Valeč - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice nechal vystavět v letech 1727-1730 tehdejší majitel zdejšího panství hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu na prostranství před západním vstupním průčelím nového zámeckého kostela Nejsvětější Trojice při silnici do Vrbice na západním okraji městečka Valeč (Waltsch). Stavebník tak vyplnil poslední vůli své manželky hraběnky Marie Josefy, rozené baronky ze Stechau, která nečekaně umírá dne 8. července 1727 v Neckerhausenu u Mannheimu v Dolní Falci.

Trojiční sloup byl zhotoven současně s dokončovacími pracemi na kostele Nejsvětější Trojice zřejmě podle návrhu předního českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Autorství je připisováno sochaři Antonínu Braunovi, synovci Matyáše Bernarda Brauna, který tehdy pracoval v jeho dílně. Sloup byl objednán již ve druhé polovině července roku 1727. Silně zmrzlá sněhová pokrývka během tuhé zimy na přelomu let 1727/1728 ulehčila postupný transport kamenných částí objektu na saních z pražské sochařské dílny do Valče. Slavnostní odhalení a vysvěcení dokončeného sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice poté proběhlo v roce 1730.

Podstavec sloupu na straně obrácené k zámeckému kostelu Nejsvětější Trojice má tvar oltáře, aby umožňoval konání mše svaté. V roce 1731 byla na tomto místě na podstavci sloupu osazena oválná měděná deska s latinským věnovacím nápisem. V roce 1855 proběhla renovace trojičního sloupu. Během jarní bouřky dne 18. května 1928 byla horní část sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice přeražena zásahem blesku. Následně byl trojiční sloup obnoven.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být trojiční sloup udržován a postupně chátral. Během druhé poloviny 20. století byl následně sloup spolu se sousedním kostelem značně poškozen vandaly. Dne 12. února 1964 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Valči zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 45777/4-1112. 

Na počátku osmdesátých let 20. století byl trojiční sloup ve velmi zdevastované stavu. Šestihranná Balustráda byla otlučená, částečně vyvrácená a některé sloupky přeraženy. Spáry mezi jednotlivými bloky byly zvětralé, téměř zcela vydrolené. Povrch pískovce byl narušen povětrností a porostlý vegetací, místy rovněž nánosy barev a cementových nátěrů, v některých místech dokonce mechanicky poškozen střelbou. Sochařská výzdoba byla na exponovaných místech profilace mechanicky poškozená, zčásti dochována pouze v torzálním stavu. Některé skulptury v minulosti plasticky doplněny štukem a mšenským pískovcem. V místech chybějících pozdějších doplňků odhalené železné čepy. Kartuše byly poškozené, popraskané a později doplněné, některé reliéfní detaily zcela smyty. Část plastické výzdoby byla uvolněna a staticky labilní.

V roce 1980 byl sloup se sochou Panny Marie restaurován akademickými sochaři Josefem Buňkou, Janem Hendrychem, Jiřím Laštovičkou a Miroslavem Vojtíškem. Během restaurátorských prací byl očištěn povrch kamene od vegetace, nátěrů a ostatních nečistot, spáry a trhliny nově zatmeleny, jednotlivé části architektury a plastické výzdoby doplněny, čepy a kovové závěsy ošetřeny proti korozi. Balustráda včetně rohových sloupků byla vyrovnána a zakotvena a chybějící prvky doplněny z umělého kamene.  Následně byly všechny části a prvky architektury sloupu barevně sladěny a sloup jako celek opatřen ochrannou fixáží.

V následujícím roce 1981 akademičtí sochaři Josef Buňka a Miroslav Vojtíšek provedli restaurování nápisové desky a kovaného řetězu. Nápisová deska byla zkorodována a po celé ploše zprohýbána a zdeformována a na mnoha místech po nárazech kamenů proražena. Měděná deska byla srovnána, díry zaslepeny, chybějící písmena textu byla rekonstruována v původním materiálu a následně celý povrch zpatinován a zafixování závěrečným voskovým lakem. Řetězy okolo trojičného sloupu, kotvené v rohových sloupcích, byly vytrhány, zkorodovány a úsek řetězu na čelní pohledové straně chyběl. Slouky byly vyrovnány, vytržené řetězy ukotveny, osazeno bylo 6 metrů chybějícího řetězu a celý řetěz okolo sloupu zrestaurován a povrch opatřen ochranným lakem.

Na počátku 21. století se sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na nacházel opět v havarijním stavu. Všechny tehdy již silně poškozené a zvětralé sochy a plastiky byly ze sloupu sneseny a dočasně převezeny do depozitáře kláštera v Kladrubech. V letech 2009-2011 proběhla celková rekonstrukce zchátralého trojičného sloupu spolu s obnovou zámeckého kostela Nejsvětější Trojice financovaná z grantu FM/EHP Norska, tzv. Norských fondů. Restaurování sochařské výzdoby a architektury sloupu provedl akademický sochař a restaurátor MgA. Václav Štochl. Slavnostní znovuodhalení obnoveného sloupu Nejsvětější Trojice spolu s otevřením zámeckého kostela poté proběhlo dne 7. října 2011 za velké účasti občanů.

Vrcholně barokní pískovcový trojboký sloup na mohutném dvoustupňovém podstavci trigonální dispozice se sousoším Nejsvětější Trojice, doplněným bohatou figurální sochařskou výzdobou z jemnozrnného křemenného pískovce okrové barvy, dosahuje celkové výšky 15 metrů. Celkem je trojiční sloup obrácen k východu. Na vrcholu vysokého trojbokého komolého jehlancového pilíře je umístěna kovová plastika holubice, symbolu Ducha Svatého, v pozlacené trojboké svatozáři. Stěny obelisku jsou na vystouplých středových pásech zdobeny profilovanými kruhovými rámci.

Pilíř je umístěn na vrcholu mohutného bohatě členěného trojbokého dvoustupňového podstavce s projmutými stěnami. Horní část podstavce je završena mohutnou vynesenou profilovanou římsou. Na volutových konzolách v nárožích římsy jsou na pohledové straně po stranách pilíře postaveny v nejvyšší úrovni barokní figurální plastiky Boha Otce se zeměkoulí s pozlaceným křížkem, sedící na oblaku, který se naklání k Panně Marii, a na protilehlé straně je situována socha syna Ježíš Krista s velkým křížem, sedící na oblaku a doprovázená malým andílkem. Mezi sochami jsou na stěně pilíře situovány plastické obláčky.

Spodní část podstavce je završena mohutnou vynesenou profilovanou římsou. Na volutových konzolách v nárožích římsy jsou po stranách horní části podstavce postaveny barokní figurální plastiky v nadživotní velikosti. Na pohledové straně jsou umístěny sochy sv. Václava ve zbroji a dlouhém plášti, nesoucího prapor, a sv. Víta s kohoutem, doprovázeného andílky. Na zadní straně podstavce je postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Stěny spodní části podstavce jsou doplněny zdobenými nikami, prolamujícími horní římsu, s plastikou andílka na vrcholu, nesoucího trojici plastických erbovních kartuší s boahtým heraldickým reliéfem. Na štítovém nástavci niky na přední straně podstavce, završené lomenou profilovanou římsou, je situována socha Panny Marie (Madona), vynášená postavami putti vzhůru, ke které vzhlíží sv. Víta.

Ve výklenku v podobě oltáře na přední pohledové straně podstavce je umístěna měděná oválná nápisová deska s původně pozlaceným latinským věnovacím nápisem s chronogramem na roku 1730: „SACROSANCTA / ET / INDIVIDVA / TRINITAS / VNVS DEVS. / HVIVS. / LATREUTICO CULTUI EX PIISSIMA / INTENTIONE ET ULTIMA VOLUN / TATE DOMINAE MARIAE IOSEPHAE / COMITISSAE DE GLOBEN NATAE / BARONISSAE DE STECHAU AB / EIUSDEM CONIUGE IOANNE / FERDINANDO PRAESENS / SS:TRINITATIS COLOSSUS / ERECTUS EST“ (Svatosvatá a nedělitelná Trojice, jeden Bůh. Jeho kultovnímu uctívání z nejzbožnějšího záměru a poslední vůle paní Marie Josephy, hraběnky z Globenu, rozené baronky ze Stechau, jejím manželem Johannem Ferdinandem přítomný Svatosvaté Trojice kolos vztyčen jest). Pod nápisovou deskou je připojen pískovcový oltářní stůl s vydmutými stěnami, postavený na profilovaném stupni. Nápisové desky v nikách na ostatních stranách podstavce se nedochovaly.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je postaven na třech profilovaných kamenných stupních na trojbokém půdorysu se zkosenými hranami a projmutými stěnami. Na prostředním stupni je postavenou profilované pískovcové zábradlí s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou, nárožními hranolovými podstavci s koulí na vrcholu a se stěnami zdobenými kuželkovou balustrádou s výplní, prolomenou kosočtvercovým otvorem. Před nárožími podstavce sloupu jsou zábradlí prolomena vyššími hranolovými podstavci s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou, doplněné volutami. Stěny podstavců jsou zdobeny plochými obdélnými rámci. Na vrcholech podstavců jsou na nízkých profilovaných hranolových soklech s projmutými stěnami postaveny 250 cm vysoké barokní figurální plastiky českých zemských patronů sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, šlapajícího na hlavu okřídleného ďábla a sv. Ludmily.

Kolem celého objektu je postaveno šest zdobených profilovaných šestibokých sloupků z červeného hrubozrnného pískovce, mezi kterými je natažen silný kovaný řetěz v celkové délce 36 metrů, tvořící ohrádku.