Žlutice - hrad Mazanec

Nová opevněná lokalita byla vystavěna na počátku 15. století původně patrně jako předsunuté opevnění nepříliš dobře situovaného městského hradu na mírném návrší severozápadně nad městem Žlutice (Luditz). Poloha městského hradu ve svahu musela být totiž v době rozvoje dělostřelectva v průběhu první poloviny 15. století chápána jako smrtelně nebezpečná a muselo být zajištěno návrší nad městem. První písemná zmínka o opevněné lokalitě pochází z roku 1418 z privilegia Jindřicha z Elstrberku, kterým povoluje použít část městských důchodů na výstavbu nového žlutického městského opevnění.

V roce 1426 se Žlutic zmocnil po vítězství u Ústí nad Labem husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který jej učinil pevným husitským opevněným bodem v oblasti, odkud husité následně ovládli v letech 1428-1430 nejen téměř celý Loketský kraj, ale i velké oblasti na Teplicku aj. Patrně v nových podmínkách vedení boje začal stavebními pracemi posilovat obranyschopnost města. Ve čtyřicátých letech 15. století nechal vystavět na základech staršího objektu na výrazné výšině nad městem na protilehlé straně nový hrad Nevděk. V době kolem roku 1446 poté přestavěl předsunuté opevnění Mazanec na samostatný pozdně gotický hrad.

Ve druhé polovině 15. století se poté prozíravý vojevůdce Jakoubek z Vřesovic staral o posilování všech opevněných objektů ve městě. Stavební práce zde probíhaly zvláště v letech 1454 a 1455. V roce 1568 je však hrad Mazanec uváděn již jako zřícenina. V roce 1651 je hrad Mazanec připomínaný jako zaniklý.

V letech 1718 a 1724 skoupila tehdejší vrchnost všechny zahrádky a políčka žlutických měšťanů v části města „Wosonzen“ v prostoru mezi zámkem a zaniklým hradem Mazanec pro rozšíření své zámecké zahrady. Tím patrně zanikly poslední zbytky bývalého hradu. Německé označení bylo zkomoleninou českého názvu, vztahujícího se původně k místu, později i hradu Mazanec, odvozeného od okrouhlé podoby návrší. V průběhu druhé poloviny 20. století byla lokalita poškozena zemními úpravami na sportovní areál.

Rozměrný pozdně gotický hrad na oble čtyřúhelném půdorysu s vnitřní plochou o rozměrech asi 80 x 80 metrů, opevněný mohutnými valy, z vnitřní strany patrně obezděnými. Jedná se pravděpodobně o jedno z nejstarších předsunutých opevnění v Čechách a o jeden z nejzajímavějších dělostřeleckých objektů z období husitských válek.

Ze zaniklého hradu se zachovala část valového opevnění bez vnějších příkopů na protáhle podkovovitém půdorysu, dosahující výšky 6 až 8 metrů. Na severní vnitřní straně valu se nachází patrný zbytek obezdění, které však může představovat zbytek vnitřní zástavby hradu. V severozápadní části na nejvyšším bodě dochovaného opevnění je koruna valu rozšířena a doplněna o prohlubeň se zbytky zdiva na vnější straně, představující patrně pozůstatek nějakého věžovitého objektu. V severním průběhu opevnění je patrna úprava valu v podobě předprsně, snad s níže situovaným ochozem na vnitřní straně a vyšším valovitým útvarem na straně vnější. Nápadná strmost dochovaných valů svědčí o jejich kvalitním ztužení, nebo dnešní terénní útvar obsahuje relikty zděných konstrukcí. Východní část a jihovýchodní nároží fortifikace bylo v minulosti postupně rozvezeno.

Vnitřní plocha hradu byla těžce poškozena během planýrování pro zřízení tří hřišť pro míčové hry, při němž zanikly veškeré situace původní vnitřní zástavby hradu. Na východní straně mezi vlastním hradem a dnešní silnicí snad mohlo existovat méně masivně opevněné předhradí.