Žlutice - sloup se sochou sv. Alžběty

Barokní sloup se sochou sv. Alžběty Durynské nechala zřídit patrně na počátku 18. století hraběnka Alžběta Eleonora z Kokořova neznámým autorem uprostřed prostranství mezi domy čp. 230 a 272 na prodloužení bývalé Chyšské ulice (Chiescher Gasse) při cestě k sezónnímu hostinci „Staffel“ v Lomnici v jihovýchodní části města Žlutice (Luditz). Později byl objekt přenesen těsně k pravé boční stěně domu čp. 272. Podle některých autorů nechal sloup zřídit již ve dvacátých či třicátých letech 17. století hraběnka Elisabetha Seydlic ze Schönfeldu, manželka tehdejšího majitele zdejšího panství Adama Jiřího Kokořovce z Kokořova (1583-1633). Slohová podoba i historický kontext však tomuto tvrzení neodpovídají.

Vrcholová plastika byla některými autory rovněž označována jako socha sv. Apolonie. Když totiž podle pověsti kdysi projížděla hraběnka tímto prudkým svahem, její kočár se převrátil a ona si při pádu vyrazila zuby. Hraběnka na tomto místě poté měla nechat vztyčit sochu sv. Apolonie, patronky zubních lékařů.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být objekt udržován a postupně chátral. Na základě rozhodnutí ŠKK ONV Karlovy Vary ze dne 16. prosince 1963 byl sloup se sochou sv. Alžběty ve Žluticích zapsán dne 12. února 1964 na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 18458/4-1152. Plastika byla poté mechanicky poškozena, již v roce 1963 měla zvětralá vrcholová socha sv. Alžběty uraženou pravou ruku.

Někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, v době před rokem 1982, byl nakonec zchátralý objekt z důvodu výstavby nového panelového sídliště snesen a přilehlý dům čp. 272 zbořen. Zvětralá poničená vrcholová plastika sv. Alžběty byla poté umístěna v lapidáriu žlutického muzea v bývalých městských katakombách. Poničený sloup s rozlomeným podstavcem byly uloženy v zahradě za domem čp. 42 a později přeneseny do zahrady u farního kostela sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Na počátku devadesátých let 20. století byla vytvořena kopie vrcholové plastiky sv. Alžběty ve formě výdusku z umělého kamene, která se stala součástí nového památníku na hřbitově u kostela Povýšení sv. Kříže v Chyši.

V roce 2017 přistoupilo město Žlutice k celkové rekonstrukci zdevastovaného sloupu se sochou sv. Alžběty za přispění z dotačního Programu regenerace městských památkových rezervací a zón Ministerstva kultury ve výši 212 tisíc Kč. Restaurátorské práce a samotnou obnovu objektu provedl akademický sochař a restaurátor MgA. Václav Štochl z Tremošné. Obnovený sloup byl následně nově vztyčen na prostranství nad bývalým panským domem čp. 1 v Karlovarské ulici, ve kterém dnes sídlí muzeum. Celkové náklady na rekonstrukci činily asi 300 tisíc Kč. V pátek 17. listopadu 2017 byl následně obnovený sloup se sochou sv. Alžběty slavnostně posvěcen žlutickým farářem P. Petrem Řezáčem.

Barokní sloup se sochou sv. Alžběty Durynské o celkové výšce asi 5 metrů. Vrcholová figurální plastika z hrubozrnného pískovce v podživotní velikosti, o výšce 1,14 m, představuje prostovlasou světici s knížecí korunou s úzkým závojem střední délky na hlavě. Postava, oděná v dlouhý řasnatý šat a dlouhý plášť sepnutý na prsou, stojí v mírně nakročené póze. S hlavou pootočenou k levému rameni shlížela světice směrem k divákovi. Levou rukou si postava kasá dlouhé záhyby pláště, ve kterém se chléb nesený chudým, zázračně mění v růže. Zároveň drží pozlacené kovové žezlo opřené o levé rámě. V mírně zdvižené pravé ruce ohnuté v lokti nese světice menší bochník chleba. Základnu plastiky tvoří jednoduchá nízká, 5 cm vysoká hranolová podesta na půdorysu o rozměrech 34 x 31 cm.

Vrcholová plastika je umístěna na vrcholu vysokého štíhlého pískovcového válcového toskánského sloupu s hladkým dříkem. Průměr zužujícího se dříku ve spodní části je 30 cm, v horní části pak 23 cm. Základnu sloupu tvoří 8 cm vysoká profilovaná kruhová patka o průměru 42 cm, a 13 cm vysoký čtvercový plintus o rozměrech 43 x 43 cm. V horní části je sloup zakončen novodobou replikou stupňované hlavicí kruhového tvaru, kterou završuje mohutný profilovaný abakus čtvercového půdorysu. V horní části hlavice sloupu bývala původně osazena železná konzole s rozměrnou prosklenou kovovou lucernou. V této části býval sloup na původním stanovišti připevněn další konzolí z důvodu stability k sousední budově.

Sloup je postaven na vrcholu 90 cm vysokého, původně snad polychromovaného, hranolového pískovcového podstavce čtvercového půdorysu o rozměrech 44 x 44 cm s nasazenou, 21 cm vysokou, horní profilovanou vynesenou krycí deskou o horní ploše 71 x 71 cm. V mělkém obdélném vpadlém rámci na přední straně podstavce je ve znakové kartuši v podobě dvojice zkřížených plastických palmových ratolestí situován reliéfní rodový znak rytířů Kokořovců z Kokořova. Nad erbem je situována koruna a pod ním dvě zkřížené ratolesti či palmy. Základnu podstavce tvoří 32 cm vysoký sokl o půdorysu 94 x 94 cm v jehož horní ploše je zahlouben 3 cm mělký rámec pro lepší stabilitu po osazení podstavce.