Úvod > Architektonické památky > Velký Hlavákov - boží muka
Velký Hlavákov - boží muka
Pískovcová tabulová boží muka byla vztyčena ve 2. polovině 19. století při pravé straně silnice do Valče asi 700 m severovýchodně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Po roce 1945 však přestala být udržována a postupně zchátrala. V průběhu 2. poloviny 20. století byla poničená boží muka renovována, dnes jsou již opět ve velmi špatném stavu.
Obec: Velký Hlavákov (Groß-Lubigau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při silnici do Valče asi 700 m severovýchodně od vsi
GPS: 50°10'3.219"N, 13°12'53.484"E
Období vzniku: 2. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Materiál: červený pískovec
Období devastace: po roce 1945
Stav: zchátralé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pískovcová tabulová boží muka od neznámého autora byla vztyčena patrně ve druhé polovině 19. století na bývalém rozcestí při pravé straně silnice do Valče asi 700 metrů severovýchodně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Boží muka jsou v této poloze zachycena prvně na mapě 3. vojenského františko-josefského mapování z roku 1879. V době před rokem 1945 o boží muka pečovala rodina Wenzla Haberzettla z usedlosti čp. 16 zvané „u Kliebů“ (bei Klieba), na okraji jejichž pole stávala. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala.
Patrně v průběhu druhé poloviny 20. století byla boží muka mechanicky poničena. Přelomený dřík božích muk byl následně kamenicky spojen a vyztužen železným pásem v zadní části. Odlomený vrcholový křížek byl nahrazen novým a zpevněn betonovou armaturou. Dnes je již opět ztracený. Zchátralá neudržovaná boží muka, částečně porostlá lišejníky, zarůstají náletovými křovinami.
Popis objektu
Tabulová boží muka z červeného pískovce jsou tvořena horní rozšířenou hranolovou tabulovou hlavicí se zaoblenými horními rohy a polokruhovým štítovým nástavcem. Na vrcholu štítu býval osazen původně železný křížek. Na přední straně hlavice božích muk je situován mělký obdélný vpadlý výklenek pro umístění obrazu.
Hlavice je nesazena na jednoduchém hranolovém dříku. Z hlavice do přední plochy dříku přechází geometrické reliéfní zdobení se zakončením snad v podobě kalichu, tvořící orámování výklenku na hlavici.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 259.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 204.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 397.
