Těšetice - Šinkův mlýn

Patrně již středověký námezdní vodní mlýn, nazývaný Šinkův mlýn (Schinka Mühle, Schinken Mühle), byl vystavěn v neznámé době na pravém břehu Ratibořského potoka (Schinken Bach) při cestě do Herstošic asi 900 metrů jižně od vsi Těšetice (Tescheditz). První písemná zmínka o mlýnu pochází z listiny ze dne 13. března 1589, kterou rytíř Anselm ze Steinsdorfu potvrdil svobody, které udělil jeho děd na Tři krále roku 1554 poddaným ve vsi „Descheditz“ a mlýně zvaném „Ssinka Muhl“. Na mapě 1. vojenského Josefského mapování z let 1764-1768 je mlýn zakreslen chybně s názvem Raben Mühle druhého těšetického Romeského mlýna ležícího severněji proti toku Ratibořského potoka. Na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841 je Šinkův mlýn čp. 51 zakreslen se dvěma mlýnskými koly a jako vlastník uveden mlynář Karl Riedl. K roku 1930 je jako majitel Šinkova mlýna čp. 51 s pilou a dvěma mlýnskými koly uváděn Alois Huml, který byl posledním předválečným držitelem mlýna. 

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války již však nebyl mlýn obydlen a provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Ještě na snímcích vojenského leteckého mapování z roku 1961 jsou všechny opuštěné mlýnské objekty zastřešeny. V polovině šedesátých let 20. století se následně začaly propadat střech a na počátku sedmdesátých let 20. století proběhla částečná demolice areálu a zbytek objektů se proměnil ve zříceniny.

Areál vodního mlýnu tvořila hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá polovalbovou střechou, která uzavírala severní stranu dvora. Na ní kolmo navazoval objekt lednice s mlýnicí na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou, uzavírající východní stranu dvora. K roku 1930 je mlýnský provoz s dvěma mlýnskými koly na svrchní vodu uváděn s průtokem 92 l/s, spádem 5,2 metrů a výkonem 3,1 kW a průtokem 100 l/s, spádem 4,6 metrů a výkonem 3 kW. Voda na mlýnské kolo byla přiváděna přepady z retenční nádrže severně nad mlýnem, napájené asi 300 metrů dlouhým mlýnským náhonem z Ratibořského potoka.

Západní stranu uzavírala velká, patrně obytná budova z lomového kamene na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou s dvěma vikýři a objekt nepravidelného zalomeného půdorysu se sedlovou střechou. Velké obdélné nádvoří uzavíral na jihu velký objekt patrně stodoly na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou.