Velichov - tvrz

První písemná zmínka o vsi Velichov (Welchau) pochází z roku 1142, kdy patřila spolu s celým zdejším újezdem premonstrátskému klášteru v Doksanech. V roce 1336 postoupil doksanský klášter velichovský újezd spolu se vsí Velichov a vojkovickým újezdem výměnou za vsi Kmětiněves a Černuc na Kralupsku českému králi Janovi Lucemburskému, který ji připojil k manskému systému blízkého královského hradu Hauenštejnu. Držitelé zdejšího manství si poté nechali patrně na ostrožně jihozápadně od vsi vybudovat gotickou tvrz. K roku 1359 jsou připomínáni jediní zdejší známí manové, bratři Oldřich a Erhard z Rugeheusensteina, kteří tehdy podávali kněze k farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Velichově.

Zřejmě na počátku 16. století však bylo původní panské sídlo nahrazeno mladší pozdně gotickou vodní tvrzí v údolní nivě na pravém břehu řeky Ohře (Eger) uprostřed vsi. Stará nevyužívaná tvrz poté patrně přestala být udržována a postupně zanikla. Dne 3. května 1958 bylo tvrziště ve Velichově zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 45270/4-1119. Na ploše předpokládaného bývalého tvrziště, porostlé vzrostlým lesem, se dochovaly terénní relikty. Na ostrožně narušené recentními zásahy však nebyl dosud proveden archeologický průzkum a nemůžeme s jistotou říct, zde se jedná o hledanou lokalitu.