přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Albeřice - zámek

Albeřice - zámek

Albeřice - zámek | Albeřice - zámek

Menší vrchnostenský zámek byl vystavěn ve 2. polovině 19. století nad poplužním dvorem na jihozápadním okraji vsi Albeřice (Alberitz). V roce 1905 koupil zámek Dr. Emanuel Milner a byla zde zřízena internátní škola pro dívky z vyšších vrstev. V roce 1945 byl zámek s poplužním dvorem zkonfiskován a areál poté využívaly státní statky. Roku 1987 musel být nakonec objekt bývalého zámku pro zchátralost zbořen.

 

Objekt: zámek

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Albeřice (Alberitz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: nad poplužním dvorem na jihozápadním okraji vsi

GPS: 50°9'50.175"N, 13°9'51.156"E

Období vzniku: 2. polovina 19. století

Architekt: neznámý

Období devastace: po roce 1945

Demolice: 1. polovina roku 1987

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Menší vrchnostenský zámek byl vystavěn patrně ve druhé polovině 19. století podle návrhu neznámého architekta jako sídlo znovu samostatného statku nad poplužním dvorem na jihozápadním okraji vsi Albeřice (Alberitz). Nová zámecká budova byla poprvé dodatečně zakreslena do originální mapy stabilního katastru vsi z doby před rokem 1877. K zámku tehdy patřil rozsáhlý poplužní dvůr s ovčínem, myslivnou a rybníkem s chovem ryb.

V roce 1905 koupil zámek v Albeřicích s příslušenstvím Dr. Emanuel Milner, člen Říšské rady a zemského sněmu v Rakousko-Uhersku a člen Státní kulturní rady, který nakonec dne 14. ledna 1929 na albeřickém zámku zemřel. V majetku rodiny zůstal samotný zámek až do roku 1945, i když byl časem pronajímán. Na zámku byla zřízena internátní škola pro mladé dámy z vyšších vrstev. Během zimních měsíců zde dívky získávaly v tři až šesti měsíčních kursech znalosti z vedení domácnosti. Ředitelkou byla paní Wiedemannová, dcera Dr. Milnera, později se vedení ujala Marie Milner, manželka pastora Milnera a nakonec ředitelka školy v Lochotíně.

Kolem roku 1910 si příslušenství albeřického zámku pronajal židovský nájemce Abeles. Po jeho odchodu byly pozemky rozparcelovány a značnou část koupili domkáři a malí zemědělci z Albeřic. Část vykáceného lesa zvaného „Hinteres Holz“ připadla Lochotínu, louky a pole v části zvané „In der Tanner“ Týništi a pozemky na Kreuzfeldu a Georglesbergu obci Luka. Třetinu katastrálního území Albeřic tak poté obhospodařovaly jiné obce. Po připojení pohraničí k německé říši v roce 1938 si zámek pronajala firma Adolfa Rossbacha na výrobu koberců. Společnost ve čtyřicátých letech 20. století zřídila na zámku ozdravovnu pro děti svých zaměstnanců a posílala sem ve čtyřtýdenních turnusech 40–50 dětí na rekreaci. Firma investovala značné částky na vybavení zámku.

Po konci druhé světové války byla v roce 1945 zámecká budova zkonfiskována a převedena do majetku státu. Budovu bývalého zámku s poplužním dvorem poté využívaly až do osmdesátých let 20. století státní statky, za jejichž správy však nebyl zámek udržován. Na konci šedesátých let byl objekt pokryt jednoduchou sedlovou střechou. V první polovině roku 1987 musela být nakonec budova bývalého zámku v Albeřicích bez stavebně historického průzkumu pro zchátralost zbořena a dnes jí připomíná pouze zbytek kašny.

 

Popis objektu

Samostatně stojící patrová zámecká budova na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou s několika menšími mansardovými vikýři. Sedmiosé vstupní severovýchodní průčelí bývalo zvýrazněno mírně předstupujícím plochým středovým rizalitem s vchodem v přízemí, završeným mohutným trojúhelným vikýřem vyčnívajícím nad linii střechy. Stěny byly prolomeny obdélnými okny s nadokenními římsami. Zahradní jihozápadní průčelí bylo doplněno drobnějším trojúhelným středovým vikýřem a balkonem před oken v patře pod ním. Trojosá boční průčelí budovy byla zvýrazněna vystupujícími zdobnými štíty. Uvnitř objektu byla situována jídelna, oddělená několika schody od hudebního salónku, uzavíratelného skleněnými dveřmi s prvky secese a využívaného někdy i jako jeviště.

 

Fotodokumentace

Albeřice - zámek | dodatečně zakreslená zámecká budova nad poplužním dvorem na výřezu originální mapy stabilního katastru vsi Albeřice z roku 1841
Albeřice - zámek | zahradní jihozápadní průčelí zámku v Albeřicích na výřezu historické pohlednice z roku 1928
Albeřice - zámek | zámecká budova v Albeřicích od východu na kolorované pohlednici z roku 1930
Albeřice - zámek | bývalý zámek v Albeřicích na historické pohlednici za 30. let 20. století
Albeřice - zámek | zámecká budova v Albeřicích na leteckém snímku vojenského leteckého mapování - červenec 1938
Albeřice - zámek | zámecká budova v Albeřicích na leteckém snímku vojenského leteckého mapování - září 1956
Albeřice - zámek | zahradní jihozápadní průčelí bývalého zámku v Albeřicích na snímku z poloviny 60. let 20. století
Albeřice - zámek | zahradní jihozápadní průčelí bývalého zámku v Albeřicích na snímku z poloviny 60. let 20. století
 
Albeřice - zámek | zámecká budova v Albeřicích s novou střechou na leteckém snímku vojenského leteckého mapování - říjen 1971
Albeřice - zámek | trosky zdiva zbořeného objektu bývalého zámku v Albeřicích na snímku z roku 1987
Albeřice - zámek | zaměřené trosky zdiva zbořeného objektu bývalého zámku v Albeřicích v roce 1987 podle Jiřího Úlovce
Albeřice - zámek | torzo sloupku brány do bývalého zámeckého parku v Albeřicích - duben 2020
Albeřice - zámek | zarostlý prostor kde stával objekt zámku v Albeřicích - duben 2020
Albeřice - zámek | zarostlý prostor kde stával objekt zámku v Albeřicích - duben 2020
Albeřice - zámek | zbytky kašny v bývalém zámeckém parku v Albeřicích - duben 2020
Albeřice - zámek | zbytky kašny v bývalém zámeckém parku v Albeřicích - duben 2020
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska II, Chomutov 2004, s. 6-8.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 4-5.
Tomáš KAREL – Vilém KNOLL – Luděk KRČMÁŘ, Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice 2009, s. 22.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 231-232.
František MUSIL – Miroslav PLAČEK – Jiří ÚLOVEC, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha 2005, s. 15-16.
Jiří PADEVĚT, Zaniklé obce: Katalog sídel zaniklých nebo částečně zaniklých od roku 1945 na území dnešní ČR. Svazek I., Praha 2025, s. 84.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 167.
Jiří ÚLOVEC, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha 2000, s. 15-16.

 
 

Komentáře: přidat další

jIROUŠEKvLADIMÍR (28.10.2019 14:25)

V roce 1967 jsem zde budoval jako voják kulní dům a bytovky.Spali jsme v zámečku v horních prostorách kukaní.V tý době tam bylo několik dalších starých budov.Byly to krásné časi na pivo se chodilo do vesnice Luka.Rád vzpomínam.Okupacijsem zase zažil ve Stružné-na zámku,kde jsem byl ubytovaný v baráku kde se říkalo dům hrůzi,ale to už jsme zase někde jinde.Hold mladý leta....

 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz