přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Doupov (Duppau)

Doupov (Duppau)

Doupov (Duppau) |

Dnes již zcela zaniklé bývalé okresní město Doupov, německy Duppau, dříve také Tuppaw apod., centrum doupovského panství, leželo na mírném svahu na dně kráteru bývalého stratovulkánu v nadmořské výšce 578 m v centrální části Doupovských hor, 16 km jihozápadně od Kadaně ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 7,09 km².

 

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Doupov (Duppau)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Městečko Doupov bylo založeno patrně kolem poloviny 13. století a ve 2. polovině 13. století vznikla zdejší tvrz, která jistě existovala na přelomu 13. a 14. století. Na svém počátku byl Doupov vladyckým sídlem Doupovců z Doupova, za jejichž předka bývá považován žatecký purkrabí Jiří (+1116). První písemná zmínka o Doupovu pochází z roku 1281, kdy je zde připomínán první známý držitel Benessius de Tuppowe. Nejstarší osídlení bylo pravděpodobně položeno u pozdějšího hřbitovního kostela sv. Volfganga, postaveného kolem roku 1380. Odtud osídlení pokračovalo po svahu na levé straně Pustého potoka a nejvyšším místě byla vybudována zdejší tvrz. Pod ní vzniklo mírně svažité tvrziště, z něhož se později vyvinulo náměstí. Na listině z doby kolem roku 1295 je uvedený Oldřich s predikátem z Doupova. Je tak prvním doloženým členem rodu Doupovců z Doupova. Ve 2. polovině 14. století byl Doupov povýšen na městečko. Původně česká oblast se brzy začala poněmčovat. Hlavní národnostní zlom však nastal až v důsledku vyplenění Doupovska za husitských válek a následného dosídlení oblasti Němci. Roku 1421 se stal Doupov, stejně jako Mašťov, obětí křižáckého tažení. Doupovští se tehdy vzdali za slib, že jim bude zachován život. Sotva však opustili své opevnění, byli všichni pobiti, protože prý „slovo dané kacířům není pro pravověrné katolíky závazné“. Jak těžce byl Doupov husitskými válkami postižen dokládá i skutečnost, že teprve roku 1514 jej král znovu povýšil na městečko. Rod Doupovců se značně rozrostl, takže vlastnili tvrze na mnoha dalších místech, např. v Okounově, Zakšově, Libědicích, Vilémově a jinde. Doupovci drželi zdejší rodové sídlo a zboží přibližně do poloviny 15. století, kdy vše prodali Žďárským ze Žďáru, držitelům stejnojmenné tvrze a zboží v blízkosti Doupova. V roce 1468 je zde připomínán Jetřich, první majitel Doupova z tohoto rodu. Koncem 15. století si dva synové Johany ze Žďáru doupovské panství rozdělili. Zámek s polovinou Doupova tvořil jednu část, druhá polovina s příslušnou částí vsí další část. Žďárští seděli na Doupově ještě roku 1513. Poté část se zámkem získal Bohuslav Strachota z Kralovic a druhou část Jan Mašťovský z Kolovrat. Když Bohuslav zemřel, prodali poručníci sirotků roku 1523 zámek Janu Ješkovi ze Strojetic, který jej v roce 1528 postoupil Hugovi z Leisneku. Tehdy se poprvé připomíná zdejší tvrz. Hugo koupil roku 1546 od bratrů Mašťovských také druhou polovinu městečka s vesnicemi Tocov, Petrov, Kottersdorf a tím panství zase spojil. Tehdy k panství Doupov patřily kromě městečka Doupov patřily také vsi Petrov, Prachomety, Řednice, Tocov, Trmová, Víska, Zakšov a část Olešky i Kozlova, dále 6 pustých vsí, zaniklá vsi Dunkelsberg a Waus a vsi okolo sv. Vojtěcha, mezi kterými byl zřejmě i Jírov. Před polovinou 16. století se dcera Huga z Leisneku, Brigita, se provdala za Albína Šlika z Holejče. Ten se však o panství nemohl starat, protože pro nepřízeň panovníka musel odejít ze země. V Durynsku se narodil jejich jediný syn Kryštof, který se roku 1566 ujal správy majetku. Kryštof Šlik potvrdil městu po svém nástupu ihned stará městská práva a obdaroval je dalšími výhodami. Dal také postavit radnici jako doklad získaných svobod. Kolem roku 1580 byla zdejší tvrz přestavěna na renesanční zámek. Roku 1585 však převzal Kryštof Šlik dědictví po svém strýci a přestěhoval se do Falknova (Sokolov). Po Kryštofovi dědil opět syn Jan Albín. Za vlády Šliků se dovršilo dosídlení území německými osadníky. Doupov také dosáhl v té době velkého rozkvětu. Tehdy se na panství rozšířil protestantismus. Šlikové byli původně katolíky, konvertovali však k luteránům a svoji víru přenášeli i na poddané. Do kostelů dosazovali protestantské kazatele. Koncem 16. století byla v Doupově již katolická i luteránská škola. Dne 29. září 1599 vyhořel farní kostel, fara, radnice, škola a 16 domů. Za pomoci vrchnosti se podařilo všechny škody napravit. Jan Albín Šlik se však zapojil do stavovského povstání v letech 1618-1620. Byl mimo jiné jedním z defenzorů a v roce 1618 také jedním ze 30 direktorů. Po prohrané bitvě na Bílé hoře proto uprchl ze země. V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti, ke ztrátě cti a majetku. Po konfiskaci koupil v roce 1622 doupovské i mašťovské panství císařský důstojník hrabě Vilém z Verduga. Byl však raněný, nemohl sám majetek převzít, proto zplnomocnil Baltazara de Cicognia. Třicetiletá válka přinesla panství nejen změnu majitele, ale také zpustošení nebo úplné zničení řady vesnic. Verdugové byli velmi tvrdými pány. Až do roku 1624 využívali Doupovští pro svoji potřebu panský pivovar. Nový majitel to však zakázal a město si muselo roku 1627 postavit svůj vlastní. I ten mu však Verdugové roku 1631 vzali. Nepotvrdili ani stará práva, protože prý privilegia, udělená před Bílou horou, jsou neplatná. A navíc je Doupov ani nemá, protože shořela při požáru města. Po Vilémovi, který brzy zemřel, převzali panství postupně jeho dva bratři Jan a František. Během dalšího velkého požáru v roce 1660, který postihl město, byl zničen panský dvůr, sladovna, 37 měšťanských domů. V letech 1665-1670 byl doupovský zámek barokně přestavěn. František zemřel roku 1672 a protože jeho syn František Josef Julius byl ještě příliš mladý, spravovala určitou dobu za něho panství jeho matka. Poté se ujal správy sám, byl ale velmi špatným hospodářem a panství zadlužil. Roku 1705 musel panství podstoupit hraběti Gottfriedovi z Lützow. Za něj proběhla po požáru v letech 1723-1725 další barokní přestavba zámku. Gottfried rovněž neuznal pivilegia doupovských měšťanů. Nepomohly ani opakované prosby Doupovských, zasílané císaři a následné komise. V čele měšťanů, bojujících za svá práva, stál soukeník J. Kryštof Clement, otec pozdějšího zakladatele zdejšího kláštera. Teprve roku 1738 začala skutečná jednání, která nakonec skončila roku 1745 pro město Doupov vítězně. Městečko bylo povýšeno na město, oddělené od panství a všechny jeho povinnosti k vrchnosti byly stanoveny na roční poplatek 300 zl. Dostalo soudní pravomoc i politickou správu a obchod i řemesla začala vzkvétat. V roce 1773 založil Anton Josef Clement v Doupově gymnázium s konviktem. Za své služby u dvora získal Clement velký majetek, který celý obětoval myšlence zřízení gymnázia. Jeho zásluhy ocenila i Marie Terezie a roku 1768 ho povýšila do šlechtického stavu. Gymnázium řídili zpočátku jezuité, ale po zrušení jejich řádu císařovna povolila přenést nadaci na piaristy. Pozdější rektor doupovského kolegia P. Hieronymus Ultsch pomáhal radou při zakládání gymnázia v Kadani a na 6 let se stal také tamějším rektorem. Roku 1778 syn hraběte Gottfrieda von Lützow Jan Nepomuk zboží prodal knížeti Františku Gundakarovi z Colloredo-Mansfeldu. Jeho syn Rudolf panství vyměnil s knížetem Hohenlohe-Bartenstein, ale poté až do roku 1842 drželi doupovské panství opět Colloredové. Druhá polovina 18. století se tak stala dobou největšího rozkvětu Doupova. Město spravovala svobodně volená městská rada a roku 1795 byl Doupovu povolen magistrát. Došlo také k polepšení městského znaku postavením dosavadní vázy se 3 bílými růžemi, obklopenými zelenými dubovými větvičkami, na zídku mezi věže. V Tereziánském katastru z roku 1757 se však uvádí, že v Doupově stojí pouze domy ze dřeva. Pravděpodobně jsou tím míněny hrázděné domy, které zde stály ještě v 1. polovině 20. století. Obyvatelé se živili převážně řemesly a své výrobky prodávali na trzích v okolí. Doupov býval známý v širokém okolí svým soukenictvím. V 18. století zde pracovalo 60-70 soukeníků. Měli i vlastní valchu, vzdálenou od města slabou čtvrthodinku ve směru na Olešku. Vedle soukeníků bývalo v Doupově i 14 plátenických mistrů se 13 pomocníky, 11 koželuhů, řada ševcovských mistrů a další řemeslníci a obchodníci, potřební k zajištění života města. Po Colloredo-Mansfeldech přešlo panství roku 1842 na hraběnku Gabrielu z Dietrichštejna, rozenou Vratislavová z Mitrovic. Ovšem již roku 1845 doupovské panství s městem Doupov a vesnicemi Jírov, Petrov, Prachomety, Řednice, Tocov, Trmová, Víska, Zakšov a částí Olešky i Kozlova koupil hrabě Ervín Černín z Chudenic. Panství tehdy již neprosperovalo a ze zdejších statků míval značné ztráty. Podle Sommere žilo roku 1847 bylo v městečku Doupov 250 domů a žilo zde 1414 obyvatel. Byla zde také již dřívější cihelna, přibylo ještě pletení punčoch a dlouho se zde dařilo i výrobě pozamentů a nášivek, vznikl zde na to i malá továrna. Po zdravotnické stránce zde byl podle Sommere v polovině 19. století již lékař, lékárník, 3 porodní báby, chudobinec a špitál z roku 1713. Byla zde také panská palírna, státní sběrna dopisů, městská trdlice na zpracování lnu, panský zájezdní hostinec a 2 městské hostince a sušárna ovoce. V roce 1850 se Doupov osamostatnil a stal se soudním okresem Doupov, k němuž patřily tyto obce a osady: Dobřenec s Emanuelovým Dvorem a Konicemi, Heřmanov, Jeseň, Jírov, Mětikalov s Bukovinou, Obrovice, Oleška s Kozlovem, Petrov, Prachomety, Řednice, Sedlec, Tocov, Trmová, Tureč, Víska, Zakšov, Žďár a Žebletín s Hlubokou a Malšem. Soudní okres tehdy měřil 1439 km² a měl 7467 obyvatel. Než byla postavena budova soudu na náměstí byl soud i byt soudce umístěn na zámku. Malé místnosti v patře sloužily jako vězení. V polovině 19. století přešel Doupov z Loketského do Žateckého kraje. Politickou správou patřil Doupov od poloviny 19. století stále do okresu Kadaň. Roku 1858 koupil panství, tehdy již bez vsí, Kurt Karl hrabě Zedwitz. Zedwitzové, kteří zde poté seděli až do konce 2. světové války, bývali výbornými hospodáři. Kurt Zedwitz (1822-1908) dokázal během tří let se hospodaření na panství upravit a to začalo opět vynášet. Ze svého dřívějšího panství Aš sem přinesl osivo, z kterého vypěstoval známý „doupovský oves“. Značné zisky mu přinášel také prodej sadbových brambor a výnosy stouply i odvodněním zamokřených pozemků Jalového dvora u Vísky. Když roku 1868 způsobily větry v horách velké polomy, udělal vše, aby se dřevo mohlo rychle zpracovat. Koupil 40 koní, najal 200 krušnohorských dřevařů a dal rychle obnovit požárem poničenou parní pilu „Adelen Dmpfsäge“, stojící přibližně 5 km jihozápadně od Doupova na úpatí Pustého zámku, kterou přebudoval z bývalé sklárny, pracující do roku 1833. Polomy zpracovávali většinou na prkna, výhodně prodávaná na Karlovarsku a a Jáchymovsku. Zavádění strojů však způsobilo zánik zdejšího soukenictví. Koncem 19. století zde pracovali již jen 2 soukeníci a valcha s výčepem byla přeměněna na mlýn. Vybudováním železnice v roce 1902 byl Doupov a celé Doupovsko spojen s vnitrozemím Čech. Provoz na trati byl zahájen 9. listopadu 1902 a mezi Vilémovem a Doupovem bývalo 7 zastávek – Radonice, Žďov, Český Rohozec, Kyselka Obrovice, Žebletín, Hluboká-Žďár a Oleška. Z Doupova se stalo půvabné malé městečko, vybavené vším, co potřebovalo k životu – až na vodovod, ten byl zaveden jen do kláštera, ostatní byli odkázáni na studny. Na horním konci náměstí, uprostřed jehož západní strany stála radnice s letopočtem 1579 a městským znakem, stával farní rokokový kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nad kostel stál čtyřkřídlý zámek. K zámeckému areálu přiléhala velká zahrada, ovocný sad a lesní školky. Z rybníčku v zámeckém parku byla zásobována vodou kašna na náměstí. Na jihovýchodním okraji města byl situován konvikt piatristů s gymnáziem a kostelem sv. Alžběty. Školní zahrada gymnázia podchycovala a systematicky sledovala všechnu flóru Doupovska, pečovala o ohrožené druhy a zkoušela, které další rostliny snesou studené horské klima. Zdejší gymnázium fungovalo s menšími přestávkami až do konce 2. světové války, poté začalo upadat. Klášter však skončil svoji činnost mnohem dříve a v jeho budově byla poté zřízena odborná obuvnická škola. Po okraji města tekl potok Liboc, pramenící na jihovýchodním úbočí kráteru u bývalé vsi Jeseň. U hřbitovního kostela s Wolfganga na severozápadě města tekl ještě Luční potok a po východní straně Pustý potok.

 

Fotodokumentace

Doupov (Duppau) | Doupov na císařském otisku stabilního katastru z roku 1841
Doupov (Duppau) | Doupov od severozápadu na kresbě A. Lewyho z roku 1896
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově na kresbě A. Lewyho z roku 1896
Doupov (Duppau) | ulice Herrengasse s kostelem sv. Alžběty v Doupově na kresbě A. Lewyho z roku 1896
Doupov (Duppau) | kolorovaná pohlednice Doupova z roku 1897
Doupov (Duppau) | historická pohlednice města Doupov z roku 1900
1900 Doupov (Duppau) - celkový pohled | celkový pohled na Doupov od západu v roce 1900
Doupov (Duppau) | kolorovaná historická pohlednice Doupova z roku 1900
 
Doupov (Duppau) | kolorovaná historická pohlednice Doupova z roku 1902
Doupov (Duppau) | město Doupov na historické pohlednici z roku 1905
Doupov (Duppau) | město Doupov na kolorované pohlednici z roku 1905
Doupov (Duppau) | klášter s gymnáziem v Doupově na pohlednici z roku 1905
Doupov (Duppau) - Herrengasse | ulice Herrengasee v Doupově v roce 1907
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov od západu z roku 1909
Doupov (Duppau) | historická pohlednice města Doupov z roku 1909
Doupov (Duppau) | Doupov od jihozápadu na kolorované pohlednici z roku 1910
 
Doupov (Duppau) | zámek s farním kostelem v Doupově v roce 1910
Doupov (Duppau) | Nádražní ulice v Doupově v roce 1910
Doupov (Duppau) | Nádražní ulice v Doupově v roce 1910
Doupov (Duppau) | dům Franze Glitznera v Doupově během 1. světové války
Doupov (Duppau) | následky velkého požáru města Doupov z 26. června 1915
Doupov (Duppau) | rekonstrukce domu po požáru města Doupov v roce 1915
Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov na fotografii z roku 1919
Doupov (Duppau) | profesorský dům gymnázia v Doupově v roce 1920
 
Doupov (Duppau) | náměstí s farním kostelem v Doupově v době kolem roku 1920
Doupov (Duppau) | pošta na doupovském náměstí v roce 1921
Doupov (Duppau) | ulice Herrengasse v Doupově v roce 1924
Doupov (Duppau) | náměstí s farním kostelem v Doupově patrně roku 1925
Doupov (Duppau) | zámek s faním kostelem v Doupově v roce 1926
Doupov (Duppau) | gymnázium s klášterním kostelem v Doupově v roce 1927
Doupov (Duppau) | náměstí s farním kostelem v Doupově v roce 1927
30.l.20.st.asi Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov patrně ve 30. letech 20. století
 
1930asi Doupov (Duppau) | cesta kolem zámku a farního kostela v Doupově asi roku 1930
Doupov (Duppau) | město Doupov s gymnáziem na fotografii z roku 1931
Doupov (Duppau) | krajina Doupovských hor v okolí Doupova v roce 1931
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov od severu v roce 1932
Doupov (Duppau) | alej podél cesty u Doupova v roce 1932
Doupov (Duppau) | restaurace Valcha u Doupova v roce 1933
1934 Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov od severozápadu z roku 1934
1934 Doupov (Duppau) - gymnázium | gymnázium s klášterním kostelem v Doupově v roce 1934
 
Doupov (Duppau) | Horní ulice v Doupově v roce 1938
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov od severu v roce 1940
Doupov (Duppau) | hotel Nádraží v Doupově v roce 1940
Doupov (Duppau) | horní část Doupova s farním kostelem v roce 1941
Doupov (Duppau) | domy v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | motiv z Doupova před rokem 1945
Doupov (Duppau) | Adélina parní pila u Doupova před rokem 1945
Doupov (Duppau) | Albrechtovo truhlářství v Doupově před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov od východu před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z doby před rokem 1945 - vpravo dodnes stojící budova skladu u nádraží
Doupov (Duppau) | celkový pohled k nádraží v Doupově z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov od severozápadu před rokem 1945
Doupov (Duppau) | gymnázium s klášterním kostelem v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | gymnázium v Doupově na pohlednici z doby před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | gymnázium s klášterním kostelem v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | gymnázium s klášterním kostelem v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | gymnázium s konviktem v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | prima školního roku 1903/1904 gymnázia v Doupově
Doupov (Duppau) | profesorský dům gymnázia v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | oslavy založení gymnázia v Doupově v roce 1905
Doupov (Duppau) | orchestr gymnázia v Doupově na fotografii z roku 1908
Doupov (Duppau) | třída gymnázia v Doupově v době před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | ulice Herrengasse v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | ulice Herrengasse v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | horní část náměstí v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | hotel Herrnhaus Antona Wagnera v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | usedlost v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | kolorovaná pohlednice Doupova z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | hřbitovní kostel sv. Wolfganga v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | lidová škola v Doupově v době před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | nádraží v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | nádraží v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | nádraží v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | nádraží v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | nádraží v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | Nádražní ulice v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově v době před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | náměstí v Doupově s radnicí v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | radnice v Doupově před rokem 1945
Doupov (Duppau) | restaurace Valcha u Doupova v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na Doupov na pohlednici Ruperta Fuchse z Nových Hamrů z doby před rokem 1945
Doupov (Duppau) | ulice Schmidtgasse v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | stará pošta v Doupově v době před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | jedna z ulic v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | ulice k farnímu kostelu ulice v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | další z ulic v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | ulička u bazénu v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | na potoce u Doupova v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | zima v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | festival v Doupově v době před rokem 1945
Doupov (Duppau) | festival v Doupově v době před rokem 1945
 
Doupov (Duppau) | obyvatelé Doupova před rokem 1945
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z roku 1947
Doupov (Duppau) | celkový pohled na město Doupov z roku 1947
Doupov (Duppau) | letecký pohled na město Doupov z roku 1952
Doupov (Duppau) | katastrální mapa města Doupov z doby před rokem 1955
Doupov (Duppau) | Doupov ve filmu Dnes večer všechno končí z roku 1954
Doupov (Duppau) | Doupov ve filmu Dnes večer všechno končí z roku 1954
Doupov (Duppau) | Herrengasse ve filmu Blbec z Xeenemünde z roku 1962
 
Doupov (Duppau) | dolní část náměstí bývalého Doupova ve filmu Konec srpna v hotelu Ozon z roku 1966
Doupov (Duppau) | dvůr komplexu klášterního gymnázia v Doupově ve filmu Konec srpna v hotelu Ozon z roku 1966
Doupov (Duppau) | nádraží ve filmu Konec srpna v hotelu Ozon z roku 1966
Doupov (Duppau) | ruiny domů v Řednické ulici v Doupově roku 1967
Doupov (Duppau) | villa Anna v Doupově v roce 1967
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 9/14
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 17/21
Durdík, T. 2000 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 121
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 43/44
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 56/65
Kuča, K.-Zeman, L. 2006 : Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 220
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 74/76
Úlovec, J. 1999 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 72/75

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz