Pastviny (Weiden)

Pastviny patřily zpočátku k panství Nový Šumburk, teprve později přešly Pastviny k panství Egerberg. Patsviny jsou prvně písemně zmiňovány roku 1572 u panství Egerberk v urbáři, který dal založit Bohuslav Felix z Lobkovic a na Hasištejně. Tehdy zde žilo 6 usedlých poddaných. Jako součást panství Egerberk byly Pastviny uvedené také roku 1591 při jeho prodeji Leonardu ze Štampachu. Po Bílé hoře bylo panství Egerberk spolu se vsí Pastviny za účast na stavovském povstání zabaveno synovi Leonarda, Matyáši ml. Roku 1634 připojil nový majitel K. Š. Thun Pastviny spolu s celým zbožím Egerberk k panství Klášterec. Podle berní ruly z roku 1654 žilo ve vsi 7 chalupníků – tři z nich však měly grunty „pohořelé“. Berní rula proto uvádí, že „tato ves na stavení mimo spálený může býti, rolí žitný kamenitý vršitý, luk pro potřebu, živnost jich z dobytka a z rolí a dříví dělání“. Roku 1787 zde bylo 13 domů a v roce 1846 podle Sommerovy topografie již 22 domů, ve kterých žilo 139 obyvatel. Pastviny byly přifařeny k Úhošťanům. Sommer dále uvádí, že k Pastvinám patřilo také místo Tohnau (Donín), nazývané také Tohnauhof, vzdálené ¼ hodiny od vsi, kde bylo tehdy kromě poplužního dvora, cihelny a vápenky také 7 domků. Roku 1850 se Pastviny staly samostatnou obcí a byly k němu připojeny osady Donín a Brodce. V roce 1868 však již byly spolu s Donínem, Dlouhým Luhem a Brodci osadou Männelsdorfu (Zvoníčkova). Roku 1921 se však Pastviny staly opět samostatnou obcí s připojenými osadami Donín a Brodce. Podle statických tabulek z roku 1863 patřila kláštereckému dominiu v Pastvinách téměř polovina polí, ostatní byla rozdělena mezi tamní zemědělce. Pouze 5 z nich však mělo usedlost trochu větší. Pěstovalo se zde žito, brambory, pícniny i hrách a trochu čočka. Adresáře z let 1914-1924 píší, že Pastviny leží v obzvláště romantické krajině se zdravým ovzduším a bývají proto hojně navštěvovány turisty. Na návsi, kolem která stávaly všechny domy vsi, bývala nádrž, protékaná místím potokem. U nádrže stával kříž a po obou stranách stromy. Za vsí, u cesty stojí dodnes výklenková kaplička. Škola ve vsi nebyla, děti tak musely chodit do školy v Radnici. V roce 1914 zde žilo 74 obyvatel ve 14 domech a roku 1930 68 obyvatel ve 12 domech. Po vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla ves již nikdy zcela dosídlena a roku 1947 zde žilo 48 stálých obyvatel. Němci převedli Pastviny do okresu Karlovy Vary, ale Zprávy st. Úřadu statistického z roku 1946 je jako Weiden uvádějí u okresu Kadaň. K dalšímu vysídlení Pastvin došlo k 15. červnu 1953v souvislosti se začleněním vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště. Při zřizování VVP Hradiště byly Pastviny uváděny již opět u okresu Karlovy Vary a část katastru bývalé vsi byla připojena k osadě Brodce, patřící k Úhošťanům.