přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Bochov (Buchau)

Bochov (Buchau)

Bochov (Buchau) |

Město Bochov, německy Buchau, leží na návrší nad Bochovským potokem v údolí mezi Tepelskou vrchovinou a Doupovskými horami v nadmořské výšce 668 m asi 15 km jihovýchodně od Karlových Varů. Katastr města měří 95,65 km².

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Bochov (Buchau)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Předchůdcem dnešního města byla dnes již zaniklá středověká farní ves Krašnov (Krassnow), rozkládající se kolem kostela sv. Jakuba nad údolím Bochovského potoka. Hornická osada Bochov v místech dnešního města u obchodní cesty z Lokte do Prahy byla založena na počátku 14. století. První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1325, kdy byla osada bratry Slavkem a Borešem Hrabišici z Rýzmburka povýšena na městečko. Středověký Bochov byl vystavěn ve velmi nezvyklém tvaru pro poddanské město, bylo vyměřeno poměrně velké téměř pravoúhlé náměstí s pravidelnými, na sebe kolmými ulicemi. Přístup do města byl kontrolován třemi branami, Karlovarskou, Pražskou a Ostrovskou branou. Na ochranu města nechali páni z Rýzmburka na výrazném návrší Hladový vrch (Hungerberg, 686 m n.m.) nad Bochovským potokem na severozápadním okraji městečka založen nevelký hrad Hungerberg, který se poté stal střediskem správy rýzmburských lén. Do nově založeného městečka byli následně postupně převedeni obyvatelé původní vsi. Zdejší nevelké zásoby cínu pro cínovou huť v nedaleké Stružné se brzy vyčerpaly a hlavní obživou obyvatel se stalo zemědělství, řemesla a obchod. V roce 1349 udělili bratři Boreš V. a Slavek V. z Rýzmburka listinou vydanou v Bečově práva měšťanům v Bochově. Tehdy se poprvé připomíná nově vystavěný hrad Hungerberg. Dne 24. června 1366 vydal Boreš V. z Rýzmburka německy psanou listinu, kterou udělil Bochovu žlutické městské právo. Dne 4. června 1375 se rozhodl Boreš V. z Rýzmburka udělit Bochovu a Žluticím Chebské městské právo. V roce 1378 připojil Boreš V. z Rýzmburka k městečku Bochov ves Krašnov, která patřila do farnosti Údrč. Kostelu v Údrči za to zapsal roční plat 56 grošů z rychty ve vsi Dlouhá Lomnice a také bochovský farář Eberhard měl svému údrčskému kolegovi převést roční plat ve výši jedné těžké hřivny, tj. 64 grošů z rolnické usedlosti Lhota, kterou drželi Matyáš a Sobko. Platy byly hrazeny ve dvou půlročních splátkách na sv. Jiří a sv. Havla. V privilegiu z roku 1396 je uvedeno jako odvolací místo bochovského městskému soudu město Cheb. Po porážce panské jednoty, utvořené proti králi Václavu IV., v roce 1406 ztratili Rýzmburkové zboží Bochov včetně hradu Hungerberg i všechna okolní panství. Roku 1412 se Hungerbergu spolu s ostatními hrady statky v okolí, Bečova, Andělské Hory, Žlutic a jiných, zmocnili páni z Plavna, nepřátelé krále Václava IV. a později i husitů. Páni z Plavna se zasloužili o rozšíření městských pravomocí. Během 15. století byl jižně nad náměstím vystavěn nový gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla, který nahradil původní farní kostel sv. Jakuva na místě původní vsi v údolí Bochovského potoka. Míšeňský purkrabí Jindřich II. z Plavna se však angažoval v Zelenohorské jednotě, utvořené proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Panovník proto následně udělil statky pánů z Plavna a další majetky vévodům Arnoštovi a Albrechtovi Saským. Roku 1469 proto následně na základě vymáhání práv tohoto nového vlastníka obléhala a dobyla vojska krále Jiřího z Poděbrad město Bochov i zdejší hrad spolu s hrady Andělská Hora a Toužim. Hrad Hungerberg byl během obléhání zcela zničen a nebyl již nikdy obnoven. Jeho nástupcem se stal modernější a pevnější gotický hrad Hartenštejn, založený Jindřichem II. z Plavna na nedalekém osamělém Zámeckém vrchu (Schlossberg) jihozápadně od města. První písemná zmínka o hradu Hartenštejn pochází z roku 1473, kdy ho Jindřich III. z Plavna zastavil Bohuslavovi ze Švamberka. Roku 1477 byl hrad dále zastaven Jindřichovi z Géry. V roce 1496 zastavil Jindřich III. z Plavna hrad Hartenštejn Anně Zedwitzové, ale nakonec jej vyplatil. Po smrti Jindřicha III. z Plavna v roce 1519, který zemřel přímo na hradě Hartenštejn, převzal zdejší panství syn Jindřich IV. z Plavna, oblíbenec nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1521 získal hrad Hartenštejn spolu s městem Bochov a celým zdejším panstvím sňatkem Jindřich Mašťovský z Kolovrat, za kterého byla znovu provdaná druhá manželka zemřelého Jindřicha III. z Plavna, kněžna Barbora Anhaltská. Město Bochov mělo od samého začátku velké problémy s vodou. Například v roce 1547 byl v Klášteře Teplá udělán notářský zápis, v němž majitel rybníka u Bražce povoluje Bochovu přivést si za poplatek vodu v dřevěných rourách do dřevěných kašen. Po smrti Jindřicha IV. z Plavna v roce 1554 získal roku 1563 v dědickém řízení hrad Hartenštejn spolu s bochov a panstvím Jindřich VI. V letech 1556-1624 se na zdejší farnosti rozšířilo protestantství. V roce 1567 připadl Hartenštejn Jindřichovi Mikuláši Hasištejnskému z Lobkowitz, ale hrad již v té době nebyl obýván. Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkowitz prodal roku 1573 tehdy již zpustlý hrad Hartenštejn, město Bochov a vsi Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Ten patrně úsporně obnovil hrad Hartenštejn, ale sám sídlil ve městě Bochov, kde roku 1579 zemřel. Po jeho smrti panství zdědili jeho synové, kteří se roku 1588 o rodový majetek rozdělili a tehdy hrad Hartenštejn spolu s městem Bochov a dalším příslušenstvím dostal nejstarší Anzelm. V roce 1589 vyměnil Anzelm Štensdorf ze Štensdorfu hrad Hartenštejn a dva domy v Bochově s Jeronýmem starším Hrobčickým z Hrobčic na Březně a Manětíně za statek Koštice. Od roku 1602 akceptoval Bochov pražský apelační soud, do roku 1617 pak došlo k jednomu odvolání od bochovského městského soudu, v 18. století pak k dalšímu odvolání. Po Jeronýmově smrti v roce 1602 zdědil zdejší zboží roku 1606 jeho syn Ferdinand Burian Hrobčický z Hrobčic, který rovněž sídlil ve městě Bochov. Již v roce 1608 však zakoupila zdejší panství v dražbě Marianna Černínová, rozená ze Svárova, od které získal hrad Hartenštejn roku 1609 Vilém starší z Lobkowitz. Ještě téhož roku získal hrad Hartenštejn Linhart Colonna z Felsu, který následně připojil zdejší zboží spolu s městem Bochov k panství Andělská Hora. Zdejší hrad poté ztratil funkci vojensko-správního sídla a postupně chátral. Od roku 1622 vlastnili zdejší zboží Černínové, kteří hrad Hartenštejn spolu s městem Bochov a dalším příslušenstvím připojili spolu s Andělskou Horou k panství Kysibl (Stružná). Během vlády rodu Černínů vypukl v roce 1666 ve městě ničivý požár, který poničil velkou část dosavadní zástavby. Následná výstavba nového města se protáhla na několik desetiletí. Na náměstí byly položeny litinové roury a zhotoveny krásné kamenné kašny. Město bylo sevřené stodolami v Okružní ulici a bažinatými loukami na severní straně. V okolí města byla vybudována soustava několika rybníků a město obklopují lesní porosty. K městu patřilo několik mlýnů na Bochovském potoce, Králův mlýn (Kralenmühle), Křížový mlýn (Kreuzermühle), Panský mlýn (Herrnmühle), Huschkův mlýn (Huschkamühle), Bártův mlýn (Bartmühle), Lohmühle a Waldmühle. Většina obyvatel se tehdy živila zemědělstvím, chovem dobytka, drobnými řemesly a obchodem. Od konce 18. století se již o opuštěném hradu Hartenštejn mluví jako o „zbořeném“. Jeden z posledních majitelů Antonín Hladík zpustlý Hartenštejn prodal poštmistrovi Beerovi z Bochova, který jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů ve městě. Od roku 1871 ve městě fungoval telegraf. V roce 1885 se propadl otvor na náměstí. Po vyčerpání vody byly vyčištěny středověké důlní chodby až do hloubky 27 metrů, ve kterých byl nalezen rumpál, žebříky a jiné pomůcky. Pro vysoký finanční náklad byl však průzkum zastaven a dnes jsou důlní prostory pod náměstím opět zatopeny vodou. Ve druhé polovině 19. století existovaly v Bochově dvě školy a do města byla přivedena železniční trať od Protivce, která zde měla svou konečnou stanici. V roce 1901 žilo v Bochově celkem 2091 obyvatel, z nichž ani jeden se nehlásil k české národnosti. Roku 1904 byl do města z Karlových Varů přiveden telefon. Roku 1917 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřilo město Bochov a vsi Německý Chloumek, Dlouhá Lomnice, Horní Tašovice a Nový Dvůr na katastru Těšetic, celkem 3492 katolíků, 56 Židů a 43 osob jiného vyznání. Až do roku 1920 jezdil do města postilion - koňský dostavník, poté byla zavedena autobusová doprava. Na Vánoce roku 1922 bylo město elektrifikováno. V roce 1923 se poprvé promítal němý film a v roce 1935 film zvukový. V roce 1931 byl uveden do provozu první vodovod. Dne 10. června 1923 bylo otevřeno v obecní škole městské muzeum, po roce 1946 zavřené. S příchodem rozvoje turistiky a občanských spolků na počátku 20. století se nového zájmu dočkala rovněž zřícenina hradu Hartenštejn. V roce 1927, kdy město Bochov za 500 Kč pozůstatky hradu odkoupilo, zbyly z bývalého panského sídla již jen základy, což dosvědčuje dobová fotografie, na které jsou vidět pouze malé zbytky zdiva. Tehdy přišel bochovský rodák, stavitel Ing. Alois Naff, s návrhem hrad rekonstruovat. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od okrašlovacího spolku a od bochovské městské spořitelny. Od roku 1933 probíhaly na bývalém hradě intenzivní záchranné práce. Celý hradní areál byl částečně vykopán a stavebně zajištěn, vyspraveny byly rovněž přístupové cesty. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války bylo město znovu dosídleno osídlenci z vnitrozemí v rámci osídlování pohraničí. Z původních 318 domů a usedlostí stojících v Bochově v roce 1946 bylo následně 144 zbořeno. Ve druhé polovině 20. století se opět začal projevovat nedostatek vody, roku 1964 byl dokončen přívod vody do Bochova z úpravny u Bražce a v roce 1972 byl zprovozněn na návrší východně od města věžový vodojem. Od roku 2001 využívá Bochov kvalitní vodu z vodovodního přivaděče z úpravny vody u Žlutické přehrady. Dne 10. října 2006 byl obci Bochov navrácen status města, tehdy zde žilo celkem 2026 obyvatel.

 

Fotodokumentace

Bochov (Buchau) | slavobrána na ocelorytině Vincence Morstadta z roku 1833
Bochov (Buchau) | Bochov na kolorované pohlednici města z roku 1900
Bochov (Buchau) | město Bochov na historické pohlednici z počátku 20. století
Bochov (Buchau) | náměstí v Bochově na historické pohlednici z roku 1901
Bochov (Buchau) | horní část náměstí na kolorované pohlednici z roku 1904
Bochov (Buchau) | Panský rybník s porcelánkou na kolorované pohlednici
Bochov (Buchau) | severozápadní část města Bochov na pohlednici z roku 1909
Bochov (Buchau) | Panský rybník s Haldovým vrchem v roce 1932
 
Bochov (Buchau) | město Bochov od severozápadu na fotografii z roku 1942
Bochov (Buchau) | historická pohlednice města Bochov z roku 1944
Bochov (Buchau) | náměstí v Bochově, tehdejší Adolf Hitler Platz, v roce 1944
Bochov (Buchau) | severovýchodní část náměstí v Bochově před rokem 1945
Bochov (Buchau) | severní část náměstí v Bochově před rokem 1945
Bochov (Buchau) | severozápadní část náměstí v Bochově s dvojdomem čp. čp.24/25 a hostincem Modrá hvězda čp. 27před rokem 1945
Bochov (Buchau) | Bochov na císařském otisku stabilního katastru z roku 1841
Bochov (Buchau) | Bochov na vojenském leteckém snímkování z roku 1952
 
Bochov (Buchau) | město Bochov na snímu leteckého mapování z roku 2010
 

Použitá literatura

Durdík, T. 2000 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 70, 148/150
Durdík, T. 2005 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2, Praha, 29/30
Haubertová, K. 2008 : Loketsko v ortelních manuálech apelačního soudu v letech 1548-1740. K zániku chebské oblasti městského práva po roce 1548, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 89/99
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 51
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 79, 101
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 254/255
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 22/27
Velímský, T. 2002 : Hrabišici - páni z Rýzmburka, Praha

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz