Úvod > Architektonické památky > Žalmanov - pamětní deska obětem 1. světové války
Žalmanov - pamětní deska obětem 1. světové války
Pamětní nápisová deska obětem 1. světové války nechal zřídit v roce 1919 žalmanovský farář Wenzel Wende ve výklenku v předsíni farního kostela Nanebevzetí Panny Marie na návsi uprostřed vsi Žalmanov (Sollmus). Pamětní desku vytvořil Josef Seifert z Doubí. Slavnostní odhalení desky proběhlo dne 2. listopadu 1919.
Obec: Žalmanov (Sollmus)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: v interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie na návsi uprostřed vsi
GPS: 50°11'11.144"N, 12°59'9.853"E
Období vzniku: 1919
Architekt: Josef Seifert
Stavebník: Wenzel Wende
Slavnostní odhalení: 2. listopadu 1919
Evidence válečných hrobů: CZE4103-39308
Stav: zchátralé
Přístupnost: přístupné příležitostně
Historie objektu
Pamětní nápisová deska obětem 1. světové války byla zavěšena již krátce po konci války roku 1919 ve výklenku v interiéru předsíně v prostoru podvěží farního kostela Nanebevzetí Panny Marie na návsi uprostřed vsi Žalmanov (Sollmus). Pamětní desku vytvořil Josef Seifert z Doubí za 891 korun. Pamětní desku nechal zřídit tehdejší žalmanovský farář Wenzel Wende spolu s pozůstalými na připomínku celkem 14 padlých občanů ze zdejší farnosti během bojů první světové války. Slavnostní odhalení desky poté proběhlo v neděli 2. listopadu 1919. Průvodní řeč při této příležitosti pronesl farář Wenzel Wende ze Žalmanova. V roce 1931 byla předsíň kostela nově vymalována dekorativním malířem Josefem Oertlem ze Žalmanova.
Popis objektu
Černá obdélná skleněná nápisová pamětní deska nese v horní části reliéf železného válečného kříže a německý věnovací nápis: „In Weltkrieg 1914-1918 für das Vaterland gefallenen“ (Ve Světové válce 1914-1918 za vlast padli). Pod tím bylo ve dvou sloupcích uvedeno ve dvou sloupcích celkem 7 jmen padlých občanů ze Žalmanova, 4 z Nové Vísky a 3 ze Stružné s příslušností k vojenské jednotce a datací jejich skonu:
Sollmus: |
Neudörfel: |
Braun Albert, Sch.R.6. |
Scherzer Rudolf, Sch.R.6. |
gef. Sept. 1914. |
gef. 23. März 1915. |
Schiller Karl, Sch.R.28. |
Scherzer Heinrich, F.H.R.8. |
gef. 1. Sept. 1914. |
gef. 6. Feb. 1916. |
Denk Wilhelm, Sch.Div.7. |
Pfeifer Rienhold, Sch.Div.7. |
gef. 15. Juni 1916. |
gef. 26. Jän. 1917. |
Klier Konrad Zugsfr.J.R.57. |
Pfeifer Emil, J.R.88. |
gef. 26. Juni 1917. |
gef. 17. Feb. 1917. |
Fritschka Karl, J.R.88. |
Giesshübel: |
gef. 7. Feber 2928. |
Höll Paul, J.R.93. |
Fritschka Reinhold Sch.R.6. |
gef. 11. Dez. 1916 |
gef. Sept. 1918. |
Merkl Anton, J.R.88. |
Schmidt Sigmund, J.R.88. |
gef. 11. Nov. 1917. |
gef. 17. Nov. 1918. |
Plomer Anton, J.R.88. |
|
gef. 5. Juni 1918. |
Po obou stranách desky je v ose pod sebou umístěno po sedmi porcelánových medailónech s fotografiemi padlých. Pod deskou je na stěně vyveden dnes již špatně čitelný nápis „Gewidmet vom Seelsorger u. den trauernden Hinterblieben“ (Věnováno pastorem a truchlícími pozůstalými).
Na stěně nad nápisovou deskou je na zdi zavěšen menší dřevěný kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista. Kolem kříže je vyveden dnes již špatně čitelný německý věnovací nápis, který je parafrází na část historické tragédi Zriny od básníka Theodora Körnera: "Wer mutig für sein Vaterland gestritten, / der baut sich selbst ein ewig Monument. / Im treuen Herzen seiner Landesbrüder, / Und dies Gebäude reisst kein Sturmwind nieder" (Kdo statečně bojoval za svoji vlast, staví si sám věčný památník ve věrných srdcích svých spolubratů, a k stržení této budovy není bouře).
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 153-154.
Zbyněk ČERNÝ – Tomáš DOSTÁL, Bolest v kameni: pomníky vojákům z chebských jednotek padlým v první světové válce, Cheb 2007, s. 249.
KOLEKTIV, Ehrenbuch der Opfer des 1. Weltkriegs im Kreis Luditz, München 1973.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 347, 844.
SOkA Cheb, fond OF Cheb, pamětní síň Cheb 1892-1945.
Soupis válečných pomníků, nezpracovaná sbírka dotazníků doručených Vojenskému museu ČSR (čj. 816/1926), Vojenský historický ústav Praha.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 303-304.
Josef WEITZER, Die Todesopfer des Egerlandes im Weltkriege 1914-1918, Unser Egerland: Blätter für Egerländer Volkskunde, Cheb 1941, s. 96-97.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2009, s. 98.