Úvod > Architektonické památky > Záhořice - Strabovský mlýn
Záhořice - Strabovský mlýn
Vodní mlýn, nazývaný Strabovský mlýn (Straba Mühle), byl vystavěn v 15. století na pravém břehu říčky Střely nedaleko rozcestí cest na Žlutice, Kobylé a Kolešov v údolí asi 1,3 km jihozápadně od vsi Záhořice (Sahorz). První zmínka o mlýnu pochází z roku 1484. Podle mapy stabilního katastru vsi Záhořice z roku 1841 měl Strabovský mlýn čp. 17 jedno vodní kolo. V průběhu 2. poloviny 20. století byl mlýn přestavěn rekreační objekty. Areál v soukromém vlastnictví je dnes nepřístupný.
Obec: Záhořice (Sahorz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na pravém břehu říčky Střely v údolí asi 1,3 km jihozápadně od vsi
GPS: 50°4'42.270"N, 13°11'20.650"E
Období vzniku: 15. století
Architekt: neznámý
Přestavba: po roce 1952
Stav: zcela přestavěné
Přístupnost: nepřístupné
Historie objektu
Vodní mlýn, nazývaný Strabovský mlýn (Straba Mühle), byl vystavěn patrně v 15. století na pravém břehu říčky Střely (Schnella Bach) nedaleko rozcestí cest na Žlutice, Kobylé a Kolešov v údolí asi 1,3 kilometru jihozápadně od vsi Záhořice (Sahorz). První zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1484. V polovině 17. století byl mlýn nazýván Skabamühle, nebo také Kratzermühle.
Od roku 1786 byl Strabovský mlýn nově přifařen ke kostelu Povýšení sv. Kříže v Kobylé. Podle zápisu z roku 1812 měl však majitel Strabovského mlýna nadále povinnost dodat každoročně žlutickému faráři 2¾ korců žita, 2¾ korců ovsa a 20 krejcarů na sýr, farář mu za to byl povinen odevzdat 16 žejdlíků piva, ½ bochníku chleba a 1 talíř sýra. Podle mapy stabilního katastru vsi Záhořice z roku 1841 byl majitelem Strabovského mlýna čp. 17 s jedním vodním kolem mlynář Zimmerhart.
Na konci 19. století byla těsně za areálem vybudován násep nové železniční trati Rakovník-Bečov nad Teplou. Dne 30. srpna 1904 vypukl u Strabovského mlýna lesní požár, který zničil les na ploše 3 ha. Podle soupisu vodních děl republiky Československé byl v roce 1930 majitelem Strabovského mlýna čp. 17 Edmund Präger. Mlýn měl tehdy tři kola na vrchní vodu se spádem 3,1 metru a výkonem 3,1, 2 a 3 koní. Dne 19. ledna 1932 byla zkolaudována nová silnice z Kobylé na křižovatku nedaleko Strabovského mlýna. Novou silnici v délce 2,35 kilometru vybudoval stavitel Eduard Hausner z Toužimi nákladem 447.548 korun. Původní cesta kolem mlýna tak přestala být využívána pro transitní dopravu. Posledním majitelem Strabovského mlýna čp. 17 před rokem 1945 byl Franz Präger.
V průběhu druhé poloviny 20. století byl v místech pole u mlýna, kterým původně vedl odtokový kanál mlýnského potoka zpět do říčky Střely, byl vybudován nový velký rybník. Původní mlýn byl zrušen a přeměněn v rekreační objekty. Areál se dnes nachází v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.
Popis objektu
Areál bývalého vodního mlýna se třemi vodními koly a hospodářským dvorem tvoří hlavní zděná patrová obytná budova na obdélném půdorysu z druhé poloviny 19. století na západním okraji areálu, krytá sedlovou střechou. Hlavní, severovýchodní pětiosé průčelí budovy je ve středové ose prolomeno hlavním vstupem. Na severní straně areálu je u mlýnského náhonu situována nejstarší, přízemní budova, krytá sedlovou střechou, která ukrývala technické zařízení mlýna s vodními koly. Na východní straně areálu se dnes nachází novodobý zděný přízemní hospodářský objekt, krytý sedlovou střechou. Jihozápadně od něj se nachází malé torzo kamenného zdiva severovýchodního nároží velké zbořené stodoly obdélného půdorysu, uzavírající původně areál na jižní straně.
K roku 1930 zde byla v provozu tři mlýnská kola na vrchní vodu o spádu 3,1 metru a výkonu 3,1, 2 a 3 koní.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Fleissner, K. 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 654
Ministerstvo veřejných prací 1932: Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Praha, 31
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 89