Záhoří - tvrz

První písemná zmínka o vsi Záhoří (Serles) pochází z roku 1264, kdy na zdejší tvrzi seděl Bohuslav ze Záhoří, připomínaný zde ještě v roce 1278. V roce 1378 císař Karel IV. koupil v tomto kraji několik statků, mezi kterými byl patrně i zdejší statek, který poté propůjčil jako léno Borešovi z Rýzmburka. K roku 1379 je jako držitel zdejší tvrze uváděn Rudolt ze Záhoří a v letech 1462 a 1464-1465 Jan Špán mladší ze Záhoří. Roku 1487 je zdejší zboží uváděno u panství hradu Hartenštejn. V 16. století již patřilo zboží Záhoří k Čichalovu. Roku 1578 se o vsi Záhoří mluví v souvislosti s nedalekou Skřipovou a v roce 1579 je Záhoří zmiňováno spolu se vsí Lukami. V roce 1603 získal Záhoří Jindřich Huvar z Lobenštejna. V roce 1623 byl synům Jindřicha Huvara z Lobenštejna statek pro účast na českém stavovském povstání zkonfiskován. Později bylo však Záhoří vráceno jejich sestře Barboře. V roce 1629 jsou jako součást zboží zdejší tvrze uváděny čtyři poddaní v Záhoří a jeden ve Vítkovicích. Roku 1652 prodala Barbora panství Evě Markétě Mirošovské. Tehdy se zdejší tvrz připomíná naposledy. V roce 1665 prodala Eva Markéta Mirošovská Záhořice k panství Údrč, u něhož zůstaly poté až do roku 1848. Zdejší tvrz poté ztratila svou vojensko-správní funkci a patrně zanikla. Později se zde připomíná již jen údrčský panský dvůr.