Kobylé (Kobilla)

První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1253, kdy prodal jistý Bavor statek Kobylé řádu německých Maltézských rytířů. Řád ve vsi vystavěl gotický farní kostel Povýšení sv. Kříže, podle kterého bývalo místo nazýváno Heiligenkreuz (sv. Kříž). Následně je zde zmiňováno několik vladyčích statků. K roku 1379 jsou zde připomínáni jistý Vojtěch a Slach. V roce 1568 byla ves Kobylé připojena ke žlutickému panství, ke kterému poté patřila až do roku 1848.

Na přelomu 16. a 17. století převládlo ve zdejší oblasti protestantství. Po rekatolizaci se stal v roce 1624 zdejší kostel filiálním k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích. V roce 1786 byla při kostele zřízena lokálie s knězem, který bydlel přímo ve vsi. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Vladořice staly samostatnou obcí v politickém kraji Žlutice v Sudetech. Jedná se o věc ulicového typu. K obci patřil poplužní dvůr Hradský Dvůr (Ratzka) a samoty Ziegelei a Hegerhaus. Roku 1855 byla v Kobylé znovu zřízena samostatná farnost. V roce 1938 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřily obce Kobylé, Kolešov, Pšov, Záhořice, Semtěš a Vladořice, celkem 739 Katolíků a 3 lidé jiného vyznání.

Roku 1945 stávalo ve vsi celkem 25 domů a usedlostí. Někdy po roce 1955 byla ves Kobylé připojena pod správu obce Pšov. Z původní zástavby vsi byly během druhé poloviny 20. století zbořeny starší část domu čp. 12 Eduarda Wufky, výměnek usedlosti čp. 14 Aloise Kandlera, obecní kovárna čp. 15 Josefa Schmidta, obecní dům čp. 16, dům čp. 20 Franze Mohra, dům čp. 21 Franze Prägera a cihelna v bývalém polplužním dvoře Hradský Dvůr (Ratzka). V roce 2001 stávalo ve vsi Kobylé 19 domů, ve kterých trvale žilo celkem 52 obyvatel.