku financí nepodařilo. Roku 2005 došlo ke zhroucení dvou třetin stropní a krovové konstrukce do interiéru kaple. Pouze část střechy nad presbytářem se díky svázání s dodatečně dostavěným komínem nepropadla. Od listopadu roku 2006 pracoval na návrhu opravy kaple po 6 měsíců nejdecký občan Martin Filounek, Dis., tehdy student oboru stavební obnova památek na Vyšší odborné škole stavební v Náchodě, který si jako svou ročníkovou práci zvolil projekt Oprava kaple v Suché. Občanské sdružení Jde o Nejdek poté získalo pro tuto věc renomovaného pražského architekta Ing. Arch. Vladimíra Kosíka, který bez nároku na honorář projekt posoudil a zaštítil ho svým podpisem. Na základě tohoto projektu mohlo město Nejdek prostřednictvím Karlovarského kraje úspěšně požádat o grant z fondu Evropské unie na rekonstrukci kaple. V roce 2007 se městu Nejdek podařilo získat prostředky na první etapu obnovy kaple. Celé okolí kaple bylo vyčištěno od náletových dřevin. Po získání stavebního povolení byly v srpnu 2007 zahájeny práce na zpevnění a opravu věnce a zvoničky. Původní konstrukce krovu byla nahrazena novou kopií krokvové konstrukce se zastřešením valbovou střechou. Byl vynesen nový prkenný strop kaple. Rovněž byla poněkud nešťastně osazena nová obdélná resp. čtvercová okna s pseudogotickou vitráží a dveře portálu, včetně obnovení zazděného portálu v průčelí kaple a zazdění stávajícího dveřního otvoru. Opraveny byly také vnitřní omítky a fasáda kaple. První dvě etapy obnovy kaple v letech 2007 a 2008 prováděla firma Jiřího Pavlíka - RAVEN SERVIS z Ostrova a dokončení opravy realizovala společnost KRUŠNOHORSKÁ STAVEBNÍ, spol. s r.o., se sídlem v Merklíně. Během oprav byl proveden rovněž stavebně historický průzkum kaple. Rekonstrukce kaple byla dokončena v říjnu roku 2010 a celkové náklady na obnovu činily 931,5 tis. Kč, z toho finanční částkou ve výši 210 tis. Kč přispěl ze svého rozpočtu Karlovarský kraj.

Pseudogotická obdélná kaple s trojboce uzavřeným presbytářem krytá valbovou střechou. Obvodové stěny kaple jsou vyzděny z větších žulových kamenných bloků, korunní římsa stejně jako vyzdění dveřních a okenních otvorů je provedeno z pálených cihel. Vstupní západní průčelí kaple s hrotitým portálem vchodu se zdobenou ocelovou mříží je završeno trojúhelníkovým štítem se zasklenou hrotitou nikou, ve které bývala původně umístěna soška světce, a zděnou zvoničkou na vrcholu. Ve východní závěrové stěně bývaly umístěny osově dvě hrotitá okna. Do nově snížených výklenků až k terénu byly v době přestaveb ve 2. polovině 20. století vloženy nové dveře a obdélné okno. Dnes jsou výklenky zazděny, pouze v pravém se nachází čtvercové okénko. Boční stěny kaple bývaly otevřeny po jednom hrotitém okně, později částečně zazděném s vloženým obdélným oknem. Vrcholy všech hrotitých výklenků bývalých oken sahají ve všech čtyřech případech asi 0,6 m pod korunní římsu. Vnější stěny kaple jsou členěny lizénovými rámci v omítce. Pod střechou obíhá celý obvod střechy kaple korunní římsa, spodní okraj kaple lemuje sokl do průměrné výšky 0,5 m nad terénem. Valbová střecha kaple je nesena krovem se třemi plnými vazbami, ve kterých jsou krokve osedlány a začepovány v místě pozednice do vazného trámu a v jalových vazbách pouze s krátčaty, které jsou spojeny čepy do rozpěr mezi vaznými trámy plných vazeb a s pozednicí jsou krátčata spojeny jednostranným kampováním. Původně břidlicová střešní krytina kladená na plné prkenné bednění byla později nahrazena na koso kladenými šedými eternitovými šablonami.
Vnitřní prostor kaple byl původně zaklenut dřevěnou neckovou klenbou s fabionem. Při rekonstrukci kaple na počátku 21. století byl nahrazen rovným trámovým stropem s prkenným podbitím a rákosovou omítkou. Podlaha kaple je tvořena žulovými deskami.

Vnitřní zařízení kaple původně tvořily např. dřevěné vánoční jesle od neznámého autora a krajky od paličkářky paní Pecherové z Neuthierbachu (Nová Suchá).

Kaple na stavební parcele č. 104 není zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Podle vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, se kaple vymyká svým tvarovým výrazem architektonickému pojetí obdobných sakrálních staveb nejen v tomto regionu, ale i v rámci celého Karlovarského kraje. Drobné sakrální památky s takto koncipovaným vstupním průčelím a zvoničkou ve vrcholu se nalézají spíše na území Francie a Itálie.