Týniště - Lukášův mlýn

Vodní mlýn s pilou, nazývaný Lukášův mlýn, nebo také Lukšovský mlýn (Lukashmühle, Lukasmühle, Lukeschmühle) byl vybudován patrně někdy na přelomu 18. a 19. století na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) asi 850 metrů jižně od vsi Týniště (Thönischen). Lukášův mlýn čp. 4 se dvěma mlýnskými koly je prvně zachycen na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841, kdy ho vlastnil mlynář Wenzel Themel. V Sommerově topografii z roku 1847 je uváděn Lukášův mlýn s pilou ležící ¼ hodiny jižně od vsi. K roku 1930 je jako majitel mlýna se třemi mlýnskými koly uváděn Josef Theml. Posledním předválečným držitelem mlýna byl Arnold Neuburger.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl patrně obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Ještě na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1956 byla většina budov kromě objektu pily zastřešená, v následujících letech probíhala jejich postupná demolice. Poslední objekt stodoly byl stržen v roce 1964. Dnes se v prostoru zaniklého Lukášova mlýna nachází pouze zarostlý mlýnský náhon s retenční nádrží a rozvaliny budov.

Areál vodního mlýnu tvořila velká hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou. Voda byla přiváděna od severozápadu ze soutoku potoka Velká Trasovka a Lochotínského potoka asi 500 metrů dlouhým mlýnským náhonem, na kterém byla nad mlýnem vybudována velká retenční nádrž, zakončená dlouhým kanálem lemovaným zdmi z opracovaných kamenů. Z kanálů spadla voda dvěma kamennými přepady na mlýnská kola na severní straně hlavní mlýnské budovy. Přepadem v severní sypané hráze retenční nádrže spadala voda na mlýnské kolo menšího objektu pily.

K roku 1930 je mlýnský provoz se třemi mlýnskými koly na svrchní vodu uváděn u hlavní mlýnského budovy s hltností 0,055 m³/s, spádem 6,6 metru a výkonem 3,15 koňské síly a s hltností 0,053 m³/s, spádem 6,6 metru a výkonem 3 koňské síly a v případě pily s hltností 0,086 m³/s, spádem 6,3 metru a výkonem 4,7 koňské síly. V jižní části areálu stávala zděná dvouprostorová budova stodoly z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou.