Úvod > Architektonické památky > Maleš - hrad
Maleš - hrad

Typologie: panská sídla
Kategorie: architektonické památky
Obec: Maleš (Molischen)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°18'22.614"N, 13°11'20.133"E
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: vstup bez povolení zakázán (VÚ Hradiště)
Historie objektu
Hrad Maleš vznikl pravděpodobně již koncem 12. století na Kloboukovém vrchu (Huttberg), severovýchodně od dnes již zcela zaniklé vsi Maleš (Mohlischen) ve Vojenském újezdu Hradiště. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1196, kdy byla mezi 15 slovanskými vesnicemi, které daroval mašťovský velmož Milhost cisterciáckým mnichům z Waldsassenu pro nově zakládaný klášter, uvedena také ves Bluwaschowe, se kterou je Maleš ztotožňována. O existenci hradu se však nedochovaly žádné zprávy. Podle některých autorů mohl též sloužit k ochraně solné cesty, která mohla procházet Žďárem. Ve 2. polovině 13. století vznikla tvrz ve Žďáru, která tehdy patrně nahradila již nevyhovující hrad a ten poté pozbyl významu a někdy v 1. polovině 14. století zanikl. Samotná ves Maleš se dostala do majetku Žďárských ze Žďáru v blíže neupřesněné době. Prvně je u panství Žďár uváděna jako Malesse v Deskách zemských roku 1544 a ke žďárskému statku poté patřila až do roku 1850. Během 18. století se na Kloboukovém vrchu ještě připomínají zbytky zdiva nějakého středověkého opevnění. Píše o nich i Schaller roku 1787, který je označuje jako zbytky rozpadlého zámku. V 19. století nechal tehdejší majitel žďárského zboží baron Fleissner provést na lokalitě výkopy, při kterých byly objeveny pozůstatky sklepů. Při sběru v roce 1990 byly v místech hradu získány archeologické nálezy, střepy datované v rozmezí 2. poloviny 13. století a 1. poloviny 14. století.
Popis objektu
Nevelký hrad dvojité dispozice, jehož pozůstatky jsou silně postiženy novodobými vojenskými zásahy, zaujal oválný vrchol Kloboukového vrchu (Huttberg).
Vlastní vrchol kopce zaujímá malé, oválné jádro hradu o rozměrech asi 18x10 m. Pod oválnou vrcholovou plošinou, porušenou nedávnými výkopy a nevykazující stopy zástavby, leží ve svahu na severní straně ještě malá plošinka. Jádro obíhá parkánovitý terénní stupeň, prolomený v západní části, kde je předpokládána přístupová cesta. V parkánu je na jihovýchodní straně patrný relikt zděné budovy. Na parkán navazuje valovitý výběžek lemující z jižní strany prostor vstupu do hradního areálu. Na jižní straně dispozice je připojeno nevelké předhradí, zajištěné příkopem a valem před ním. Vstup do hradu je veden po přístupové cestě od západu.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Bělohlávek, M. a kol. 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 204/205
Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 43/44
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 46
Durdík, T. 1999 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 351
Durdík, T. 2002 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky, Praha, 62