Úvod > Architektonické památky > Žlutice - Vodní brána
Žlutice - Vodní brána

Gotická městská brána, nazývaná Vodní brána (Wassertor), byla vystavěna jako součást nového městského opevnění patrně v době po roce 1375 na dolním konci tehdejší Vodní ulice na jihozápadním okraji historického jádra města Žlutice (Luditz). Během 18. a 19. století pozbývala městská středověká opevnění svého významu. Někdy po roce 1873 byla poté brána spolu s bývalým strážním domkem zbořena. Z bývalé brány zůstalo zachováno torzo východního pilíře s ochranným patníkem.
Obec: Žlutice (Luditz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na dolním konci ulice Dukelských hrdinů uprostřed města
GPS: 50°5'22.399"N, 13°9'48.508"E
Období vzniku: po roce 1375
Architekt: neznámý
Období devastace: 19. století
Demolice: po roce 1873
Stav: zříceniny
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Gotická městská brána, nazývaná Vodní brána (Wassertor), byla vystavěna jako součást nově budovaného městského opevnění patrně v době po roce 1375 podle návrhu neznámého architekta na dolním konci tehdejší Vodní ulice (Wassergasse), dnešní ulice Dukelských hrdinů, pod farním kostelem sv. Petra a Pavla na jihozápadním okraji hrazeného historického jádra města Žlutice (Luditz). V sousedství brány stával domek strážného. Podle vyobrazení města od Michala Triebla z roku 1692 stávala jižně od Vodní brány další předsunutá brána se strážním domkem, vystavěná patrně v první polovině 15. století během rozšiřování a modernizace městského opevnění husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.
Ještě k roku 1685 jsou připomínány výnosy pokut věnované na zabezpečení hradeb. Během 18. a 19. století pozbývala městská středověká opevnění svého významu a byla proto postupně rušena. Příkopy byly rozparcelovány a rozprodávány na zahrádky, hradby rozebírány na stavební materiál. Podle účtů však ještě v roce 1822 vyhotovil zdejší kovářský mistr Kašpar Mann 3 články a nové rukojeti k opravovanému řetězu na Vodní bráně. Brána se tak v té době mohla ještě zavírat.
Dne 10. března 1832 odprodalo město Žlutice bývalý strážní domek u brány ve Vodní ulici Johannu Schössnerovi ze Pšova za 202 zlatých konvenční měny. Domek měl obvod 20 sáhů a byl vysoký 4 sáhy bez střechy. Podle protokolu ze dne 16. července 1841 byly prodán železný řetěz na zavírání Vodní brány o váze 62 liber za 3 zlaté a 34 krejcarů. V roce 1873 byl poté za 440 zlatých rakouské měny městem odkoupen nazpět bývalý strážní domek u Vodní brány a následně spolu s bránou zbořen. Z bývalé brány zůstalo zachováno při parkánové hradební zdi torzo východního pilíře s ochranným (odrazným) patníkem.
Popis objektu
Původně gotická, později patrně barokně upravovaná zděná brána z lomového kamene s půlkruhově zakončeným průjezdem o šířce asi 4 metry bývala završena stupňovaným barokním štítem s nikou. Pilíře průjezdu brány byly na vnitřní straně nad terénem doplněny ochrannými (odraznými) kamennými patníky, vymezující bezpečný prostor pro kola projíždějících povozů. Na východní straně navazovala brána na 3,5 metru vysokou parkánovou hradební zeď z lomového kamene.
Jižně v prostoru předbrání stával strážní domek na obdélném půdorysu o obvodu 20 sáhů a výšce obvodových zdí 4 sáhy, krytý sedlovou střechou. Jižně od Vodní brány stávala ještě předsunutá brána patrně z první poloviny 15. století s půlkruhovým průjezdem, krytá nízkou stříškou a doplněná strážním domkem s valbovou střechou.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Fišera, Z. 2007: Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 285
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 425
Kratochvílová, A. - Karel, T. 2014: Opevnění města Žlutice. Návrh na prohlášení za kulturní památku, Loket
Líbal, D. - Heroutová, M. - Lišková, A. 1976: Žlutice - stavebně historický průzkum města, Praha
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 442
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 189