Úvod > Architektonické památky > Valeč - kaple Panny Marie Bolestné
Valeč - kaple Panny Marie Bolestné
Pozdně barokní hřbitovní kapli Panny Marie Bolestné nechal vystavět v roce 1751 na své náklady zdejší farář Mathäus Georg Manitzer na hřbitově na jihovýchodním okraji města Valeč (Waltsch). Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. V letech 1990-1993 proběhla díky úsilí německých rodáků celková rekonstrukce zchátralé kaple.
Obec: Valeč (Waltsch)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na hřbitově při silnici na Skytaly na jihovýchodním okraji města
GPS: 50°10'20.917"N, 13°15'33.611"E
Období vzniku: 1751
Architekt: neznámý
Stavitel: Mathäus Georg Manitzer
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: 1990-1993
Památková ochrana: od 12. února 1964
Č. rejst. ÚSKP: 47115/4-1113
Stav: zachovalé
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Pozdně barokní hřbitovní kapli Panny Marie Bolestné nechal vystavět v roce 1751 podle návrhu neznámého architekta na své náklady zdejší farář Mathäus Georg Manitzer v jižním cípu hřbitova při levé straně silnice na Skytaly na jihovýchodním okraji města Valeč (Waltsch). Farář Manitzer byl po smrti na své přání pohřben pod oltářem nově postavené kaple. Farou spadala hřbitovní kaple ke kostelu Narození sv. Jana Křtitele ve Valči. Koncem 19. století přestala dostačovat plocha hřbitova a pohřebiště proto bylo rozšířeno jihovýchodním směrem v prostoru za závěrem kaple.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Dne 12. února 1964 byla hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné ve Valči zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 47115/4-1113. V roce 1990 byla v německém Nekargemündu u příležitosti setkání bývalých německých rodáků městečka Valeč uskutečněna sbírka na záchranu hřbitovní kaple, během které byla vybrána částka 3.356 marek. V letech 1990-1993 následně město Valeč přistoupilo k celkové rekonstrukci zchátralé hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné i přilehlého hřbitova.
Popis objektu
Pozdně barokní zděná kaple na obdélném půdorysu se zkosenými nárožími a s připojeným trojboce uzavřeným presbytářem, krytá šindelovou sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou s oplechovanou otevřenou osmibokou sloupkovou zvoničkou, završenou cibulovou bání s makovicí a dvouramenným křížem na hrotnici. Vstupní severozápadní průčelí kaple s obdélným vchodem v omítkovém rámu s uchy, opatřeným kovanou mříží z roku 2009, slepým obdélným oknem s rámováním v omítce v ose nad ním a mohutnými nárožními pilastry, vynášejícími mohutnou vynesenou profilovanou římsu, je završeno stupňovaným zprohýbaným trojúhelným štítem s nikou se soškou sv. Barbory v ose.
Podélné stěny kaple jsou prolomeny po dvou obdélných oknech v omítkových rámcích s klenáky. V zadní části jihozápadní boční stěny je umístěn slepý postranní vchod v omítkovém rámu s uchy. V závěrové stěně je umístěno slepé obdélné okno v omítkovém rámci s klenákem. Vnější stěny kaple jsou členěny mohutnými nárožními pilastry s profilovanými hlavicemi, zdobenými čabrakami, vynášejícími mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsu pod střechou. Kaple je vetknuta do ohradní zdi hřbitova.
Jednolodní vnitřní prostor kaple s modře omítanými stěnami, členěnými bílými štukovými pilastry se zdobenými hlavicemi, je plochostropý, krytý fabionovým stropem. V prostoru nad vstupem je umístěna drobná, rovně podstrojená dřevěná kruchta mírně prohnutou předprsní a dřevěnou balustrádou.
Vnitřní zařízení kaple tvoří barokní sochařský portálový oltář Panny Marie Bolestná z konce 18. století od místního umělce. Ve středu oltáře je v zasklené skříni umístěno barokní sousoší Piety před zlacenou svatozáří a křížem s andílčími hlavami v oblacích po stranách. Po stranách jsou postaveny pilíře a sloupy se zdobenými zlacenými hlavicemi, vynášející nástavec oltáře s bílou sochou Boha Otce se Zeměkoulí ve zlacené svatozáři. Po obou stranách oltáře jsou situovány průchody brankami do zaoltářního prostoru. Při levé straně oltáře je postavena kamenná křtitelnice s kruhovou mísou. V lodi jsou postaveny dřevěné lavice ve dvou řadách.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 395.
Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 172.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 390.
Alfred ZEISCHKA, Čtyři sta let hřbitova ve Valči, Historický sborník Karlovarska VI., Karlovy Vary 1998, s. 78-84.






















































