Úvod > Architektonické památky > Vrbice - Karlův kříž
Vrbice - Karlův kříž
Železný kříž, nazývaný Karlův kříž (Karl-Kreuz), byl vztyčen v 1. polovině 19. století na rozcestí cest do Karlových Varů a Velkého Hlavákova na západním okraji vsi Vrbice (Gross Fürwitz). Někdy před rokem 1938 byl za křížem vystavěn dům čp. 58 a kříž byl patrně tehdy oplocen. V průběhu 2. poloviny 20. století byl vrcholový kříž násilně přelomen. Patrně někdy na počátku 21. století byl vrcholový kříž obnoven.
Obec: Vrbice (Groß Fürwitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na prostranství u domu čp. 58 na rozcestí na západním okraji obce
GPS: 50°8'58.419"N, 13°13'46.564"E
Období vzniku: 1. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: počátek 21. století
Stav: obnovené
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Železný kříž od neznámého autora, nazývaný Karlův kříž (Karl-Kreuz), byl vztyčen patrně v první polovině 19. století na obecním pozemku na rozcestí cest do Karlových Varů a Velkého Hlavákova na západním okraji vsi Vrbice (Gross Fürwitz). Kříž v této poloze je prvně zachycen na mapě stabilního katastru vsi z roku 1841. Někdy před rokem 1938 byl za křížem vystavěn dům čp. 58 Wenzla Karla a kříž byl patrně tehdy oplocen.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kříž udržován a postupně zcela chátral. V průběhu druhé poloviny 20. století byl vrcholový kříž násilně přelomen a podstavec částečně rozlomen. Patrně někdy na počátku 21. století byl vrcholový kříž na volném travnatém prostranství obnoven. Odlomená část kovaného kříže byla tehdy nastavena novým dřevěným křížem.
Popis objektu
Železný kříž na podstavci. Původní železný kovaný vrcholový kříž dnes již neznámé podoby a provedení nesl na křížení ramen litinovou figurální plastiku Ukřižovaného Ježíše Krista. Na ulomené torzu vertikálního břevna původního kovaného kříže je dnes připevněn novodobý dřevěný kříž s litinovou figurální plastiku Ukřižovaného Ježíše Krista.
Vrcholový kříž je osazen na vrcholu mechanicky poškozeného, mírně se rozšiřujícího se hranolového žulového podstavce. Čelní pohledová strana podstavce je završena nízkým trojúhelným štítovým nástavcem. Stěny podstavce jsou hladké, bez vysekaných nápisů či datace.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 485.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 272.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 267.
