Úvod > Architektonické památky > Velký Hlavákov - boží muka
Velký Hlavákov - boží muka

Barokní pískovcová boží muka byla vztyčena v 1. polovině 18. století při pravé straně cesty do Týniště v polích asi 650 m jihozápadně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Po roce 1945 však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byla boží muka rozvalena. Na místě dnes zůstává pouze část kamenických dílů objektu.
Obec: Velký Hlavákov (Groß-Lubigau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: při pravé straně cesty do Týniště v polích asi 650 m jihozápadně od vsi
GPS: 50°9'27.851"N, 13°11'53.679"E
Období vzniku: 1. polovina 18. století
Architekt: neznámý
Materiál: pískovec
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Barokní pískovcová boží muka od neznámého autora byla vztyčena patrně v první polovině 18. století při pravé straně cesty do Týniště v polích asi 650 metrů jihozápadně od vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau). Boží muka v této poloze jsou prvně zachycena na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. V době před rokem 1945 o boží muka pečovala rodina Wenzla Haberzettla z usedlosti čp. 16 zvané „u Kliebů“ (bei Klieba), na okraji jejichž pole stávala.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byla boží muka rozvalena. Na původním místě dnes zůstává pouze kamenný základový sokl. Asi o 50 metrů jižněji se nachází v křovinách torzo patky božích muk.
Popis objektu
Barokní tabulová boží muka byla tvořena mohutnou hranolovou pískovcovou patkou se zkosenými horními hranami. V dolní polovině patky dnes chybí velká, pravidelná část kamene. V horní ploše patky bývalo symetricky vsazeno pět železných trnů, na kterých býval uchycen hranolový dřík. Boží muka bývala završena tabulovou hlavicí dnes již neznámé podoby a provedení. Základnu božích muk tvořil nízký hranolový kamenný sokl.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 259.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 397.