Třídomí - kaple

Barokní kaple byla vystavěna v polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta na nízkém zalesněném pahorku při pravé straně cesty do Horního Slavkova asi 200 metrů jihovýchodně od osady Třídomí (Dreihäuser). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Václava v Lokti. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo rozkradeno či zničeno. Spolu s osadou se kaple následně stala součástí Vojenského újezdu Prameny, který existoval v letech 1950-1954. Na počátku sedmdesátých let 20. století se již nacházela kaple ve velmi zdevastovaném stavu, chyběla střecha, koruna obvodového zdiva se rozpadal, vnitřní prostor byl zdevastovaný a prázdný.

V polovině sedmdesátých let 20. století koupil zdejší pozemek Ladislav Plachý z Horního Slavkova a těsně za zdevastovanou kaplí přistavěl novou rekreační chatu, na jejíž stavbu druhotně a zcela neodborně a nevhodně využil přenesené hrázdění ze statku čp. 1 v Jehličné. Bývalá kaple poté tvořila vstupní předsíň v ose průčelí chaty. Při přestavbě a částečné obnově kaple bylo ubouráno obvodové zdivo presbytáře, zjednodušeno členění fasády a snesena klenba. Kaple byla nově zastřešena, korunní římsa však obnovena nebyla a nová šindelová střecha tak byla prodloužena oproti původnímu stavu. Rovněž nad vstupním portálem byla instalována šindelová pultová stříška. V interiéru kaple bylo k vyvýšenému vchodu do chaty položeno krátké schodiště o třech stupních.

Dne 31. prosince 2007 chatu zapálili dva uprchlí mladiství chovanci diagnostického ústavu, kteří v objektu přespali a ráno založili požár. Za několik dní, kdy byli na útěku, měli na svědomí sérii obdobných případů na Sokolovsku. Během požáru rekreační objekt zcela vyhořel s odhadovanou škodou přesahující 2 miliony korun a v následujících letech musel být obnoven. Při rekonstrukci byl vchod skrze bývalou kapli zrušen a vstupní portál zazděn, římsy na štítu oplechovány a střecha kaple byla tehdy nově pokryta eternitovou krytinou.

Menší kamenná barokní kaple bez oken na podélně obdélném půdorysu o rozměrech 3 x 2 metry s neodsazeným, 2 metry hlubokým, trojboce uzavřeným presbytářem, krytá sedlovou, nad závěrem zvalbenou šindelovou střechou. Vstupní severovýchodní průčelí bylo prolomeno obdélným, polokruhově zakončeným vchodem, uzavřeným plným dřevěnými dveřmi s obdélným zamřížovaným okénkem.

Po stranách vchodu byly situovány pilastry s profilovanými patkami a mohutnými, k nároží se rozšiřujícími hlavicemi, vynášející mohutnou vynesenou profilovanou římsu. Průčelí kaple bylo nad římsou završenou zprohýbaným polokruhovým štítem s horní vynesenou profilovanou římsou a polokruhově zaklenutou nikou v ose, ve které bývala postavena soška sv. Václava.  

Obílené vnější stěny kaple byly členěny tmavým základovým soklem a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Podélné stěny byly zdobeny lizénovými rámci s mělkou obdélnou tmavou vnitřní plochou s obloukově projmutými rohy. Vnitřní prostor kaple býval zaklenut valenou klenbou. Skromné vnitřní zařízení kaple bývalo mladší a nehodnotné.