Úvod > Architektonické památky > Albeřice - zámek
Albeřice - zámek

Typologie: panská sídla
Kategorie: architektonické památky
Obec: Albeřice (Alberitz)
Okres: Karlovy Vary
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Do konce 18. století tvořila dnes částečně zaniklá obec Albeřice (Alberitz) ve Vojenském újezdu Hradiště součást statku Verušičky, jehož centrum leželo jen 3 kilometry jižněji. Poté, co vzniklo v Albeřicích samostatného zboží, bylo pro potřeby místní šlechty vystavěno poblíž bývalého poplužního dvora v západní části vsi zdejší panské sídlo, menší vrchnostenský zámek. K zámku tehdy patřil také rozsáhlý poplužní dvůr s ovčínem, myslivnou a rybníkem s chovem ryb. Někdy kolem roku 1900 koupil zámek s příslušenstvím dr. Emanuel Milner, uváděný někdy i jako Mildner, profesor na universitě v Tübingenu, který zastával různé státní funkce, a který nakonec roku 1929 na albeřickém zámku zemřel. Za dr. Milnera byl zámek využíván jako penzion pro dívky z tzv. lepších rodin. Během zimy zde dívky získávaly v 3 – 6 měsíčních kursech znalosti z vedení domácnosti. Kolem roku 1910 si příslušenství albeřického zámku pronajal židovský nájemce Abeles. Po jeho odchodu byly pozemky rozparcelovány a značnou část koupili domkáři a malí zemědělci z Albeřic. V majetku rodiny zůstal samotný zámek až do roku 1945, i když byl časem pronajímán. Po roce 1938 si zámek pronajala firma Adolfa Rossbacha na výrobu koberců a ve 40. letech 20. století zřídila v zámku ozdravovnu pro děti zaměstnanců firmy. Ve 4 týdenních turnusech se tu vystřídalo 40 – 50 dětí. Firma také věnovala značné částky na vybavení zámku. Roku 1945 byl zámek zabaven a převeden do majetku státu. Budovu bývalého zámku s poplužním dvorem poté využíval až do 80. let 20. století státní statek, za jehož správy však nebyl zámek udržován. Proto musel být zchátralý zámek v první polovině roku 1987 pro zchátralost zbořen. a dnes jej připomíná jen zbytek kašny.
Popis objektu
Samostatně stojící obdélná patrová budova, krytá sedlovou střechou s několika vikýři. Průčelí zámecké budovy bývalo rozčleněno obdélný okny s nadokenními římsami. Hlavní vstup byl veden plochým rizalitem, předstupujícím mírně před severovýchodní průčelí a zasahující ve středná části až do střechy. Vnitřní uzpůsobení stavby však neznáme, neboť stavba zanikla bez stavebně historického průzkumu. Víme však, že jídelna byla pár schody oddělena od hudebního salónku, uzavíratelného skleněnými dveřmi a využívaného někdy i jako jeviště.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 6/8
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 4/5
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 22
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 15/16
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 15/16
Komentáře: přidat další
jIROUŠEKvLADIMÍR (28.10.2019 14:25)
V roce 1967 jsem zde budoval jako voják kulní dům a bytovky.Spali jsme v zámečku v horních prostorách kukaní.V tý době tam bylo několik dalších starých budov.Byly to krásné časi na pivo se chodilo do vesnice Luka.Rád vzpomínam.Okupacijsem zase zažil ve Stružné-na zámku,kde jsem byl ubytovaný v baráku kde se říkalo dům hrůzi,ale to už jsme zase někde jinde.Hold mladý leta....