Úvod > Architektonické památky > Tisová - rozhledna Pajndl
Tisová - rozhledna Pajndl
Kamennou rozhlednu, zvanou Pajndl, nechal vystavět v letech 1895-1897 Nejdecký krušnohorský spolek na Tisovském vrchu se severně nad vsí Tisová (Eibenberg). V roce 1908 byla u rozhledny otevřena stylová výletní restaurace. Od druhé světové války však přestala být vyhlídková věž udržována a postupně chátrala. V letech 1986-1987 proto bylo přistoupeno k technicky náročné rekonstrukci rozhledny. Další opravy proběhly u příležitosti 100. výročí vzniku rozhledny v roce 1997.
Obec: Tisová (Eibenberg)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na Tisovském vrchu severně nad vsí
Nadmořská výška: 955 m n. m.
GPS: 50°20'47.434"N, 12°44'27.139"E
Období vzniku: 1895-1897
Architekt: neznámý
Stavitel: Schöberle
Oficiální zpřístupnění: 1. září 1897
Celková výška: 21 m
Výška vyhlídkové plošiny: 18 m
Počet schodů: 114
Památková ochrana: od 6. října 1993
Č. rejst. ÚSKP: 12419/4-4877
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Koncem 19. století se stal Tisovský vrch (Peindlberg, 976,6 m n. m.), vypínající se severně nad vsí Tisová (Eibenberg), v souvislosti s rozvojem turistiky a zimních sportů oblíbeným výletním a vyhlídkovým místem četných návštěvníků a vyznavačů lyžování a sáňkování. Na postranním vrcholu (955 m n. m.) na hřebeni Tisovského vrchu, ležícím asi 450 metrů jihovýchodně od vrcholu, se vypínal mohutný, asi deset metrů vysoký žulový skalní výchoz, který poskytoval nádherný, stromy však poněkud omezený výhled. Členové Nejdeckého krušnohorského spolku (Neudeker Erzgebirgsverein) se proto rozhodli vystavět zde kamennou rozhlednu. Záměr spolku byl podpořen velkými úspěchy vyhlídkových věží na Klínovci (1884) a na Plešivci (1895).
Samotná stavba rozhledny podle návrhu neznámého architekta proběhla v letech 1895-1897 pod vedením stavitele Schöberleho s celkovým nákladem kolem 4.000 zlatých. Stavební práce byly zahájeny v červenci roku 1895 a dne 1. září 1897 proběhlo slavnostní otevření nové rozhledny. Vyhlídková věž se poté brzy stala cílem výletů četných návštěvníků. Roku 1908 byla proto k rozhledně přistavěna stylová výletní restaurace, nazvaná „Berg Heil“ (Horám zdar), slavnostně otevřená dne 7. června 1908.
Během druhé světové války však přestala být rozhledna udržována a postupně chátrala. Původní výletní restaurace tehdy zanikla a později byla nahrazena dřevěným přístřeškem, ve kterém bylo poskytováno turistům občerstvení. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva v roce 1946 se stav neudržované rozhledny stále více zhoršoval. V roce 1970 byla již rozhledna ve velmi špatném stavu a částečně se rozpadala, z pláště věže vypadávaly celé kamenné bloky.
Po několikátém úsilí skupiny místních nadšenců se podařilo přimět Městský národní výbor v Nejdku k financování technicky náročné opravy rozhledny. Rekonstrukční práce proběhly v letech 1986-1987. Zdivo rozhledny bylo tehdy zvnějšku staženo a zpevněno ocelovými pásy. Vyhlídkovou plošinu se stříškou renovovali členové Horské služby Nové Hamry a interiéry objektu obnovila firma Piller.
Dne 6. října 1993 byla rozhledna, lidově nazývaná podle původního německého názvu Tisovského vrchu Pajndl, zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 12419/4-4877. V roce 1997 proběhly další opravy rozhledny u příležitosti 100. výročí vzniku objektu a v následujícím roce 1998 byla obnovena malá chatka při věži. Na jaře roku 2000 bylo poté upraveno okolí vyhlídkové věže.
Popis objektu
Mohutná hranolová kamenná rozhledna, vystavěná z žulových kvádrů, na čtvercovém půdorysu o hraně 5 metrů a šířkou zdiva až 1,3 metru. Rozhledna dosahuje celkové výšky 21 metrů. V přízemí věže je prolomen obdélný, valeně zaklenutý vchod. První dvě patra prosvětlují na všech stranách dvojice obdélných oken, třetí patro, oddělené mohutnou římsou, pak kruhové okno s kamenným ostěním. Nitrem věže je vedeno točité schodiště proti směru hodinových ručiček se 114 kamennými stupni. Schodiště ústí na nekrytý vyhlídkový ochoz ve výšce 18 metrů, vynesený na profilovaných konzolách a opatřený masivním zdobným litinovým zábradlím. Uprostřed vyhlíkové plošiny je umístěn 3 metry vysoký, osmiboký prosklený dřevěný přístřešek, završený nízkou plechovou jehlancovou stříškou s třímetrovým bleskosvodem na vrcholu.
Z vyhlídkové plošiny se nabízí rozsáhlý kruhový výhled na střední a západní Krušnohoří, severovýchodně na Klínovec, východojihovýchodně na Doupovské hory, jihovýchodně na Karlovy Vary, jihojihovýchodně na Tepelskou vrchovinu, jižně na Krásenský vrch, Krudum a Nejdek, jihojihozápadně na Dyleň a jihozápadně na Slavkovský les. Za příznivého počasí je možné spatřit i Šumavu.
Ke vstupu do věže na vrcholu skalního výchozu vede kamenné schodiště o 17 stupních. Podél severozápadní stěny rozhledny je u paty věže z kamenných kvádrů vyzděna mohutná terasa z roku 1908, ve které bývala menší prostora, přístupná obdélným vchodem. Na vrcholu terasy stávala dříve dřevěná chata se stylovou výletní restaurací. Dnes na části terasy stojí menší jednoduchý dřevěný přístřešek. Poblíž rozhledny se nachází několik dalších žulových skalek a též zajímavé kamenné moře.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Miškovský, P. 2005 : Naše rozhledny, Praha, 245/246