Úvod > Architektonické památky > Žlutice - deska z Horní brány
Žlutice - deska z Horní brány

Pozdně gotická kamenná znaková deska z roku 1523 bývala původně osazena na věžové horní bráně městského opevnění na horním konci Karlovarské ulice na severním okraji hrazeného města Žlutice (Luditz). V roce 1827 byla provedena demolice torza Chyšské brány a deska druhotně osazena na průčelí nedalekého objektu staré kovárny čp. 299 v Karlovarské ulici.
Objekt: pozdně gotická kamenná znaková deska
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Žlutice (Luditz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na průčelí domu čp. 299 v Karlovarské ulici v severní části města
GPS: 50°5'34.813"N, 13°9'40.135"E
Období vzniku: 1523
Architekt: neznámý
Materiál: pískovec
Přestavba: 1827
Památková ochrana: od 4. listopadu 1994
Č. rejst. ÚSKP: 11459/4-4972
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Pozdně gotická kamenná znaková deska od neznámého autora byla osazena v roce 1523 při úpravách městského opevnění za tehdejšího majitele zdejšího panství Jana III. z Vřesovic na věžové Horní bráně na horním konci Karlovarské ulice (Kalsbader Gasse) na severním okraji hrazeného města Žlutice (Luditz). Deska byla vytvořena patrně ve stejné době a kamenické dílně jako deska na Chyšské bráně, osazená dnes na domě čp. 42.
Během 18. století pozbývala městská středověká opevnění svého významu a byla proto postupně rušena. Příkopy byly rozparcelovány a rozprodávány na zahrádky, hradby rozebírány na stavební materiál. Horní brána přestala být udržována a postupně zcela zchátrala. Někdy na počátku 19. století byla poté část věže Horní brány kvůli špatnému technickému stavu snesena. Podle protokolu ze dne 12. března 1827 však nakonec musel být rovněž zbytek Horní brány, která nadále hrozila zřícením, zbořen úplně. Zásluhou žlutického faráře a osobního děkana Johanna Hopfa byla kamenná deska před demolicí torza věže v roce 1827 snesena a druhotně osazena na průčelí nedaleké objektu staré kovárny čp. 299.
Ve druhé polovině 20. století byl vytvořen odlitek kamenné desky, který je umístěn v expozici žlutického muzea. Dne 4. listopadu 1994 byla kamenná deska na domě čp. 299 ve Žluticích zapsána na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejtř. č. 11459/4-4972 a stala se zároveň součástí městské památkové zóny Žlutice.
Popis objektu
Obdélná pískovcová znaková deska o rozměrech 94 x 44 cm. Uprostřed desky s profilovaným rámem je vysekán reliéf husitského kalichu s kruhovou hostií nad ním. Po stranách jsou situovány znaky tehdejších majitelů zdejšího panství a města. Vlevo je vysekán reliéf městského znaku s rýzmburskými hráběmi, vpravo pak reliéfní znak pánů z Vřesovic s půlměsícem. Mezi městským znakem a kalichem je vysekána kamenická značka „f“.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Fleissner, K. 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 425
Kratochvílová, A. - Karel, T. 2014: Opevnění města Žlutice. Návrh na prohlášení za kulturní památku, Loket
Líbal, D. - Heroutová, M. - Lišková, A. 1976: Žlutice - stavebně historický průzkum města, Praha
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 447
Poubová, A. 2007: Evidenční list nemovité památky - Žlutice, Kamenná deska na čp. 299. 11459/4-4972, Loket
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 198