přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Rosnice (Rossnitz)

Rosnice (Rossnitz)

Rosnice (Rossnitz) |

Obec Rosnice, německy Rossnitz, dnes součást města Karlovy Vary, leží asi 1 km východně od Staré Role na severozápadním okraji Karlových Varů. Katastr obce měří 1,84 km². Název obce značí rodový charakter slovanského jména.

 

Typologie: města a obce

Kategorie: města a obce

Obec: Rosnice (Rossnitz)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Původně zemědělská osada Rosnice patří k aglomeraci sídlišť, založených v kruhovém rozložení kolem kmenového hradiště v Sedleci. Původní obyvatelé byli především pastevci a zemědělci. První písemná zmínka o vsi Rosnice pochází ze zápisu, kdy karlovarská radnice začala skupovat pozemky v okolí města. Poté, co město koupilo dne 30. ledna 1483 od Václava Hýzrleho Hamerskou louku a Kamenný vrch, získalo dne 6. ledna 1485 od Jeronýma Šlika lesní pozemek Kaselgraben v revíru Ploben, dále roku 1531 louku Kachní zobák u Chodovského potoka a o dva roky později prodal městu Kašpar Warnasko vedle čtyř statků ve Staré Roli také dva statky v Rosnici. Dne 16. prosince 1532 daroval Jeroným Šlik do té doby samostatnou ves Rosnici jako léno Karlovým Varům. Roku 1541 koupilo město od loketského měšťana Matyáše Thumthuma ještě rybník Thumthum v Rosnici. Po ničivém požáru města Karlovy Vary v roce 1605 změnil císař Rudolf II. roku 1609 postavení vsi Rosnice, stejně jako Tuhnic, Horních i Dolních Dvorů a také Rybář, z dosavadních lenních statků královského města Lokte na svobodné dědičné statky Karlových Varů, čímž zajistil městu nové prostředky na obnovu. Během druhé poloviny 18. století vázl rozvoj místních manufaktur kvůli nedostatku palivového dříví. Na katastru vsi proto začaly první pokusy s těžbou uhlí na zdejších bohatých ložiskách. V roce 1761 však zemské gubernium výnosem zakázalo na žádost karlovarských měšťanů, kteří se obávali narušení termálních pramenů, horníkům v okolí Rosnice dobývat uhlí. Několik týdnů po znovuzvolení karlovarské městské rady v roce 1793 byli ustanoveni také rychtáři a dva přísedící nad poddanskými vesnicemi, mezi které patřila vedle Tuhnic, Horních a Dolních Dvorů, Rybář, Bohatic a Drahovic také Rosnice. Roku 1850 byla Rosnice připojena k Sedleci, ke kterému poté patřila až do roku 1960. Tehdy zde stávalo deset domů, ve kterých žilo asi 50 obyvatel. Menší kruhová ves se zemědělskými usedlostmi stavebních forem 19. století, nepřekračující hranice původního osídlení. Obec na předměstí lázní měla vyhlášené restaurace, tančírny a kavárnu. Jezdili sem štamgasti z města i tzv. cesťáci, pendlující ze Saska do Čech. Nejznámější byly hostince Zum Bierhäusl (dnes U Kaštanů), Café Restaurant Daheim a Zur Waldschänke. Vodovod byl vybudován v letech 1891 až 1938. Slavnou tradicí v Rosnici byl chov koní a živnost kočích a fiakristů. Počet koňských kočárů se v obci počítal na desítky, další povozy sloužily ke svážení uhlí z okolních šachet a dovozu dříví a zboží do nedalekých lázní. Počátky koňské dopravy zaznamenaly kroniky v 70. letech 19. století. Drožky a fiakry, označené názvy hotelů nebo jmény majitelů kočárů, postávaly před nádražím Buštěhradské dráhy, odkud vozily návštěvníky lázní do centra. Až do roku 1878 jezdily fiakry nebo nákladní vozy tažené osly. Později začala převládat koňská spřežení. Obyvatele živila rovněž práce v místních dolech. V letech 1850-1870 byl v provozu důl Adalbert a ve druhé polovině 19. století pak důl Caroli, o kterých se však dochovalo málo záznamů. Jednalo se o malé šachty, kde se v počátcích těžby rubalo do hloubky 15 až 20 m. Často jen sezonně a uhlí se dopravovalo kárkami. Neprodejný mour se nechával v šachtě, což způsobovalo četné důlní požáry. V roce 1856 byly v Rosnici otevřeny doly Václav a Vilemína majitele Ernsta Ranfta, vlastníka dolu ve Staré Roli v místě dnešních garáží v Jabloňové ulici. Na dole Václav bylo tehdy zaměstnáno čtyřicet horníků, 1 naddůlní a 1 poddůlní. Velký rozvoj těžby si vynutilo po roce 1870 dokončení Buštěhradské dráhy. Z okolí Rosnice zmizela pole i pastviny a hlavní obživou místních se stala hornická práce v hlubinných dolech. Kolem roku 1890 si vydělávali havíři za šichtu kolem 1 zlatého a 45 krejcarů, vozači o 20 krejcarů méně a nádeníci nanejvýš 1 zlatý a 15 krejcarů. A ženy pouhých 60 až 70 krejcarů za směnu. Až do roku 1900 se jednalo o ruční dobývání bez použití mechanizace či výbušniny, jen pomocí špičáku a lopat. Po naložení vyrubaného uhlí do důlních vozíků je k nárazišti dopravovali zpočátku koně. Teprve v 80. letech 19. století se objevily první lanovky. Ještě v roce 1929 se však ve spojených dolech Václav a Vilemína používali k dopravě stále koně. Důlní voda bývala ze šachet odčerpávána pomocí vyražených odvodňovacích štol, z nichž volně vytékala. V roce 1907 žilo v Rosnici již 346 obyvatel ve 27 domech a v roce 1910 měla obec 29 domů a 468 obyvatel. V roce 1912 byl otevřen hostinec Zur Waldschänke Karla Rotha severně od obce. Roku 1920 byl majitelem zdejších dolů Jakub Utitz z Prahy a nájemci byli podnikatelé Eichlet a Prechtl. Hlubinné dolování v této době vystřídala povrchová těžba uhlí, zahájená roku 1920. Zatímco na dole Václav nebo Vilemína se v roce 1925 těžilo v hloubce 40 metrů, největší hloubka povrchového lomu byla jen 15 metrů. Od lomu vedla 400 metrů dlouhá vlečka do železniční stanice Stará Role. Největší rozmach těžby byl zaznamenán v roce 1921, kdy bylo vytěženo téměř 35 tisíc tun hnědého uhlí. V dole bylo tehdy zaměstnáno 124 horníků a 3 dozorci. V té době byl závodním inženýrem Jiří Muzicka, který zanechal rozsáhlou dokumentaci o těžbách v tehdejší době. V roce 1922 se nájemcem stala společnost Herta. V roce 1926 byl za zemědělskou usedlostí statkáře Meinla v Rosnici v hloubce 1 m nalezen depot mincí obsahující mimo jiné ztracené kusy míšeňských grošů různé ražby. Od února roku 1926 do roku 1929 pak byly všechny zdejší doly mimo provoz. V roce 1930 zakoupilo Lomnické těžařstvo, firma Lanzer Gewerkschaft se sídlem v Lomnici, všechny tři doly v Rosnici, tedy důl Václav, Vilemína i Ella, a doly v Čankově. Posledním majitelem zdejších dolů byla Horní a průmyslová společnost v Karlových Varech. Hospodářská krize však způsobila postupný útlum těžby a roku 1938 byly všechny tři doly uzavřeny. V roce 1938 stávaly v Rosnici mimo jiné tyto objekty: obecní dům č. 4, hostinec Zum Bierhäusl a obchod se smíšeným zbožím č. 8 Antona Schömera, obchod se smíšeným zbožím č. 15 Ludwiga Wanky, vyhlášený Café-Restaurant Daheim č. 24 Franze Meissla, kovářství č. 28 Josefa Schunka, hostinec Waldschänke č. 31 Karla Rotha, dům č. 37 - sídlo firmy Lanzer Gewerkschaft, zahradnictví č. 42 Antona a Oskara Moderů a povoznictví č. 54 Antona Preise. Po roce 1945 nebyla těžba zbytku zásob uhlí obnovena zejména kvůli kritickému nedostatku horníků po odsunu německého obyvatelstva na konci druhé světové války. Šachty Václav a Ella byly po skončení těžby zatopeny. Po uzavření dolů byly následně strženy rovněž všechny provozní budovy na povrchu. V padesátých letech 20. století vyhořel hostinec Zum Bierhäusl a nebyl již znovu obnoven. V letech 1960 až 1970 spadala Rosnice pod Starou Roli. Dne 1. ledna 1976 se Rosnice stala součástí města Karlovy Vary. V letech 2001 až 2002 byla v Rosnice vybudována kanalizace a plynofikace. Dnes je obec převážně uspořádána z rodinných domů a zahrádkářských kolonií. Prochází zde silnice do Čankova. Vsí neprotéká žádná řeka jen místní bezejmenná vodoteč ze zatopeného lomu, pokračující do Staré Role. Okolí obce tvoří mírně svažité kopce dosahující nadmořské výšky 385–406 m, zemědělské plochy a zejména pastviny. Severní část katastru zaujímají rozsáhlé lesy. Na malém katastru 184 ha je 59,4 % zemědělské půdy, 27 % lesů, 7,8 % ostatních ploch, 1,9 % zastavěných a 3,9 % vodních ploch. Severně od obce, na úpatí smíšeného lesnatého vrchu Strážiště (Hutberg, 545 m n.m.), se nachází bývalý lom, tvořený různými druhy granitů, nazývaný dnes lidově Bílá skála. Lom již není léta v provozu, zarostl vegetací a horniny jsou silně zvětralé.

 

Fotodokumentace

Rosnice (Rossnitz) | usedlost č. 2 Ernsta Schmirlera na fotografii z roku 1932
Rosnice (Rossnitz) | hostinec -Gasthaus zum Bierhäusel- Franze Schönnera v Rosnicích před rokem 1945 - dnes hostinec -U kaštanů-
Rosnice (Rossnitz) | kavárna Café-Restaurant Daheim čp. 24 před rokem 1945
Rosnice (Rossnitz) | hostinec Zur Waldschänke č. 31 Karla Rotha v roce 1920
Rosnice (Rossnitz) | sál hostince Zur Waldschänke na fotografii z roku 1912
Rosnice (Rossnitz) | hnědouhelný důl Ella v době kolem roku 1920, později zatopen
Rosnice (Rossnitz) | ves Rosnice od jihozápadu ve druhé polovině 20. století
Rosnice (Rossnitz) | Rosnice na císařském otisku stabilního katastru z roku 1842
 
Rosnice (Rossnitz) | situace obce Rosnice na plánu z roku 1938
Rosnice (Rossnitz) | obec Rosnice na vojenském leteckém snímkování z roku 1952
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 99
Fikar, J.-Foglar, A. 2012 : Rosnice, Karlovarské radniční listy 2/2012, Karlovy Vary, 24/26
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz