Úvod > Architektonické památky > Komorní Dvůr - smírčí kříž
Komorní Dvůr - smírčí kříž
Kamenný smírčí kříž na úpatí vrchu Komorní hůrka při cestě na Klest asi 300 m severozápadně od bývalé samoty Komorní Dvůr (Kammerhof) byl podle pověsti zřízen na památku tragické nehody sedláka. Kříž stával na okraji pole, kde byl ohrožován během orby. Někdy na počátku 20. století byl kříž patrně povalen a roku 1937 následně znovu vztyčen a postaven na protější straně silnice na okraji lesa.
Obec: Komorní Dvůr (Kammerhof)
Okres: Cheb
Poloha: na úpatí vrchu Komorní hůrka při silnici na Klest asi 300 m severozápadně od bývalé samoty
GPS: 50°6'0.035"N, 12°20'6.848"E
Období vzniku: neznámé
Číslo v centrálním registru: 0046
Materiál: hrubozrnná žula
Stav: zachovalé
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Kamenný smírčí kříž neznámého stáří stával původně na jihozápadním úpatí vrchu Komorní hůrka (Kammerbühl) při levé straně cesty na Klest asi 300 metrů severozápadně od bývalé samoty Komorní Dvůr (Kammerhof). V této poloze je kříž poprvé zachycen na mapě prvního josefského vojenského mapování z šedesátých let 18. století. Podle pověsti kříž připomíná tragickou nehodu, během které byl místní sedlák zavalen převráceným vozem.
Kříž stával na okraji pole, kde byl ohrožován během orby. Někdy na počátku 20. století byl kříž patrně povalen. Díky úsilí Ing. Dr. J. Fischera z Františkových Lázní byl kříž spolu s křížem v nedaleké Skalce za pomoci Stavebního úřadu ve Františkových Lázních dne 27. září 1937 znovu vztyčen a postaven na protější straně silnice na okraji lesa.
Popis objektu
Volně stojící vysoký monolitický kříž latinského tvaru s rameny mírně do klínu vysekaný z hrubozrnné žuly. Rozměry kříže dosahují výšky 118 cm, šířky 72 cm a tloušťky 22 cm. Tělo kříže je bez viditelných vysekaných nápisů či znamení.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig, 90
Kolektiv 2001: Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 116
Steidl, O. J. 1941: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, in: Unser Egerland, 45. Jahrgang 1941, II. Teil, Cheb, 76