Úvod > Architektonické památky > Velký Hlavákov - boží muka
Velký Hlavákov - boží muka

Pískovcová boží muka nechala vztyčit ve 2. polovině 19. století rodina Rödl na okraji svého pole při levé straně cesty do Albeřic asi 80 m západně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Po roce 1945 však přestala být udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byla boží muka rozvalena, čímž došlo k poškození patky. Vrcholová část byla později odstraněna.
Obec: Velký Hlavákov (Groß-Lubigau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při bývalé cestě do Albeřic asi 80 m západně od vsi
GPS: 50°9'44.784"N, 13°12'5.472"E
Období vzniku: 2. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Stavebník: rodina Rödl
Materiál: červený pískovec
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pískovcová boží muka od neznámého autora nechala vztyčit patrně ve druhé polovině 19. století rodina Rödl z usedlosti čp. 4 na okraji svého pole při levé straně cesty zvané „Lorbergweg“ do Albeřic asi 80 metrů západně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Boží muka jsou v této poloze prvně zachycena na mapě 3. vojenského Františko-josefského mapování z roku 1879. V době před rokem 1945 o boží muka pečovala rodina Antona Rödla z usedlosti čp. 4 zvané „u Nusserů“ (bei Nusser).
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byla boží muka rozvalena, čímž došlo k poškození patky vylomením železné armatury na dvou stranách. Vrcholová část božích muk byla později odstraněna a na místě se dnes nachází pouze poškozená patka s částí armatury zcela zarostlý v náletových křovinách.
Popis objektu
Boží muka z červeného pískovce. Vrcholová část dnes již neznámé podoby odpovídala patrně formě dochovaných božích muk při silnici do Valče s hranolovým dříkem a tabulovou hlavicí. Ve výklenku hlavice bývala vsazena nápisová deska s věnovacím nápisem. Vrcholová část božích muky bývala připevněna pomocí ploché kované železné armatury na třech stranách na vrcholu hranolové patky s profilovanou zúženou horní plochou. Stěny patky jsou zdobeny vysekanými plochými rámci.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 259.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 397.