Žlutice - zámecká kaple sv. Václava

Samostatnou raně barokní zámeckou kapli sv. Václava s hrobkou nechal vystavět patrně ve třicátých letech 17. století hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova podle návrhu neznámého architekta jako součást nového renesančního zámku, vzniklého přestavbou starého gotického městského hradu v letech 1602-1623, na východní straně zámeckého areálu ve svahu nad náměstím v severní části města Žlutice (Luditz). V roce 1637 byl v kapli instalován raně barokní oltář sv. Václava. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích. V rámci barokní přestavby zámecké budovy hrabětem Ferdinandem Hroznatou Kokořovcem z Kokořova v letech 1680-1700 byla upravována patrně rovněž zámecká kaple sv. Václava. V době kolem roku 1700 byl rovněž barokně rozšířen oltář sv. Václava v interiéru kaple.

V roce 1732 přesídlil hrabě Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova se svým dvorem do nově budovaného zámku ve Štědré. Zámecký areál ve Žluticích včetně zámecké kaple sv. Václava poté přestal plnit svou správní a sídelní funkci a postupně chátral. V květnu roku 1761 nakonec opuštěný zámek po zásahu bleskem do základů vyhořel a již nebyl obnoven. Po ničivém požáru města ve dnech 11. května a 27. května 1779 byla bývalá zámecká kaple sv. Václava ještě obnovena a v letech 1780-1782 v zámecké kapli poté během pozdně barokní obnovy farního kostela sv. Petra a Pavla probíhaly bohoslužby.

V roce 1787 však byla bývalá zámecká kaple sv. Václava na příkaz císaře Josefa II. zrušena a uzavřena. Neudržovaný objekt následně zcela zchátral. V roce 1815 byl oltář sv. Václava z interiéru kaple přenesen do farního kostela sv. Petra a Pavla. Roku 1823 se nakonec propadly klenby kaple a roku 1836 byly její zříceniny odprodány pro stavbu domu čp. 67.

Dne 12. února 1964 byl soubor reliktů objektů bývalého zámeckého areálu se zámeckou kaplí sv. Václava ve Žluticích na základě rozhodnutí ŠKK ONV Karlovy Vary zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 35710/4-1141. V roce 1999 byl poté restaurován oltář sv. Václava, postavený dnes uprostřed severní boční lodi kostela sv. Petra a Pavla.

Samostatně stojící, velká orientovaná raně barokní zámecká kaple na obdélném půdorysu, s odsazený užším, obdélným patrně polygonálně zakončeným presbytářem, krytá valbovou střechou snad s pálenou krytinou s mohutnou oplechovanou otevřenou sloupkovou zvoničkou, završenou cibulovou bání, na konci hřebene střechy. Boční čtyřosá průčelí kaple bývala prolomena velkými vysokými obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Okenní otvory byly zdobeny ostěním.

Vnitřní zařízení kaple tvořil raně barokní portálový postranní oltář sv. Václava z roku 1637 složitějšího vývoje, umístěný dnes uprostřed severní boční lodi kostela sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Ve středu černě malovaného oltáře se zlatým dekorem je mezi tordovanými kompozitními sloupy, ovíjenými úponky vinné révy, zavěšen oltářní obraz sv. Václava olejem na plátně o rozměrech 165 x 105 cm. Výjev zobrazuje postavu sv. Václava ještě pozdně gotického pojetí s kopím v pravé a štítem a přemyslovským znakem černé orlice v levé ruce.

Na druhotně nastaveném horním dílu a bočních částech obrazu je namalován látkový baldachýn, který překrývá starší malbu zřejmě aliančních šlechtických erbů. Při patě postranních akantových křídel jsou postaveny mladší, kvalitně zpracované, 90 cm vysoké, pozlacené, vrcholně barokní vyřezávané sochy sv. Ludmily a sv. Víta s korunami patrně z dílny sochaře Matěje Václava Jäckela z doby kolem roku 1700. Sloupy vynášejí plné kladí, nad sloupy pravoúhle oblomené.

V mladším vrcholně barokním nástavci oltáře z doby kolem roku 1700 je zavěšen patrně pozdější oválný obraz sv. Vojtěcha olejem na plátně v bohatě zdobeném, vyřezávaném rozvilinovém rámu s andílčími postavičkami, který tvoří vlastní architekturu nástavce oltáře v rozťatém tympanonu. Výjev zobrazuje sv. Vojtěcha se vztyčenou pravicí ke gestu požehnání. Mezi úseky prolomeného štítu na vrcholu oltáře je osazeno patrně druhotně sesazené, mladší, pozdně barokní vyřezávané sousoší Kalvárie zřejmě místní západočeské produkce. Uprostřed skupiny je na novějším kříži z 19. století, vyrůstajícím z makovice, druhotně osazena kvalitněji zpracovaná, ústřední figurální plastika Ukřižovaného Ježíše Krista asi z doby kolem roku 1740. Po stranách kříže jsou postaveny sochy Bolestné Panny Marie a sv. Jana Evangelisty z doby po polovině 18. století, vzhlížející k vrcholovému kříži.

Na přední straně oltářní mensy jsou vyvedeny dva vyřezávané reliéfní znaky Kokořovců z Kokořova. Figurální plastiky oltáře jsou polychromovány a stříbřeny. Raně barokní kvádrová oltářní menza se třemi poli antependia je na čelní straně zdobena dvěma erby, vsazenými v lichých arkádách, vyhloubených v obdélných polích, rámovaných perlovci.