Valeč - sloup se sochou Panny Marie

Vrcholně barokní sloup se sochou Panny Marie od žlutického sochaře Osvalda Josefa Wendy byl vztyčen někdy mezi léty 1716-1721 na prostranství před měšťanským domem čp. 132 proti hlavnímu západnímu průčelí farního kostela Narození sv. Jana Křtitele na náměstí uprostřed městečka Valeč (Waltsch). Mariánský sloup byl zřízen jako poděkování za to, že se městečku vyhnula morová epidemie. Sloup je v této poloze prvně zachycen na mapě stabilního katastru z roku 1841.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války přestal být mariánský sloup udržován a postupně chátral. Dne 12. února 1964 byl sloup se sochou Panny Marie ve Valči zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 28927/4-1114.                                              

Na počátku devadesátých let 20. století byl objekt již ve značně zdevastovaném stavu. Podle zprávy Ludmily Drncové z Památkového ústavu v Plzni ze dne 5. října 1992 se vrcholová socha Panny Marie nacházela v havarijním stavu a hrozila zřícením. Během neodborných oprav v minulosti, kdy byla plinta plastiky stažena mohutným železným plátem po celém obvodu a šrouby připevněna ke kameni a spodní část sochy v partii nohou provrtána mohutným železným čepem s hlavicí, došlo příčnému k roztržení kamene ve spodní partii plastiky a díky tomu k pronikání vody, korozi a hloubkovému narušení struktury pískovce. Podstavec se sloupem a hlavicí vykazovaly běžný stupeň poškození a znečištění.

V letech 1993-1994 byl sloup se sochu Panny Marie restaurován akademickými sochaři Petrem Vitvarem a Marií Kolářovou a restaurátorem Petrem Záleským. Během restaurátorských prací se podařilo stabilizovat vrcholovou sochařské dílo, slepit rozdrcenou spodní část vrcholové plastiky materiálem na přírodní basi s příměsí styrenových pryskyřic. Povrch kamene byl očištěn, domodelovány chybějící části profilů architektonických článků a plastických částí výzdoby umělým kamenem. Původní železný čep byl vyjmut a nahrazen nekorodujícím materiálem. Nová zlacená měděná svatozář světice byla rekonstruována podle zbytků původní železné. Následně byly provedeny drobné lokální barevné retuše a povrch kamene hydrofobizován.

Vrcholně barokní sloup s e sochou Panny Marie. Pískovcová vrcholová figurální plastika představuje Pannu Marii jako Královnu nebes či Nanebevzatou (Assumpta). Prostovlasá světice v nadživotní velikosti, oděná ve splývavé roucho s bohatou drapérií, je vyvedena stojící na srpku měsíce v kontrapostu pravé nohy, s rukama sepjatýma na hrudi v prosebném gestu, s mírně zakloněnou hlavou vzhlíží k nebesům, doplněnou původně železnou, dnes nýtovanou zlacenou měděnou svatozáří s 12 hvězdami.

Mariánská socha byla vytvořena podle stejného bozzeta (předlohové skici) jako socha Panny Marie na vrcholně barokním sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice v Karlových Varech z roku 1716 od stejného autora, sochaře Osvalda Josefa Wendy. Obě postavy jsou provedeny, až na malé změny, téměř totožně, včetně proporcí figur, gest rukou, náklonu hlavy, nakročení i provedení draperie.

Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu asi 3 metry vysokého, jednoduchého hladkého válcového pískovcového sloupu s bohatě zdobenou čtyřbokou volutovou hlavicí s hlavami andílků a závěsnými girlandami. Sloup je umístěn na hranolovém podstavci bez vysekaných nápisů, s profilovanou stupňovanou hlavicí a profilovanou patkou. Stěny podstavce jsou zdobeny vrypy. Základnu podstavce sloupu tvoří čtveřice kamenných stupňů.