přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Bor - kostel sv. Maří Magdalény

Bor - kostel sv. Maří Magdalény

Bor - kostel sv. Maří Magdalény |

Raně gotický farní kostel sv. Maří Magdalény byl vystavěn v době kolem roku 1260 na návsi uprostřed osady Bor (Haid). V roce 1770 byla pozdně barokně prodloužena loď kostela a v letech 1874-1875 byla před západním průčelím vystavěna nová věž. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Od roku 2006 probíhá postupná rekonstrukce zchátralého kostela.

 

Objekt: raně gotický, pozdně barokně upravený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Bor (Haid)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: při silnici uprostřed obce

GPS: 50°15'54.068"N, 12°56'9.017"E

Období vzniku: kolem roku 1260

Architekt: neznámý

Přestavba: 1770 pozdně barokně

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 17902/4-757

Stav: v rekonstrukci

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Raně gotický farní kostel sv. Maří Magdalény se hřbitovem byl vystavěn v době kolem roku 1260 na návsi uprostřed osady Bor (Haid). Osada ležela na historické obchodní cestě z Porýní a Holandska do Čech, existující přinejmenším již v 10. století. Po této trase přicházeli rovněž první věrozvěstové, kteří přinášeli křesťanství do Čech.

Podle lidové pověsti by měl být zdejší kostel starý více než tisíc let. Číslice „999“ na jednom z trámů v kopuli kostela a na srdci velkého zvonu mají však dosud neujasněný význam a domněnka o tisícileté historii kostela tak nebyla potvrzena. Možnost, že zde již v té době stávala samostatná kaple, nebyla rovněž dosud prokázána. Jádro kostela, presbytář a obvodové zdi východní část lodi jsou podle archeologického průzkumu až z doby kolem roku 1260.

Ve druhé polovině 14. století měl zdejší farář výjimečné postavení. Opakovaně uváděl k okolním farám nově jmenované duchovní osoby, v roce 1356 ke kostelu sv. Petra a Pavla v Hroznětíně, roku 1359 k faře v Ostrově, roku 1385 ke kostelu sv. Anny v Sedleci a roku 1406 ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Velichově. V době kolem roku 1400 byl zdejší kostel upravován. V době kolem roku 1500 byla k severní stěně presbytáře přistavěna gotická obdélná sakristie, přístupná nově prolomeným sedlovým portálem vchodu.

V roce 1641 je ves Bor s kostelem sv. Maří Magdalény uváděna jako farní léno loketského hradu. V roce 1770 byl kostel pozdně barokně upraven, prodloužena byla tehdy loď kostela a nově zastropena, barokně byly tehdy upraveny okna v podélných zdích. V době kolem roku 1819 pracoval na nové vybavení interiéru kostela sochař a malíř Karl Lorenz z Hroznětína.

Roku 1857 byla zdejší lokálie povýšena na samostatnou farnost, stojící pod patronátem ostrovského panství, které na její provoz věnovalo pozemky a lesy o výměře 9 ha. Povinnost kácení dříví pro faru měli místní domkáři a jeho dovoz sedláci podle řady. Proti této robotě později povinní vystoupili, o čemž svědčí stížnosti farářů v letech 1891-1895. V roce 1864 byla následně západně od kostela vystavěna nová budova fary.

Během 19. století se na svátek sv. Magdalény 22. července konaly pravidelně výroční poutě ke zdejšímu kostelu. V roce 1868 byla střecha původní kostelní věže nově oplechována. Ve stejném roce se částečně sesula hřbitovní zeď, jejíž opravu zaplatily přifařené obce. Například obec Stráň tehdy zaplatila 69 zl. 25 kr. V letech 1874-1875 byla před západním průčelím kostela vystavěna sedleckým stavitelem Karlem Piehlem nová věž. V roce 1898 byly na kruchtě kostela postaveny chebským varhanářem Martinem Zausem nové varhany. V letech 1906-1912 byl zrušen původní hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, a přeložen do prostrou při jihovýchodním průčelí kostela ve svahu, spadajícím k potoku.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl kostel sv. Maří Magdalény zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 17902/4-757. Během druhé poloviny 20. století bylo rozkradeno či poničeno vnitřní zařízení kostela.

Na počátku 21. století byl již zdejší kostel v majetku církve římskokatolické již ve značně zchátralém stavu. V roce 2003 byl proveden průzkumu stavebních konstrukcí, který ohodnotil stav kostela jako havarijní až těžce havarijní. Biskupství plzeňské proto přislíbilo nechat vypracovat projekt záchranných prací. Roku 2003 bylo založeno na záchranu kostela občanské sdružení Kostel Bor. Celkové náklady na rekonstrukci kostela byly tehdy odhadovány na zhruba šest milionů korun. Na podzim roku 2005 byl na lokalitě proveden archeologický průzkum Krajského muzea v Karlových Varech pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka. V sondě u sakristie byly tehdy nalezeny ostatky osoby zemřelé před 500-600 lety.

Od roku 2006 probíhá postupná rekonstrukce zchátralého kostela. Bylo provedeno statické zajištění žebra klenby presbytáře, oprava a statické zajištění krovu nad hlavní lodí a presbytářem, úprava zedních kleštin s chemickou hmoždinou, odvodnění půdorysu stavby, odvod dešťové vody do trativodu, oprava pláště věže kostela, statické zajištění věže, osazení kříže na vrchol věže, osazení ciferníků hodin a byla zahájena a dokončena oprava střechy nad presbytářem. Vnější stěny kostela dostaly novou fasádu. V roce 2008 byl také zahájen architektonický průzkum zdiva kostela. Cílem je zakonzervovat fresky z přelomu 13. a 14. stol., které byly údajně vymalovány na počest přítomnosti Karla IV. v kostele.

V roce 2013 půjde na pokračující opravy kostela příspěvek ve výši 900.000,- Kč z rozpočtu Česko-německého fondu budoucnosti a dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

 

Popis objektu

Raně gotický jednolodní kamenný kostel na obdélném půdorysu s mírně odsazeným, raně gotickým čtvercovým presbytářem, krytý šindelovou valbovou střechou. Při severní stěně kostela je připojena obdélná sakristie s ještě románskými prvky, krytá šindelovou valbovou střechou. Stěny sakristie jsou podepřeny mohutnými opěrnými pilíři. Z hlavního západního průčelí vystupuje představěná hranolová cihlová věž, završená oplechovanou jehlancovou střechou s křížem na vrcholu, dosahující celkové výšky 30 metrů.

V západním průčelí věže je umístěn obdélný portál hlavního vchodu s iluzivním ostěním v omítce a kruhovým v ose nad ním. Menší kruhová okénka jsou ve stejné výšce na bočních stěnách věže. Horní patro věže, oddělené dvojitou profilovanou římsou, je prolomeno na třech stranách úzkými obdélnými polokruhově zakončenými okny. Pod profilovanou korunní římsou jsou ve štítových nástavcích umístěny čtvercové věžní hodiny. V průčelí po stranách věže jsou prolomeny úzká obdélná, polokruhově zakončená okna.

Podélné stěny kostela jsou prolomeny dvojicí původně hrotitých, během 18. století barokně rozšířených obdélných, polokruhově zakončených oken. V severozápadním průčelí lodi kostela umístěn mírně hrotitý hmotný portál postranního vchodu s půlkruhovým vnitřním záklenkem, profilovaný hlubokým pravoúhlým ústupkem, ve kterém byla vyzděna během 16. století menší polokruhově zakončená branka. V protější zdi lodi kostela se nachází dnes již zazděný, oblounem profilovaný portál vchodu, přeměněný na niku, ve které bývalo během 19. století umístěno sousoší Kalvárie. Ve stejné zdi se nachází rovněž zazděné hrotité okno s hlubokou špaletou. Stěny presbytáře jsou prolomeny obdélnými okny.

Loď kostela je plochostropá, krytá původně rákosovým stropem. Triumfální oblouk kostela je půlkruhový s hlubokým ústupkem. Presbytář kostela je zaklenut polem křížové klenby se čtyřmi masivními žebry o profilu vejcovce, vynesenými na nízko položených kuželovitých konzolách. Na severní straně presbytáře je umístěn sedlový portál s oblounem a prutem o profilu vejcovce, nad gotickými dveřmi ve tvaru čtyřlístku vedoucími do sakristie. Sakristie je sklenuta hmotnou valenou klenbou s výsečemi.

Vnitřní barokní zařízení kostela z 18. století tvořil původně nevelký sloupový portálový barokní hlavní oltář z doby po roce 1700 s dodatečně umístěným hodnotným obrazem Máří Magdalény z první poloviny 17. století od proslulého malíře Karla Škréty. Obraz byl darem tehdejšího patrona kostela, velkovévody Ferdinanda II. z Toskany. Na výstupech římsy oltáře bývaly umístěny nenáročné barokní plastiky apoštolů sv. Petra a Pavla od místního sochaře, znehodnocené pozdějšími úpravami. Na oltáři byly umístěny také porcelánové květinové vázy z roku 1860 z porcelánky EPIAG Dalovice, malované barevnými náboženskými obrazy barvičem porcelánu Ed. Ecklem. Kamenný masivní stůl oltáře s vestavěným výklenkem pro relikvie byl proveden v románském stylu.

V nároží lodi kostela po levé straně triumfálního oblouku býval postaven pseudobarokní vyřezávaný boční oltář Panny Marie z 18. století s pozoruhodnou kopií obrazu Madony s dítětem podle italského barokního malíře Guidoho Reniho. Obraz byl rovněž darem velkovévody Ferdinanda II. z Toskany. Po pravé straně triumfálního oblouku býval postaven protějškový zlidovělý pseudobarokní sochařský boční oltář Kalvárie z první poloviny 17. století v podobě jednoduché edikuly, na které bylo umístěno přemalované vyřezávané sousoší Kalvárie z 18. století.

Jednoduchá vyřezávaná kazatelna na parapetu podepíraném sloupky byla zdobena pouze listovou výplní. Na stěnách lodi kostela bývalo zavěšeno 15 zastavení křížové cesty, tvořené obrazy na dřevěných deskách s vyřezávanými rámy z roku 1820 od sochaře a malíře Karla Lorenze z Hroznětína, pořízené za 150 zlatých. Od stejného autora pocházel rovněž Svatý hrob z roku 1819 za 90 zlatých a velký vyřezávaný krucifix z roku 1825. Na kruchtě bývaly umístěny varhany z roku 1898 od chebského varhanáře Martina Zause.

Na věži kostela se dochoval vzácný zvon Gloria z doby před rokem 1400 s dolním průměrem 0,83 cm a výškou rovněž 0,83 cm. Srdce zvonu je označeno číslicí 999, značící snad letopočet. Zvon je opatřen v horní části pláště latinskou legendou v 9 cm širokém pásu s dvojitým okrajem: „GLORIA VENI CU(M) PA(CE), OR(AT)E +“. Jako interpunkce je po prvních dvou slovech použit skloněný stejnoramenný kříž opsaný kruhem a osmiboká hvězda, na konci pak stejnoramenný kříž a osmilistá rozeta. Plášť zvonu je hladký, bez plastické výzdoby. Druhý zvon Panny Marie z roku 1514 se nedochoval, byl patrně zrekvírován za druhé světové války. Zvon o průměru 0,53 m býval vysoký 0,535 m. Úzký pás na horním okraji pole zvonu nesl legendu: „+ O Maria + pit + got + vor + uns + MCCCCCXIIII“.

U gotického portálu v severozápadní stěně kostela je druhotně umístěn starý kamenný smírčí kříž a před kostelem postaven pomník obětem 1. světové války z roku 1925.

 

Fotodokumentace

Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v Boru v době před rokem 1945
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | hřbitov u kostela sv. Maří Magdalény před rokem 1945
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | interiér kostela sv. Maří Magdalény před rokem 1945
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | věž kostela na fotografii z roku 1983
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | farní kostel sv. Maří Magdalény na fotografii z roku 1983
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od severovýchodu v roce 1983
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | sakristie v závěru kostela sv. Maří Magdalény v roce 1983
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | severní průčelí kostela sv. Maří Magdalény v roce 1983
 
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | nika v jižní stěně kostela roku 1983
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v roce 2002
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | věž kostela od jihu před rekonstrukcí
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od severu před rekonstrukcí
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od severovýchodu v roce 2004
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v Boru - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | hranolová věž kostela od jihu - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | jižní průčelí kostela - květen 2009
 
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | zazděný portál vchodu, přeměněný na niku, ve kterém bývalo během 19. století umístěno sousoší Kalvárie - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | presbytář kostela od východu - květen 2009
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | severní průčelí kostela sv. Maří Magdalény - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v Boru po obnově - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | hranolová věž kostela od jihu - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | jihovýchodní stěna kostela sv. Maří Magdalény - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od jihovýchodu  - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | jihovýchodní průčelí kostela po rekonstrukci  - březen 2013
 
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v Boru po obnově - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od jihozápadu - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel od jihozápadu - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | hlavní průčelí kostela - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od severozápadu - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény v Boru po obnově - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel od severozápadu - březen 2013
 
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | severozápadní průčelí kostela po rekonstrukci - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | věž kostela od severu - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | kostel sv. Maří Magdalény od severu - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | severní průčelí kostela - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | hrotitý portál kostela s druhotně osazeným kamenným smírčím křížem - červen 2011
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | severozápadní průčelí kostela po obnově - březen 2013
Bor - kostel sv. Maří Magdalény | závěr kostela sv. Maří Magdalény v Boru - březen 2013
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 41/42
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 99

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz