Úvod > Architektonické památky > Dubina - tvrz
Dubina - tvrz

Gotická tvrz byla vystavěna zřejmě v průběhu 14. století na ostrožně nad soutokem řeky Ohře a Lučinského potoka nad dnešní vsí Dubina (Eichenhof). Tvrz vznikla patrně jako manství cisterciáckého kláštera v Oseku snad v souvislosti s osadou Pfaffengrün, předchůdkyní dnešní vsi. V roce 1429 byla tvrz patrně pobořena Jakoubkem z Vřesovic, který tudy táhl obsadit město Ostrov. Tvrz nebyla poté již nikdy obnovena a postupně zanikla. Lokalita s dochovanými valy a příkopem je dnes zcela zarostlá náletovými křovinami.
Obec: Dubina (Eichenhof)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na ostrožně nad soutokem řeky Ohře a Lučinského potoka nad vsí
GPS: 50°14'31.066"N, 12°59'22.857"E
Období vzniku: 14. století
Období zániku: 1429
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Gotická tvrz byla vystavěna zřejmě v průběhu 14. století na ostrožně nad soutokem řeky Ohře (Eger) a Lučinského potoka (Hotschelohbach), v minulosti lidově zvané Ingersbühl či Münichsbühl, nad dnešní vsí Dubina (Eichenhof). Historické písemné prameny a zprávy o zdejším panském sídle však zcela chybí.
Tvrz vznikla patrně jako manství cisterciáckého kláštera v Oseku, kterému zdejší zboží v šemnickém újezdu patřilo již od počátku 13. století, snad v souvislosti s bývalým dvorem Pfaffenhof a mlýnem Pfaffenmühle v údolí, pozdější osadou Pfaffengrün, předchůdkyní dnešní vsi. V držení oseckého kláštera zůstala zdejší tvrz spolu s osadou až do husitských válek. V roce 1429 byla tvrz patrně pobořena husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, který tudy táhl z hradu Andělská Hora obsadit město Ostrov. Roku 1434 poté císař Zikmund zastavil Loketsko spolu s Andělskou Horou, Ostrovem a mezi nimi ležícím Šemnickým újezdem Kašparu Šlikovi. Zdejší poničená tvrz tehdy ztratila svou vojensko-správní funkci, nebyla již nikdy obnovena a postupně zanikla.
V roce 1908 prozkoumal, zaměřil a zakreslil pozůstatky tehdy dochovaného zdiva tvrze i samotného, stále ještě odlesněného tvrziště badatel Gustav Kutschera, který zachytil ještě část dochované velené klenby objektu. Během druhé poloviny však došlo k další devastaci středověké situace a destrukci kamenných zdí, lokalita postupně zarostla stromy a náletovými křovinami a následně postupně upadla v zapomnění.
Popis objektu
Pozůstatky tvrze zaujímají konec vrcholové plošiny ostrožny spadající severními svahy do údolí řeky Teplé a na jihovýchodě do údolí Lučinského potoka. Dobře zachované okrouhlé tvrziště o průměru asi 40 metrů je chráněno dochovaným kruhovým příkopem s předsazeným vnějším valem. Na okrouhlé ploše vlastního jádra bývalé tvrze se nalézají pozůstatky kamenného zdiva gotického patrového objektu neznámé podoby na podélném obdélném půdorysu o vnitřních rozměrech 4,8 x 12 metrů. Přízemí objektu bývalo zaklenuto valenou klenbou. Jednalo se patrně o jednoduchou obytnou věžovitou stavba z lomového kamene s analogií v nedalekých Přemilovicích.
V horní kulturní vrstvě byla povrchovým sběrem na počátku 20. století nalezena pouze keramika z období konce středověku. Lokalita je dnes narušena výkopy amatérských hledačů pokladů.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 21/22
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice, 45