Týniště - kaple sv. Prokopa

Původně barokní obecní kaple sv. Prokopa byla postavena v roce 1718 podle návrhu neznámého architekta na mírném návrší na obezděné terase před bývalým poplužním dvorem s tvrzí na návsi uprostřed vsi Týniště (Thönischen). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Vavřince v Lukách. V obecní kapli bylo následně povoleno pořádání pravidelných mší. Ve druhé polovině 19. století byl v sousedství obecní kaple postaven železný kříž. Roku 1886 věnovali manželé Anton a Katharina Kutschkovi do interiéru kaple votivní obraz Panny Marie (Madona z Re), namalovaný žlutickým malířem Johannem Müllerem.

V roce 1910 byla tehdy již značně zchátralá kaple novodobě přestavěna bezdětnými manželi Franzem a Theresií Tutschanovými z hospodářské usedlosti čp. 26. Kaple byla tehdy vybavena novým inventářem, Leopoldem Skallou byly renovovány rovněž obrazy Křížové cesty a kaple nově vymalována doupovským malířem pokojů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple užívána k církevním účelům, přestala být udržována a postupně chátrala.

Během cesty spolku německých záložníků do Týniště roku 1989 a návštěvě opuštěné kaple se zdejší rodák Horst Türr, narozený v domě č. 28 a pokřtěný právě v kapli, rozhodl zchátralý objekt zrekonstruovat. Záložníci mu přislíbili podporu. Se záměrem byl seznámen farář z Luk. V letech 1990-1991 následně proběhla celková rekonstrukce kaple. Dne 9. června 1991 poté proběhlo slavnostní otevření opravené kaple, kterého se zúčastnilo asi 250 lidí. V roce 2004 byly obnoveny vnější fasády kaple. Renovace proběhla díky darům a osobnímu nasazení německých rodáků. Po dokončení oprav byla proto sloužena dvojjazyčná bohoslužba. V roce 2009 byl znovu požehnán zvon v opravené zvoničce, které byly renovovány díky darům a sbírkám.

Novodobě upravená barokní kaple na obdélném půdorysu s neodsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, krytá původně šindelovou, dnes eternitovou valbovou střechou s oplechovanou otevřenou šestibokou sloupkovou zvoničkou s jehlancovou stříškou na zadní části hřebene střechy. Vstupní průčelí kaple s obdélným vchodem s pilastry po stranách, nesoucími klasicistní fronton a úzkými obdélnými, polokruhově zakončenými okny po stranách a nárožními pilastry je završen štítem s mírně prohnutými křídly a středovým obdélným, polokruhově zakončeným oknem, zakončený trojúhelníkovým nástavcem s kruhovým okénkem. Štít odděluje věncová výrazná profilovaná římsa pod střechou. Podélné stěny kaple jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění, završené vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Prosto kolem kaple býval původně oplocen plaňkovým plůtkem.

Vnitřní prostor kaple je plochostropý, krytý fabionovým stropem. Vnitřní stěny kaple jsou členěny malovanými pilastry a dekorativní výmalbou se vzorem girland. V prostoru nad vstupem se nachází úzká kruchta, doplněná vyšším zábradlím, zdobeným vyřezávanými ornamenty.

Vnitřní zařízení kaple tvoří barokní oltář z roku 1718 se středovou sochou sv. Prokopa ve výklenku a s barevným akantovým rámem. Na přední straně oltáře je antependium z poloviny 18. století s pololidovou rokokovou malbou, s výjevem Stigmatizace sv. Františka uprostřed. V nikách po stranách oltáře jsou umístěny dvě lidové dřevěné sošky Panny Marie (Madony) z 19. století. Při severní stěně lodi je postavena jednoduchá polygonální kazatelna bez stříšky. Dále je zde umístěna dřevěná soška Panny Marie (Madony) z 19. století. Na stěně pod kruchtou je zavěšena pamětní deska obětem první světové války a pamětní deska se zlaceným německým nápisem: „Diese Kapelle wurde zur Ehre Gottes im Jahre 1910 von den Eheleuten Franz und Theresia Tutschyny, Wirtschftsbesitzer Nr. 26 in Thönischen neu errichtet“. Mezi liturgické předměty patřila těžká monstrance a krásný kalich.

Inventář kaple tvořil původně také votivní obraz Panny Marie (Madona z Re) z roku 1886 od žlutického malíře Johanna Müllera. Ústřední vyobrazení Madony z Re drží v ruce rozvinutý smotek papíru s latinským nápisem: „IN GREMIO MATRIS SEDET SAPIENTIA PATRIS“. Ve spodní části obrazu je vyobrazena skupina klečících donátorů obrazu s 10 dětmi v zavinovačkách a dívkou po stranách. Na zadní straně obrazu je umístěn věnovací německý nápis: „Gemahlt von Johann Müller in Luditz Anton un d Katharina Kutschka im Jahre 1886. Zur Anbetung Gottes in Beträngnis errichtet“. Obraz je dnes umístěn na faře v Lukách.