Albeřice - zámek

Menší vrchnostenský zámek byl vystavěn patrně ve druhé polovině 19. století podle návrhu neznámého architekta jako sídlo znovu samostatného statku nad poplužním dvorem na jihozápadním okraji vsi Albeřice (Alberitz). Nová zámecká budova byla poprvé dodatečně zakreslena do originální mapy stabilního katastru vsi z doby před rokem 1877. K zámku tehdy patřil rozsáhlý poplužní dvůr s ovčínem, myslivnou a rybníkem s chovem ryb.

V roce 1905 koupil zámek v Albeřicích s příslušenstvím Dr. Emanuel Milner, člen Říšské rady a zemského sněmu v Rakousko-Uhersku a člen Státní kulturní rady, který nakonec dne 14. ledna 1929 na albeřickém zámku zemřel. V majetku rodiny zůstal samotný zámek až do roku 1945, i když byl časem pronajímán. Na zámku byla zřízena internátní škola pro mladé dámy z vyšších vrstev. Během zimních měsíců zde dívky získávaly v tři až šesti měsíčních kursech znalosti z vedení domácnosti. Ředitelkou byla paní Wiedemannová, dcera Dr. Milnera, později se vedení ujala Marie Milner, manželka pastora Milnera a nakonec ředitelka školy v Lochotíně.

Kolem roku 1910 si příslušenství albeřického zámku pronajal židovský nájemce Abeles. Po jeho odchodu byly pozemky rozparcelovány a značnou část koupili domkáři a malí zemědělci z Albeřic. Část vykáceného lesa zvaného „Hinteres Holz“ připadla Lochotínu, louky a pole v části zvané „In der Tanner“ Týništi a pozemky na Kreuzfeldu a Georglesbergu obci Luka. Třetinu katastrálního území Albeřic tak poté obhospodařovaly jiné obce. Po připojení pohraničí k německé říši v roce 1938 si zámek pronajala firma Adolfa Rossbacha na výrobu koberců. Společnost ve čtyřicátých letech 20. století zřídila na zámku ozdravovnu pro děti svých zaměstnanců a posílala sem ve čtyřtýdenních turnusech 40–50 dětí na rekreaci. Firma investovala značné částky na vybavení zámku.

Po konci druhé světové války byla v roce 1945 zámecká budova zkonfiskována a převedena do majetku státu. Budovu bývalého zámku s poplužním dvorem poté využívaly až do osmdesátých let 20. století státní statky, za jejichž správy však nebyl zámek udržován. Na konci šedesátých let byl objekt pokryt jednoduchou sedlovou střechou. V první polovině roku 1987 musela být nakonec budova bývalého zámku v Albeřicích bez stavebně historického průzkumu pro zchátralost zbořena a dnes jí připomíná pouze zbytek kašny.