Žlutice - Jánský mlýn

Vodní mlýn čp. 16, nazývaný Jánský mlýn (Johannesmühle), byl vystavěn patrně na počátku 17. století podle návrhu neznámého architekta na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) na soutoku s říčkou Střelou (Schnella Bach) při cestě do Chyší v údolí pod vrchem Rumpelberg asi 2 kilometry východně od města Žlutice (Luditz). Za třicetileté války byl v roce 1633 zdejší mlynář N. Eckl vzat do šatlavy zásobovačem švédské armády pod velením generála Carla Gustava Wrangela, jenž jej obvinil z krádeže sedla a pistole, které ztratil v opilosti u jeho mlýna. Eckl musel složit 10 říšských tolarů jako výkupné.

Dne 2. března 1678 město Žlutice za podíl na Jánském mlýnu postoupilo na svobodného pána Ferdinanda Hroznatu Kokořovce z Kokořova ves Hlavákov. Narovnání však bylo docíleno teprve roku 1721. Po polovině 18. století byla naproti mlýnu vystavěna pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Podle zápisu s farní kroniky z roku 1812 musela ves Kolešov spolu s Jánským a Strabovským mlýnem ročně dodávat žlutickému faráři 2¾ korců žita, 2¾ korců ovsa a 20 krejcarů na sýr. Farář byl naopak povinen vsi oproti tomu odevzdat 16 žejdlíků piva, ½ bochníku chleba a 1 talíř sýra.

Podle stabilního katastru z roku 1841 vlastnil tehdy Jánský mlýn čp. 16 s jedním mlýnským kolem mlynářský mistr Mathias Schopf. Dne 21. srpna 1876 rozhodlo žlutické městské zastupitelstvo o výstavbě silnice ze Žlutic k Jánskému mlýnu s rozpočtem 15.000 zlatých. Stavba silnice byla zadána stavebním podnikatelům Kimtovi z Robčic a Al. Vošotkovi z Potštejna za částku 10.000 zlatých. Posledním držitelem Jánského mlýna čp. 289 před rokem 1945 byl mlynář Wolf.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 byly připojené kamenné objekty areálu v troskách. Někdy poté byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu s přilehlou kaplí strženy. Dnes z bývalého areálu zůstává zachováno pouze zarostlé základové kamenné zdivo bývalého mlýna, stále patrné koryto mlýnského náhonu a základové zdivo mladších zděných budov na západní straně. Všechny dřevěné objekty již zcela zanikly.