Bražec - hrad Kostelní Horka

Menší raně gotický hrádek byl vystavěn patrně již v první polovině 13. století ve východní části vrcholové plošiny návrší Kostelní Horka asi kilometr severně od obce Bražec (Bergles). Někdy v polovině 13. století byl poté na plošině v sousedství hradu vystavěn gotický farní kostel sv. Bartoloměje. Zdejší hrad se poté spolu s kostelem stal jádrem kolonizace nejbližšího okolí.

Na listině ze dne 3. března 1289 je jako svědek jmenován první známý držitel zdejšího zboží, zeman Beneda z Bražce. První přímá zmínka o hradě na Kostelní Horce však pochází až z roku 1316, kdy jej držel jistý zeman Hynek z Bražce, který byl tehdy pohnán před zemský soud jako komplic Ctibora a Ulricha z Chodové Plané, kteří měli společně zavraždit Ctibora z Volfštejna. Páni z Bražce jsou zde poté připomínáni po celé 14. století. V letech 1356-1369 jsou jako držitelé zdejšího zboží a patroni farního kostela uváděni bratři Jaroslav, Jošt, Jarek, Ulrich, Ctibor, Habart a Jindřich z Bražce, V letech 1390-1399 je poté sezením na Bražci psán Vícemil z Bražce. K roku 1408 je poté v Bražci připomínán Albert Kojata. V roce 1410 pak držel hrad Kostelní Horka Jan Svinovec ze Svinavy, který zde seděl ještě v roce 1418.

V průběhu 15. století byla zdejší ves včetně panského sídla zpustošena postupujícími vojsky během husitských válek. Roku 1421 táhla přes Bražec druhá a roku 1427 poté ještě čtvrtá křížová výprava proti husitům. V době po roce 1428 přes panství prošla také vojska Jakoubka z Vřesovic. Během opakovaného dobývání Kostelní Horky byl zničen nejen původní gotický kostel sv. Bartoloměje, ale rovněž i samotný hrad, který zcela vyhořel. Požár hradu byl pravděpodobně způsoben vojenským zásahem, protože zde bylo nalezeno větší množství kovových hrotů k šípům, užívaných při střelbě z kuše. Pobořený hrad již poté nebyl obnoven a byl nahrazen novou tvrzí, vystavěnou na dnes již neznámé poloze na katastru vsi Bražec. Zdiva rozvaleného hradu bylo použito na stavební materiál při obnově sousedního farního kostela. Část terénního opevnění na západní straně bývalého hradu byla zničena při rozšiřování zdejšího hřbitova ve druhé polovině 19. století.

V roce 1953 byla lokalita na Kostelní Horce začleněna do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště. Plocha bývalého hradu byla následně narušována okopy spojenými s provozem vojenského cvičiště. Dne 11. února 1964 byly terénní pozůstatky zaniklého hradu Kostelní Horka u Bražce zapsány na státní seznam kulturních památek České republiky pod rejtř. č. 30611/4-922. V letech 1986-1989 proběhl na lokalitě první sondážní archeologický výzkum karlovarského muzea pod vedením archeologa Mgr. Jiřího Klsáka, který odkryl situaci v jihovýchodní části vlastního jádra bývalého hradu. Zajímavým nálezem byl kus pískovec s plastickým zdobením a různými vyrytými značkami, dále pak množství železných předmětů, kostěných výrobků a fragmentů keramiky včetně části jedné akvamanile.

V letech 2015-2016 byl na lokalitě proveden revizní archeologický výzkum karlovarského muzea pod vedením archeologa Bc. Jana Tajera v souvislosti s plánovaným vynětím vrchu Kostelní Horka z území Vojenského újezdu Hradiště. V rámci výzkumu bylo místo bývalého hradu zbaveno náletové zeleně, provedena podrobná dokumentace a geodetické zaměření a konzervace nalezených konstrukcí odhalených při výzkumu v osmdesátých letech 20. století.

Menší raně gotický hrad či hrádek zaujal dominantní polohu na východním konci vrcholové plošiny ostrožny s delší osou jihozápad-severovýchod. Dispozice hrádku nepravidelného oválného tvaru o ploše asi 35 × 28 metru byla tvořena nevelkou hranolovou věží na čtvercovém půdorysu o rozměrech 5,5 x 5,5 metru a síle zdiva 1,2 metru, vystavěnou částečně z kamene, částečně ze dřeva, do které se vstupovalo portálem z nádvoří. Věž bývala provázána s asi 170 cm širokou kamennou obvodovou hradbou. V této části byly odkryty i pozůstatky další mladší kamenné stavby. Vlastní jádro hradu obklopoval hluboký příkop, doplněný mohutným vnějším valem. Výškový rozdíl mezi dnem příkopu a vrcholem valu v západní části dispozice dosahuje ještě dnes dvou metrů. Voda na Kostelní Horku bývala přiváděna olověnými trubkami ze studny na katastru vsi Javorná.

Z objektu bývalého hradu se dochovalo výrazné elipsové jádro, obklopené příkopem a mohutným vnějším valem. Průběh opevnění na západní straně lokality byl zničen při rozšiřování sousedního hřbitova ve druhé polovině 19. století. Na vlastní ploše jádra hradu jsou zachovány pozůstatky zdiva obvodové hradby a dvou staveb odhalené archeologickým výzkumem. Další výkopy na lokalitě jsou pozůstatkem vojenské činnosti v druhé polovině 20. století. Lokalita je z části porostlá smíšeným lesem a křovinami. Podle některých autorů lokalita představuje spíše pozůstatky tvrze než malého hradu, v takovém případě by patřila k nejstarším stavbám svého druhu.