Valeč - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice nechal vystavět v letech 1727-1730 tehdejší majitel zdejší panství Johann Ferdinand Kager z Globenu na prostranství před západním vstupním průčelím nového zámeckého kostela Nejsvětější Trojice při silnici do Vrbice na západním okraji městečka Valeč (Waltsch). Stavebník tak vyplnil poslední vůli své manželky hraběnky Marie Josephy, rozené baronky ze Stechau, která nečekaně umírá dne 8. července 1727 v Neckerhausenu u Mannheimu v Dolní Falci.

Trojiční sloup byl zhotoven současně s dokončovacími pracemi na kostele Nejsvětější Trojice zřejmě podle návrhu předního architekta Ferdinanda Maxmiliána Kaňky dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Autorství je připisováno Antonínu Braunovi, synovci Matyáše Bernarda Brauna. Silně zmrzlá sněhová pokrývka během tuhé zimy na přelomu let 1727/1728 ulehčila postupný transport kamenných částí objektu z pražské sochařské dílny do Valče. Slavnostní odhalení a vysvěcení dokončeného sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice poté proběhlo v roce 1730.

V roce 1855 proběhla renovace trojičního sloupu. Během jarní bouřky dne 18. května 1928 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice silně poškozen zásahem blesku. Následně byl trojiční sloup obnoven. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být trojiční sloup udržován a postupně chátral. Během druhé poloviny 20. století byl následně sloup spolu se sousedním kostelem značně poškozen vandaly. Na počátku 21. století byly všechny tehdy již silně poškozené a zvětralé sochy a plastiky sneseny ze sloupu a dočasně převezeny do depozitáře kláštera v Kladrubech.

V letech 2009-2011 proběhla celková rekonstrukce zchátralého trojičného sloupu spolu s obnovou zámeckého kostela Nejsvětější Trojice financovaná z grantu FM/EHP Norska, tzv. Norských fondů. Restaurování sochařské výzdoby a architektury sloupu provedl akademický sochař a restaurátor MgA. Václav Štochl. Slavnostní znovuodhalení obnoveného sloupu Nejsvětější Trojice spolu s otevřením zámeckého kostela poté proběhlo dne 7. října 2011 za velké účasti občanů.

Barokní pískovcový trojboký sloup na mohutném dvoustupňovém podstavci trigonální dispozice se sousoším Nejsvětější Trojice, doplněným bohatou figurální sochařskou výzdobou, dosahuje celkové výšky 8 metrů. Na vrcholu vysokého trojbokého komolého jehlancového pilíře je umístěna kovová plastika holubice, symbolu Ducha Svatého, v pozlacené trojboké svatozáři. Stěny obelisku jsou na vystouplých středových pásech zdobeny profilovanými kruhovými rámci.

Pilíř je umístěn na vrcholu mohutného trojbokého dvoustupňového podstavce s projmutými stěnami. Horní část podstavce je završena mohutnou vynesenou profilovanou římsou. Na volutových konzolách v nárožích římsy jsou na pohledové straně po stranách pilíře postaveny v nejvyšší úrovni barokní figurální plastiky Boha Otce se zeměkoulí s pozlaceným křížkem, sedící na oblaku, a na protilehlé straně je situována socha Boha Syna s velkým křížem, sedící na oblaku a doprovázená malým andílkem. Mezi sochami jsou na stěně pilíře situovány plastické obláčky.

Spodní část podstavce je završena mohutnou vynesenou profilovanou římsou. Na volutových konzolách v nárožích římsy jsou po stranách horní části podstavce postaveny barokní figurální plastiky. Na pohledové straně jsou umístěny sochy sv. Václava ve zbroji a dlouhém plášti, nesoucího prapor, a sv. Víta s kohoutem, doprovázeného andílky. Na zadní straně podstavce je postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Stěny spodní části podstavce jsou doplněny zdobenými nikami, prolamujícími horní římsu, s plastikou andílka na vrcholu, nesoucího plastickou erbovní kartuši. Na štítovém nástavci niky na přední straně podstavce, završené lomenou profilovanou římsou, je situována socha Panny Marie (Madona), vynášená postavami putti, ke které vzhlíží sv. Víta.

Ve výklenku v podobě oltáře na přední straně podstavce je umístěna kovová oválná nápisová deska s latinským věnovacím nápisem s chronogramem na roku 1730: „SacrosannCta et InDIVIDVA TrInItas VnVs DeVs. hvivs“ (Svatosvatá a nedělitelná Trojice, jeden Bůh). Druhá část nápisu zní: „Latreutico cultui ex piissima intentione et ultima voluntate Dominae Mariae Iosephae Comitissae de Globen natae Baronissae de Stechau ab eiusdem coniuge Ioanne Ferdinando Praesens Ss:[Sacrosancti/Sanctissimae] Trinitatis colossus erectus Est.“ (Jeho kultovnímu uctívání z nejzbožnějšího záměru a poslední vůle paní Marie Josephy, hraběnky z Globenu, rozené baronky ze Stechau, jejím manželem Johannem Ferdinandem přítomný Svatosvaté Trojice kolos vztyčen jest). Pod nápisovou deskou je připojen pískovcový oltářní stůl s vydmutými stěnami, postavený na profilovaném stupni. Nápisové desky v nikách na ostatních stranách podstavce se nedochovaly.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je postaven na třech profilovaných kamenných stupních na trojbokém půdorysu se zkosenými hranami a projmutými stěnami. Na prostředním stupni je postavenou profilované pískovcové zábradlí s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou, nárožními hranolovými podstavci s koulí na vrcholu a se stěnami zdobenými kuželkovou balustrádou s výplní, prolomenou kosočtvercovým otvorem. Před nárožími podstavce sloupu jsou zábradlí prolomena vyššími hranolovými podstavci s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou, doplněné volutami. Stěny podstavců jsou zdobeny plochými obdélnými rámci. Na vrcholech podstavců jsou na nízkých profilovaných hranolových soklech s projmutými stěnami postaveny barokní figurální plastiky českých zemských patronů sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, šlapajícího na hlavu okřídleného ďábla a sv. Ludmily.

Kolem celého objektu je postaveno šest zdobených profilovaných šestibokých pískovcových sloupků, mezi kterými je natažen silný kovaný řetěz, tvořící ohrádku.