Úvod > Architektonické památky > Knínice - tvrz
Knínice - tvrz
Pozdně renesanční tvrz dnes již neznámé podoby a polohy nechal vystavět Jan Jiří Zumr z Herstošic patrně v západní části vsi Knínice (Knönitz). První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1613. Po bitvě na Bílé hoře byl statek Knínice v roce 1623 připojen k údrčskému panství a prodán Severinu Táhlovi z Horštejna. Zdejší tvrz následně ztratila význam jako středisko samostatného statku a někdy poté patrně beze stopy zanikla.
Obec: Knínice (Knönitz)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: patrně ve dvoře usedlosti čp. 14 v západní části vsi
GPS: 50°7'34.501"N, 13°7'50.763"E
Období vzniku: po roce 1592
Architekt: neznámý
Stavebník: Jan Jiří Zumr z Herstošic
První písemná zmínka: 1613
Období zániku: po roce 1623
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
První písemná zmínka o vsi Knínice (Knönitz) pochází z roku 1581, kdy ji drželi Zumrové z Herstošic a náležela k holetickému statku. V roce 1592 získal dědictvím část vsi Jan Jiří Zumr z Herstošic, který si v Knínicích zřejmě vystavěl pozdně renesanční tvrz dnes již neznámé polohy a podoby, poprvé zmiňovanou roku 1613. V roce 1603 prodal jeho nástupce Kryštof Zumr z Herstošic svou část zdejšího statku s tvrzí Jáchymovi Libštejnskému z Kolovrat, který ji připojil ke svému rabštejnskému panství. Ke zdejšímu zboží tehdy patřila ves Knínice s tvrzí, pivovarem a poplužním dvorem, část vsi Vahaneč s tvrzí, poplužním dvorem a rybníky, pacht v Hřivínově s Romanovým rybníkem (Roman Teich) a 7 pachtů a dvě louky ve Skokách.
Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat za účast na českém stavovském povstání v letech 1618-1620 a statek Knínice byl následně v roce 1623 připojen k údrčskému panství a prodán Severinu Táhlovi z Horštejna. Zdejší tvrz následně ztratila význam jako středisko samostatného statku a někdy poté patrně beze stopy zanikla.
Popis objektu
Pozdně renesanční tvrz dnes již neznámé podoby a polohy. Někteří autoři lokalizují panské sídlo na základě starých map a katastrů do západní části vsi, kde průběh pozemků okolo velkého dvora usedlosti čp. 14 možná indikuje rozsah původního tvrziště.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Karel, T. - Knoll, V. - Krčmář, L. 2009: Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 89
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 508
Kolektiv 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 145
Sedláček, A. 1905: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 39
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 360
