Žlutice - kaple sv. Šebestiána

Původní vrcholně barokní kapli sv. Šebestiána, nazývanou rovněž Morová kaple (Pestkapelle), nechali vystavět v roce 1714 podle návrhu neznámého architekta žlutičtí měšťané na bývalých příkopech před hradbami u domu čp. 162 naproti hostinci Na Hrábí (Rechenwirtshaus) na rozcestí pod dnes již zavezeným rybníkem Hrábí (Rechenteich) pod areálem hospodářského dvora v horní severní části města Žlutice (Luditz). Kaple byla zřízena z vděčnosti za ušetření před morovou epidemií, která se městu roku 1713 vyhnula. V roce 1714 byla poté kaple slavnostně vysvěcena. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Roku 1834 byla kaple renovována.

V roce 1860 byla poté stará chatrná kaple sv. Šebestiána patrně z důvodu rozšiřování silnice zbořena a nově vystavěna v pseudorománském historizujícím slohu podle návrhu neznámého architekta naproti rybníku u východního úseku ohradní zdi bývalého zámeckého areálu při levé straně silnice na Karlovy Vary. Na stavbu kaple věnoval tehdejší držitel zdejšího statku Karel Kokořovec z Kokořova 400 kusů cihel. Do nové kaple bylo následně přeneseno původní vybavení interiéru. Ještě v srpnu roku 1934 proběhla oprava kaple sv. Šebestiána u rybníku Hrábí. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno.

Koncem osmdesátých let 20. století poté přistoupilo město Žlutice k celkové rekonstrukci tehdy již značné zdevastované kaple. Během renovace byla podstatně zjednodušena výzdoba průčelí kaple, vynecháno bylo plastické orámování vchodu a větší část motivu zubořezu pod korunní římsou. V interiéru obnovené kaple bylo následně umístěno sousoší Piety z doby kolem roku 1600 přenesené údajně ze vsi Knínice. Dne 29. března 1996 byla kaple sv. Šebestiána ve Žluticích zapsána na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejst. č. 11235/4-5069 jako součást městské památkové zóny Žlutice. Roku 2014 bylo sousoší Piety z interiéru přeneseno do renovované kaple Panny Marie ve vsi Knínice.

Barokní, pseudorománsky přestavěná kaple bez oken na čtvercovém půdorysu s rovným závěrem krytá sedlovou střechou s pálenou krytinou. Vstupní východní průčelí kaple s obdélným, polokruhově zakončeným vchodem, doplněným původně plastickým orámováním, je završeno trojúhelníkovým štítem se slepým kruhovým okénkem ve stuhové šambráně v ose. Pod střechou zdobí štít vynesená profilovaná římsa, doplněná nad vstupem plastickým obloučkovým zubořezem, pokračujícím původně pod korunní římsou okolo celé stavby.

Štít kaple je završen nasazeným hranolovým odstupňovaným nástavcem se zdobným kovaným jetelovým křížem na vrcholu. Na přední straně štítového nástavce je umístěna pískovcová deska s vysekaným pamětním nápisem v němčině: „A. 1713 zur Pestzeit gelobt, 1714 nach Rettung geweiht, 1860 von Grund auf erneut“ (Roku 1713 během morového období slíbena, 1714 po uchránění vysvěcena, 1860 od základů obnovena). Horní část nástavce nad vynesenou římsou, krytá pálenou krytinou, je na před straně doplněna menším polokruhovým výklenkem. Vstup do kaple býval původně opatřen obdélnými dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Dnes je uzavřen zdobnou ocelovou mříží svařenou z roxorů. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění, završené mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou. V osách podélných stěn jsou umístěny velké mělké obdélné výklenky, představující slepá okna.

Uvnitř je kaple sklenuta plackou, vynesenou jednoduchou římsou. V zaoblené závěrové vnitřní stěně kaple je nad vyzděným oltářním pultem situována menší, polokruhově završená nika s dvěma většími nikami po stranách. V bočních stěnách jsou umístěny velké obdélné, polokruhově zakončené výklenky. Podlaha kaple je kryta dlažbou z cihel. Vnitřní zařízení kaple původně tvořila barokní socha sv. Šebestiána z doby výstavby kaple a dvě lidové sošky Panny Marie (Madony) z 19. století. Od konce osmdesátých let 20. století do roku 2014 bylo v interiéru kaple na oltářním pultu postaveno sousoší Piety z doby kolem roku 1600, přenesené údajně ze vsi Knínice, které je dnes umístěno v renovované kapli Panny Marie v Knínicích.