Úvod > Architektonické památky > Valeč - Hoppova kaple
Valeč - Hoppova kaple
Klasicistní kaple, nazývaná Hoppova kaple, vznikla v 1. polovině 19. století rozšířením původní barokní výklenkové kapličky ze 17. století na konci křížové cesty na návrší asi 350 m jihozápadně nad obcí Valeč (Waltsch). Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Na počátku 21. století byla již neudržovaná kaple v havarijním stavu a podléhala rychlé destrukci. V roce 2022 bylo proto přistoupeno k celkové obnově zdevastované kaple.
Objekt: barokní výklenková kaplička rozšířená na klasicistní kapli
Typologie: sakrální stavby
Kategorie: architektonické památky
Obec: Valeč (Waltsch)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na konci křížové cesty na návrší asi 350 m jihozápadně nad obcí
GPS: 50°10'10.916"N, 13°14'52.729"E
Období vzniku: 2. polovina 17. století
Architekt: neznámý
Přestavba: 1. polovina 19. století klasicistně
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 2022
Stav: obnovené
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Původní barokní kamenná výklenková kaplička byla postavena patrně již ve druhé polovině 17. století podle návrhu neznámého architekta při bývalé cestě Lesnímu mlýnu (Holzmühle) na původně krásném výhledovém místě asi 350 metrů jihozápadně nad městečkem Valeč (Waltsch). Farou spadala kaplička ke kostelu Narození sv. Jana Křtitele ve Valči. V roce 1741 nechal tehdejší majitel zdejšího panství hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu zřídit novou barokní křížovou cestu stoupající od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice k sousoší Kalvárie na vrchu nově nazvaném Kalvarienberg (Na Kalvárii). Výklenková kaplička na konci křížové cesty poté mohla plnit funkci Božího hrobu. Podle místní tradice u kapličky v minulosti spáchal sebevraždu muž jménem Jugl.
Patně v první polovině 19. století byla původní výklenková kaplička klasicistně rozšířena na kapli podle návrhu neznámého architekta. Před rokem 1945 o kapli pod mohutným bukem pečovala rodina Anny a Ervina Hoppových z usedlosti čp. 53. Kaple se proto lidově nazývala Hoppova kaple či Hoppova muka (Hopp-Marterl). Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo rozkradeno či zničeno. Okolí kaple zcela zarostlo náletovými křovinami a původní cesta zanikla.
Na počátku 21. století byla již neudržovaná kaple v havarijním stavu a podléhala rychlé destrukci. Závěrová stěna a zadní část střechy byla propadlá a masa zdiva byla vyvalena do prostoru interiéru kaple i jejího okolí. Kaple byla bez dveří a všechny omítky byly zcela zničeny. V roce 2022 proto přistoupila obec Valeč k celkové obnově zdevastované kaple za finanční podpory z rozpočtu Karlovarského kraje ve výši 70.057,88 Kč. Rekonstrukční práce provedl Pavel Bláha podle projektu společnosti Stockwerk s.r.o. Během rekonstrukce bylo provedeno dozdění rozvaleného zdiva včetně zřícené klenby, obnova střešního pláště a obnova vnější omítky kaple.
Popis objektu
Zděná klasicistní kaple bez oken s rovným závěrem na obdélném půdorysu o rozměrech asi 1,5 x 2 metru, krytá původně cihlovou sedlovou střechou bez krovu, dnes nahrazenou pálenou krytinou typu bobrovka, dosahuje výšky asi 2,7 metru. Zadní část kaple, tvořená tělesem původní barokní výklenkové kapličky z lomového kamene, doplňuje přistavěná mladší přední část vyzděná z cihel. Vstupní severovýchodní průčelí kaple, obrácené směrem k městu, prolomené obdélným, segmentem zakončeným vchodem, je završeno profilovaným vpadlým trojúhelníkovým štítem s trojúhelným okénkem v ose. Vnější omítané stěny kaple jsou hladké, bez členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.
Vnitřní prostor kaple je zaklenut valenou klenbou. V závěrové vnitřní stěně je situován výklenek původní kapličky. Vnitřní zařízení kaple původně tvořila malá soška Panny Marie, postavená na oltářním stole. Německý prosebný nápis zněl: „Bete und arbeite, damit du nicht in Versuchung kommest“ (Modli se a pracuj, tak předejdeš pokušení). Dnes je ve výklenku zavěšen zasklený obrázek Panny Marie s Ježíškem.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 393.























































